Česko po 33 letech ukončilo letos v lednu členství v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bance (MIB), které ovládá Moskva. K dohodě o vypořádání vzájemných závazků zatím nedošlo.
Česko opustilo dvě postsovětské banky
Krátce po zahájení ruského útoku na Ukrajinu vydalo Česko spolu s Bulharskem, Polskem, Rumunskem a Slovenskem prohlášení, ve kterém sdělilo záměr opustit obě postsovětské banky. Na konci loňského července pak ČR, Polsko a Slovensko předaly výpovědní listiny a začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která uplynula na konci letošního ledna.
Ačkoli české ministerstvo financí usilovalo o návrat aspoň již splaceného kapitálu, který v případě MBHS činí 26,7 mil. EUR a v případě MIB 37,4 mil. EUR (celkem zhruba 1,5 mld. Kč), k dohodě zatím nedošlo. U obou postsovětských bank zatím nebylo dosaženo dohody na vypořádání, v případě MIB zejména kvůli velmi nevstřícnému postoji vedení banky a zbývajících členů v čele s Ruskem. Navržený splátkový kalendář v délce 20 let bez inflační doložky a pojistky proti nesplácení považuji za zcela nepřijatelný. Tím spíše, že nám v MIB chtějí bez jakékoliv matematické logiky vyplatit jen zhruba pětinu vložených prostředků,
uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura.
Pokud nedojde v příštích týdnech k uzavření dohody, zváží ministerstvo financí právní kroky k vymožení svých pohledávek, a to včetně arbitráže. Pro obě banky navíc bude případná nedohoda znamenat zásadní reputační problém. Jejich partneři, ratingové agentury a obecně finanční trhy nepochybně promítnou tento nezodpovědný přístup do svého rozhodování, zda s těmito institucemi jakkoliv dále spolupracovat,
domnívá se Stanjura.
Jak doplnilo na závěr ministerstvo financí, odchod z obou institucí nebude mít dopad na tuzemské firmy. Stávající závazky MIB vůči partnerům a investorům v ČR trvají i nadále a MBHS žádné projekty v ČR nefinancovala.
