Penze za 50 let: Buď poloviční důchod, nebo dvojnásobné pojistné

Přestože odborníci tvrdí, že na důchodovou reformu už včera bylo pozdě, politici se do ní stále nehrnou. Někteří dokonce tvrdí, že žádná reforma není potřeba. Kdyby však v současnosti vypadala struktura obyvatelstva tak, jaká má být za 50 let, muselo by se buď výrazně zvýšit pojistné, či stejně razantně snížit důchody.

Problém důchodové reformy se opět vrátil na stůl. Ministr financí Eduard Janota sestavil komisi, která už podruhé pod vedením Vladimíra Bezděka, zhodnotí současný stav penzijního systému a navrhne možnosti jeho reformy. Zda však skutečně k nějakým změnám dojde není jisté, ne všechny politické strany považují za nutné průběžně financovaný systém měnit a zůstává tak otázka, zda se najde dostatečně silná politická vůle něco s důchody udělat. Přitom odborníci říkají, že na reformu bylo již včera pozdě.

Uspěje tentokrát Bezděkova komise lépe?

Proti reformě se navíc staví také odboráři, kteří varují před vyvedením prostředků z důchodového pojištění do penzijních fondů. Jsem pro zachování stávajícího systému. Parametry by se měnily a zvýšilo by se pojistné. V průměru jedna OSVČ nyní odvádí nominálně třetinu toho, co je odváděno za zaměstnance. Zároveň by se také měly tedy srovnat podmínky, aby všichni platili stejně, uvedl před časem v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Milan Štěch, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Podle Štěcha klesá poměr ekonomicky aktivních k důchodcům už deset let. Když se vrátíme desítky let zpátky, tak na jedno důchodce dělalo deset ekonomicky aktivních občanů, pak to bylo pět, teď jsou to dva a půl a budou to dva. A bylo to možné řešit tím, že ekonomika byla výkonná. Předpoklad pro zvládnutí je, že se bude hospodářství růstově vyvíjet, tvrdil Štěch. Jak však vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ), za posledních deset let rovněž klesl o 6 % podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě. Hodnota důchodů se tak vůči příjmům ekonomicky aktivních neustále snižuje. Čtěte také: I předčasný starobní důchodce může podnikat.

Demografický vývoj je neúprosný

Jestliže tedy zůstane stávající průběžně financovaný systém zachován, jak budou vypadat důchody či sociální pojištění za necelých 50 let? V současnosti v České republice pobírá starobní důchod 2 108 368 důchodců. Průměrná výše penze v současnosti činí zhruba 10 000 korun. Důchodové pojištění, tedy prostředky, z kterých se důchody vyplácí, platí celkem 4 905 021 poplat­níků. Z toho 4 155 026 tvoří pojištění za zaměstnance, 746 389 poplatníků jsou OSVČ a zbylých 3 606 lidí platí důchodové pojištění dobrovolně.

Jenže demografický vývoj je neúprosný, podle populační prognózy Českého statistického úřadu bude v roce 2066 (tedy za 56 let) česká populace mnohem starší. Lidí starších 65 let (a tedy s nárokem na důchod) bude podle střední varianty v Česku 3 411 569. K tomu však musíme připočíst i ženy, které podle počtu děti půjdou do důchodu o několik let dříve. Dá se tak tedy odhadnout, že za 56 let by mělo starobní důchod pobírat 3 500 000 důchodců, což je o 66 % seniorů více než v loňském roce.

S tím jak ale vzroste počet seniorů, značně ubude těch, co na ně budou platit pojištění. Jak vyplývá z prognózy, počet lidí v produktivním věku (tj. 15 – 64 let) by měl klesnout ze stávající necelých 7 500 000 na zhruba 5 800 000. Pokud zůstane zachován poměr také v oblasti poplatníků důchodového pojištění k ekonomicky aktivních, měl se počet poplatníků snížit na 4 300 000.Nutné však upozornit, že vzhledem k prodlužující se hranici odchodu do důchodu počet poplatníků tak výrazně neklesne. Podle odhadů, které zohledňují stávající počty žen ve věku 58 až 62 let, se dá říci, že počet poplatníků důchodového pojištění by mohl klesnout „pouze“ na 4 450 000, tedy asi o 10 %. Čtěte také: Od ledna se mění podmínky zaměstnávání starobních důchodců.

* Jde o odhady vycházejí z populační projekce

Zdroj: ČSSZ, ČSÚ

Co to znamená pro budoucnost? Samozřejmě za předpokladu, že nyní je důchodový účet skoro vyrovnán (tj. výběr důchodového pojištění se rovná vyplaceným důchodům), což by nebýt ekonomické recese zřejmě stále platilo. Pokud by tedy zůstal stávající důchodový systém zachován a věková struktura obyvatelstva by odpovídala predikci Českého statistického úřadu, muselo by se zákonitě buď zvýšit důchodové pojištění či snížit důchody.

Zvyšovat věk odchodu do důchodu nejde věčně

Zatímco v současnosti platí na jednoho starobního důchodce pojištění 2,33 ekonomicky aktivních, v roce 2066 bude na důchodce vydělávat o jednoho člověka méně. To znamená, že každý by pak musel zaplatit na důchodovém pojistném o 82 % (2,33/1,28) více, než platí v současnosti. Jen v takovém případě by zůstala zachována stávající výše důchodů. Sazba pojištění by však tak dosáhla 51 % (současných 28 % x 1,82). V tu chvíli by však došlo k vyrovnání výše důchodů a průměrného platu, z kterého by stát každému sebral jen na důchodovém pojištění více než polovinu.

Pokud by zůstala zachována výše pojistného, musela by se tedy snížit průměrná penze. Ze současné sazby 28 % by totiž bylo jen na 49 % důchodů (18% pokles poplatníků pojistného/66% nárůst počtu důchodců). Průměrný důchod by tak musel poklesnout o polovinu. Místo 10 000 Kč by tak důchodci v roce 2066 pobírali 5000 Kč, což by dělalo necelých 20 % průměrné mzdy. Samozřejmě je možné obě varianty nakombinovat, tedy dohromady snížit důchody a zvýšit pojistné.

Pokud by chtěl stát zachovat stávající poměr důchodů ke mzdám a zároveň ponechat sazby pojistného, má ještě jednu možnost. Tou možností je opět prodloužit věk odchodu do důchodu. Na základě všech doposud publikovaných demografických prognóz včetně aktuální studie ČSÚ je evidentní, že měnit, lépe řečeno zhoršovat, parametry prvního pilíře nejde donekonečna, potvrzuje Petr Beneš, generální ředitel ČSOB Penzijních fondů.Čtěte více: Do důchodu nejdříve až po 35 letech práce.

Pozn. autora: Do výpočtů není započítán potenciální růst reálných mezd a důchodů, které by i při poklesu jejich nominální (absolutní) výše, nemuselo znamenat zhoršení životní úrovně seniorů.