Hlavní navigace

Češi chtějí poznávat své kořeny. Jaký je byznys kolem tvorby rodokmenů?

23. 2. 2024
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Podnikatel.cz s využitím DALL-E, podle licence: Rights Managed
V Česku působí mnoho firem, které lidem vypracují rodokmen. Jak taková spolupráce probíhá, jak je to s naceňováním a hrozí i nějaké komplikace?

Server Podnikatel.cz oslovil hned několik tvůrců rodokmenů, aby zjistil, jak takové podnikání funguje a jaký je vůbec zájem o jejich služby.

Co se dozvíte v článku
  1. Jaká je poptávka po rodokmenech?
  2. Jak probíhá spolupráce s klientem?
  3. Tvorba cen je dvojí
  4. Komplikací může být neochota úředníků
  5. Trh není regulovaný
  6. S jakými zajímavostmi se genalogové setkali?

Jaká je poptávka po rodokmenech?

Filip Husák z Rodokmeny bez čekání říká, že největší boom poptávky po rodokmenech nastal asi před 14 lety, od té doby je o rodokmeny stále poměrně velký zájem. Podle něj společně s poptávkou postupem času rostla i nabídka, která se ještě zvýšila s digitalizací matrik a dalších archiválií. Také Jana Sopóci, zakladatelka SOPÓCI Genealogy, uvádí, že poptávka po genealogických službách je celkem vysoká a během dvaceti let její praxe v tomto oboru nezaznamenala výrazný pokles. Naše služby si měsíčně vyžádá přibližně 20 klientů, přičemž sezónnost na nás velký vliv nemá. Snad jen během letních prázdnin zaznamenáváme lehký pokles kvůli rodinným dovoleným, doplňuje. Po rodokmenech je dnes větší poptávka než před 10 lety. Kdybych neoslovil jeden slevový portál, asi bych stagnoval. Nyní se blížím k 60 vypracovaným rodokmenům, přidává Marek Musila z firmy Genealogie Musila.

Zdeněk Kudláček z Rodokmeny Kudláček přibližně poslední dva roky vnímá obecně menší zájem o zpracování genealogické zakázky. Domnívá se, že to souvisí se zhoršením ekonomické situace a nejistotou nad budoucím vývojem finanční situace rodin, kdy v takových případech je rodokmen pouze zbytný výdaj v domácnostech. Druhým důvodem je dle jeho názoru zvětšující se povědomí o genealogii, kdy se zájemci rozhodnou věnovat se pátrání po rodinné historii sami a nevyhledávají pomoc profesionálního genealoga. Podle Václava Baženova z Hledání předků je poptávka po rodokmenech dlouhodobě stále velká a nejčastěji přichází od zájemců, kteří by rádi poznali své kořeny, ale na sestavení rodokmenu svépomocí nemají potřebné znalosti ani čas. Další skupinu jejich zákazníků pak tvoří rodina těchto zájemců o rodovou historii – tedy nejčastěji partneři, děti, příbuzní apod., kteří chtějí rodokmen a knihu rodu darovat svým blízkým jako dárek. V neposlední řadě se na nás obracejí potomci emigrantů, kteří by rádi znali svůj původ, upřesňuje.

Josef David, profesionální genealog a místopředseda České genealogické a heraldické společnosti – pobočka Tábor, z týmu profi genealogů VAŠE GENY …na dosah ruky vysvětluje, že poptávka po dohledávání předků je stále vysoká, ale v čase se měnila a mění s tím, že můžeme vidět určité kolísání způsobené událostmi posledních let. Výrazným zásahem do podnikání se stal příchod covidu v březnu 2020, který zcela přeměnil způsob jejich práce a zároveň pozměnil i zaběhnuté pořádky kolem poptávky. Ta dříve byla konstantní a dnes je spíše nárazová. Změnilo se také portfolio klientů. Do covidu tvořili zástupci podnikatelské sféry cca 40–50 % zakázek. Dnes je nejčastějším zákazníkem rodina, která má svého zástupce, který u nich zadá zakázku a rodina se skládá finančně na dané pátrání po předcích, případně se ozve jednotlivec – fyzická osoba. Poptávka ze strany podnikatelů je tak u nich dnes zastoupena cca do 30 %.

Jak probíhá spolupráce s klientem?

Renata Janečková z Rodoklan popisuje, že když se na ni klient obrátí, nejdříve si společně ujasní, v jakém rozsahu by si rodokmen představoval. Někdo přijde s konkrétní představou na základě nabídky na webu, někdo přijde s určitým finančním stropem a v rámci něj navrhnou možnosti zpracování. Poté je potřeba ze strany zákazníka dodat výchozí údaje, na základě kterých se můžou odrazit. Ideálně je to datum a místo narození výchozí osoby v letech 1900 – 1920, kde už bývají matriční knihy archivované, a může samostatně pracovat. Mnohdy ale lidé vědí jen údaje o generaci, dvě mladší, např. z rodných či oddacích listů, kde je to uvedené. V tom případě jim buď pomohu se žádostí na konkrétní matriční odbor, kde si potřebné zápisy vyžádají, nebo mi dají plnou moc, abych s úřady mohla jednat přímo já, dodává. Václav Baženov doplňuje, že u nich se v prvé řadě klientů vždy ptají na to, co je ke genealogii dovedlo, a na základě toho pak dokážou společně stanovit, jaký typ rodokmenu je pro ně vhodný a jaké rodové linie se budou sledovat.

V SOPÓCI Genealogy postupují podle jejich ‚‚devatera‘‘, které je dostupné i na jejich webu. Komunikace s klientem probíhá telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím online schůzky, kde proberou představy klienta, zvolený balíček služeb a v případě, že je klient již rozhodnutý spolupracovat, upřesní si detaily. Zrekapitulujeme a odsouhlasíme si objednávku a vystavíme zálohovou fakturu ve výši 50 % dohodnuté ceny. S přijetím potřebných dokumentů a zálohy od klienta začínáme pracovat, konkretizuje Jana Sopóci s tím, že jejich první kroky je vedou do sčítání obyvatel a následně matričních knih, případně také do okresních nebo oblastních archivů.

Tvorba cen je dvojí

Jak vysvětluje Filip Husák, v oboru se používají dva typy cenotvorby. Prvním je pevná cena za každý nalezený matriční záznam a druhý způsob vychází z časové náročnosti celé zakázky a dané hodinové sazby. Výslednou cenu tedy pochopitelně nelze předem stanovit úplně přesně, ale na základě svých zkušeností dokážu odhadnout rozpětí, ve kterém se bude konečná částka pohybovat, takže klient má přibližnou představu předem, upřesňuje. Marek Musila má nastavenou cenu na osobu, ale i za balíček určitého počtu osob. Hledání v matrikách před rokem 1800 je obtížné, časově i jazykově náročné (latina). Stane se, že klient dodá informace pozdějšího data, kdy byl volnější pohyb osob, tak někdy zabere i 2 dny najít správné předky, popisuje. Tvůrce rodokmenů Slavomír Svoboda potvrzuje, že některé základní věci, jako je například vyhledání určitého množství dat, cení přibližnou taxou a rozsáhlejší zpracování od počtu hodin strávených prací.

Cenotvorba ve VAŠE GENY …na dosah ruky je nastavena takto:

  • A) dohledaný genealogický údaj = 250 Kč
  • B) dohledaný ověřovaný údaj (údaj poskytnutý objednatelem do dotazníku nepodložen rodinným dokumentem) = pokud se potvrdí v matrikách jeho správnost = 125,– Kč; pokud zjistí, že poskytnutý údaj je špatně, je to bráno jako nově dohledaný údaj
  • C) pokud je třeba jet na matriční úřad do živých matrik: účtováno cestovné 5 Kč za 1 km; to, co dohledají v živých matrikách, buď 250 Kč, případně 125 Kč

Josef David vysvětluje, že na pátrání v „živých“ matrikách dále participuje i stát, což znamená, že je účtován správní poplatek za nahlížení do matričních knih, který je nastaven dvěma způsoby: buď účtování 50 Kč za dohledaný matriční údaj/zápis, nebo hodinově v sazbě 200 Kč, kdy si může dohledat údajů, kolik potřebuje.

Zdeněk Kudláček podotýká, že cena zakázky závisí na jejím rozsahu a počtu vyhledávaných osob a údajů. Stává se, že hledání se oproti předpokladům zkomplikuje, např. kvůli tomu, že někteří předci pocházeli z ciziny, nebo kvůli tomu, že některé údaje v matrice, ze kterých se vychází při dalším pátrání, chybí, nebo v matrice sice uvedené jsou, ale jsou to údaje chybné, zapsané na základě ústního tvrzení. Pak hodně záleží na erudici genealoga a na jeho know-how, jak se s touto situací vypořádá. Pokud je to jenom trochu možné, snaží se chybějící rodinnou linii dohledat a nehledí přitom na čas. Je to věc profesní cti, zdůrazňuje. Ve společnosti Rodoklan mají cenu stanovenou pevnou za dohledání informací o jedné osobě a celková cena za rodokmen je potom násobkem.

Také v Hledání předků mají přesně stanovené ceny za dohledaný a zpracovaný záznam a za zpracování jedné generace v knize rodu. S klienty si tedy vždy stanovujeme maximální částku za sestavení rodokmenu a knihy rodu, která se odvíjí od předpokladu, co se nám může podařit dohledat, doplňuje Václav Baženov. V SOPÓCI Genealogy cenotvorba představuje komplexní a týmový proces, který zahrnuje zjišťování, ověřování a započítávání všech aspektů, jež jsou součástí konečného produktu. V našem případě se do ceny promítá i další dimenze, spočívající ve zpracování produktu. Spolupracujeme totiž nejen s copyeditory, ale také s typografy a designéry. Dbáme na vysokou kvalitu papíru, tisku, výsledné zpracování a rámování, investujeme do vlastních písem a unikátního designu, vyjmenovává Jana Sopóci.

Komplikací může být neochota úředníků

Renata Janečková zmiňuje, že v dnešní době je velká řada archivních materiálů dostupná online na webech jednotlivých krajských archivů. To usnadňuje práci, nemusí jezdit po republice, mnohdy za nejistým výsledkem. Komplikací je podle ní spíše omezení typu GDPR na úřadech. Chápe, že nemohou poskytovat údaje o žijících osobách komukoliv, ale je například stanoveno, že matriční kniha narození zůstává na úřadě 100 let od posledního zápisu. Což ale třeba u malé obce, kde se nerodilo moc dětí, způsobuje, že u sebe na matrice mají knihu z let dejme tomu 1820 – 1949 a teprve pak půjde do archivu. 

Také Filip Husák popisuje, že se někdy stává, že matriční knihy ještě nebyly předány do archivu, ačkoliv potřebný záznam už podmínku uplynutí zákonné lhůty 100 let splňuje. Matriky se totiž do archivů přesouvají, až když stanovenou dobu splňují všechny záznamy v dané knize. Do té doby jsou uloženy na příslušných matričních úřadech, a je tedy potřeba kontaktovat přímo je. Bohužel občas člověk narazí na nepříliš ochotnou úřednici, takže získání takového záznamu se komplikuje a je časově náročnější, říká. Podle Zdeňka Kudláčka bývají občas obtíže s neochotou a nekompetencí úředníků, ale takových případů je naštěstí málo. Naopak ve většině případů jsou úředníci velmi ochotní, vyhledají i informace nad rámec žádosti anebo poradí, kam pátrání nasměrovat, dodává.

Josef David dále přidává, že někdy jim obtíže způsobují sami klienti, kteří odkládají a odsouvají vyřešení prvotních náležitostí pro pátrání – například ověření dokumentů pro pátrání v „živých“ matrikách na matričních úřadech, stejně tak někdy vázne doplnění informací o nejbližších členech rodin, kdy se vše doplňuje až na konci zakázky, kdy jsou již tlačeni předáním hotové zakázky, aby se stihl termín různých oslav narozenin, jubileí či za účelem obdarování o Vánocích.

Trh není regulovaný

Digitalizace matrik a dalších archiválií je pro genealogy na jednu stranu velká pomoc. Na druhé straně se tím však zvýšil počet subjektů nabízejících tvorbu rodokmenů, jejichž práce však není vždy v odpovídající kvalitě. Běžný zákazník to ovšem nemá šanci rozpoznat. A vzhledem k tomu, že nikde neexistuje žádný ucelený portál, který by garantoval kvalitu, pro zákazníky to občas může být trochu loterie, jestli za své peníze dostanou adekvátní službu, myslí si Filip Husák. Marek Musila podotýká, že je spousta lidí, kteří tvoří rodokmeny bez živnostenského listu, což mu připadá vůči klientům nepoctivé.

Jana Sopóci uvádí, že v tomto oboru panuje nejednotnost trhu, kde se setkávají profesionální historici a hobby badatelé, což se odráží na kvalitě výstupů. Lidé si neuvědomují důležitost výběru správného odborníka při zájmu o rodokmen a nevědí, že šetření v této oblasti se nemusí vyplatit. Setkávají se s pracemi, které jsou nekvalitně, někdy dokonce velmi špatně provedené, s nesprávně zařazenými osobami v rodokmenech, nesprávně určenými genealogickými vazbami nebo nekompletními rodokmeny. Problémem je také kopírování a sdílení rodokmenů prostřednictvím webových genealogických aplikací jako MyHeritage, kde může dojít k nekritickému převzetí cizích rodokmenů na základě pouhé 50% shody podle algoritmů aplikace, upřesňuje s tím, že se na ně často lidé obrací s požadavkem na kontrolu nebo opravu takových rodokmenů. 

S jakými zajímavostmi se genalogové setkali?

Podle Zdeňka Kudláčka je případů, co by ho překvapily, velmi málo. Většina předků žila velmi obyčejný život, mnohdy třeba jenom v jedné vesnici. Při pátrání jsem se například dostal až na zámek do Francie 1. poloviny 18. století a nebo jsem našel okolnosti, o kterých ani klienti nevěděli a které vedly k značnému rozšíření původního rozsahu zakázky, dodává. Slavomír Svoboda vzpomíná, jak se jednou ukázalo, že se zakladatel rodu coby voják šlechtického původu z Anglie usadil tady po třicetileté válce a jednou se mu podařilo objasnit v přímém přenosu vznik nového příjmení koncem 17. století.

Marek Musila zase zmiňuje, že jejich příjmení je unikátní, mužských potomků není ani 50 a všichni jsou příbuzní. Někdy se pousměji nad některými jmény, které jsou neobvyklé nebo třeba mohou působit až poněkud vulgárně. Občas mě překvapí až nezvykle blízké příbuzenské vztahy v některých rodinách, přidává Filip Husák.

Jak uvádí Josef David, tak za „genealogický Everest“ se mezi profesionálními genealogy považuje dopátrání šlechtických předků u nějaké ze zakázek během jejich pracovní kariéry. Mezi profi genealogy v ČR se říká, že když se toto podaří jednou za pracovní život profi genealogovi, již se mu to znovu nepodaří, protože pravděpodobnost, že někdo v české populaci bude mít prokazatelně šlechtické kořeny, tak ta šance je téměř naprosto minimální. Mu se toto podařilo už dvakrát, takže má pravděpodobně už vybráno, jak s úsměvem říká.

Pro Janu Sopóci byl skutečným unikátem rod felčarů (lékařů a chirurgů), který se tradičně předával z generace na generaci po téměř 400 let. V tomto případě jsme se dostali až do poloviny 17. století na pomezí Rakouska a Čech. Další zajímavostí byla historie rodu, který jsme vystopovali až do 14. století, a to nešlo o šlechtice, ale o sedláky, dodává. 

Václav Baženov si myslí, že skoro u každého rodu se najde nějaká zajímavost, něco, co nám pomůže se s předky ztotožnit nebo pohled na naši rodinu vloží do jiného kontextu. Někdo podle něj hledá šlechtické předky a čas od času se zadaří, někdo se spokojí s jinými zajímavostmi – třeba že měl jeho předek se svými ženami skoro 20 dětí nebo že vykonával povolání, které je blízké tomu, co klient dělá dnes, nebo že na stejném statku rodina hospodaří už čtyři staletí. Každý rod je svým způsobem jedinečný a archivní prameny nabízejí spoustu zajímavostí, které nám mohou vnést jiný pohled na naši rodinu i náš život jako takový, uzavírá.

Byl pro vás článek přínosný?