Berňák bude moct podnikatele daňově přestěhovat, a to klidně na druhý konec republiky

Berňák vás bude moci daňově přestěhovat

Návrh zákona o evidenci tržeb, který nyní čeká na projednání v Senátu, přinese finanční správě od roku 2026 možnost snadněji podnikatele přestěhovat, a to klidně na druhý konec republiky. Nejde samozřejmě o fyzické přestěhování, ale o to, že se firmě přestěhuje správa daní pod jiný finanční úřad. Nově totiž bude moci místně příslušný finanční úřad pro jednu nebo více jím spravovaných daní změnit určení místní příslušnosti pro daňový subjekt, který je registrovaný nebo který je podnikatelem zapsaným do zákonem stanovené evidence, pokud to bude potřebné v zájmu rovnoměrného rozložení výkonu působnosti mezi jednotlivými finančními úřady. 

Změnu určení místní příslušnosti půjde použít také při změně určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu či pro jiné oblasti působnosti finančního úřadu. Daňový subjekt bude mít ve vztahu k působnosti finančního úřadu, u níž došlo ke změně určení místní příslušnosti, právo seznámit se s obsahem písemnosti zakládané do spisu podle § 13 odst. 4 zákona o Finanční správě ČR, a to v sídle finančního úřadu, v jehož obvodu územní působnosti má daňový subjekt místo pobytu nebo sídlo podle daňového řádu. 

Berňáky jsou nerovnoměrně zatížené

Ministerstvo financí v důvodové zprávě ke změně uvedlo, že současný trend elektronizace ve stále větším rozsahu umožňuje rozvolnit striktní vazbu správního úřadu na přísně vymezené teritorium, ve kterém je daný správní úřad výlučně místně příslušný, aniž současně disponuje příslušností pro působení na teritoriu jiném. Cílem změn je umožnit flexibilní přesun výkonu správy daní a jiných působností uvnitř územní sítě finančních úřadů tak, aby byla zajištěna rovnoměrná vytíženost těchto základních prvoinstančních článků soustavy orgánů finanční správy.

Soustava berňáků se dlouhodobě potýká s nerovnoměrným zatížením z hlediska územní koncentrace počtu daňových subjektů a vedených řízení při správě daní či při výkonu dalších navazujících působností. Čelí přitom problému nerovnoměrného využívání personálních kapacit, zejména při srovnání regionu hlavního města a ostatních lokalit, způsobenému odlišným vývojem počtu daňových subjektů v těchto oblastech. Intenzita této disproporce může na jedné straně způsobovat nerovný přístup k daňovým subjektům a k plnění daňových povinností, na straně druhé snižovat efektivitu správy daní v přetížených regionech, doplňuje se v důvodové zprávě

Tyto trendy jsou způsobeny více faktory. Na jedné straně chtějí často podnikatelé mít z prestižních nebo účelových důvodů sídlo v Praze. Na druhé pak finanční správa nezvládá adekvátně navyšovat personální kapacity v exponovaných lokalitách, kde je mimo jiné zpravidla nižší poptávka po pracovních místech na úřadech a současně vyšší míra fluktuace (zejména v regionu hlavního města, který je z hlediska počtu spravovaných daňových subjektů zatížen nad průměrem o cca 30 %). Problém proto v principu nelze řešit prostým navýšením počtu systemizovaných míst v exponovaných lokalitách, anebo jejich převodem z lokalit méně exponovaných, neboť zejména v hlavním městě je reálná obsaditelnost míst značně problematická. Uvedené faktory pak negativně doplňuje legislativní úprava, která fakticky umožňuje daňovým subjektům volně volit svého správce daně tím, kde si zvolí své sídlo, respektive místo pobytu, vysvětluje důvodová zpráva.

Novinka nepřinese podnikatelům žádná negativa, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo nicméně ujišťuje, že přesun místní příslušnosti správce daně by daňový subjektům neměl přinést žádné negativní dopady. Zamezit by jim měly následující věci:

• Změna určení místní příslušnosti se bude týkat primárně pouze registrovaných daňových subjektů. Bude tedy cílit na právnické osoby a fyzické osoby podnikající, tj. subjekty, které jsou v drtivé většině schopné komunikovat se správcem daně elektronicky, popř. mají takovou povinnost. Změna se nebude týkat fyzických osob nepodnikajících.
• Základní kroky v rámci kontaktu mezi daňovým subjektem a správcem daně může daňový subjekt realizovat na kterémkoli finančním úřadě (učinění podání, provedení platby daně, získání obecných informací atd.) a může využívat i další distanční nástroje (viz daňová informační schránka podle daňového řádu).
• Daňovému subjektu bude garantováno právo seznámit se s obsahem klíčových písemností vedených v příslušném spise v sídle finančního úřadu, který je daňovému subjektu dostupný podle místa jeho pobytu, resp. sídla (obdobně jako již dnes při výkonu tzv. vybrané působnosti finančního úřadu). Aplikovat lze také tzv. korespondenční nahlížení do spisu.    
• Pro případ potřeby osobního jednání mezi daňovým subjektem či jeho zástupcem a úředními osobami správce daně se předpokládá využití možnosti jednání na dálku formou videokonferenčního jednání.  
   

Navrhovaná právní úprava změny určení místní příslušnosti finančních úřadů tak poskytuje z hlediska garance procesních práv daňového subjektu dostatečnou míru jejich ochrany. Je proto z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tvrdí ministerstvo s tím, že navržené řešení je současně krokem směřujícím k cílovému stavu jediného finančního úřadu pro celou Českou republiku, který je připravován do budoucna.  

Už nyní vás může kontrolovat jakýkoli berňák

V rámci soustavy orgánů finanční správy již dlouhodobě funguje institut tzv. vybrané působnosti, v jejímž rámci všechny finanční úřady disponují celostátní působností zejména pro realizaci daňové kontroly a vymáhání daní, kdy z hlediska daňového subjektu může tyto agendy vůči němu vykonávat kterýkoliv z nich. Fakticky se tak děje na bázi interní koordinace mezi finančními úřady. 

Stejně tak úřady mohou už nějaký ten pátek využít institutu delegace. Ten však lze dle § 18 daňového řádu využít jen tehdy, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, Standardně tak je delegace využívána po zjištění, že podnikatel realizuje činnosti v jiném kraji, než ve kterém má sídlo. 

Jak probíhá delegace

Proces delegace místní příslušnosti probíhá tak, že správce daně provede u subjektu, který například sídlí na virtuální adrese v Praze, šetření, kde si ověří, zda zde probíhá jeho skutečná ekonomická činnost. Pokud zjistí, že zde ekonomická činnost neprobíhá, ale subjekt deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví apod. například v Ostravě, spojí se pražský správce daně s ostravským správcem daně. Ostravský správce daně fyzicky ověří, že veškerá ekonomická činnost tohoto subjektu se skutečně odehrává v Ostravě. Na základě zásady hospodárnosti a úzké spolupráce s daňovým subjektem podají oba dotčené finanční úřady (pražský i ostravský) návrh na delegaci místní příslušnosti z pražského správce daně na ostravského správce daně. Tyto návrhy oba správci daně zašlou na Odvolací finanční ředitelství, které posoudí odůvodněnost delegace a vydá Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti.

Přečtěte si také:

Tisíce pražských firem bude daňově “vystěhováno”, a to bez šance na odvolání