Hlavní navigace

Hospodářská kriminalita je firemní realitou. Přesto se podnikatelé nebojí

14. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 244086
Když se jako puzzle složí dohromady výsledky několika průzkumů z poslední doby, obrázek Česka je docela temný. Co když za překážky v podnikání nemůže stát, ale značně červivé je samo české podnikatelské prostředí?

Vloni v listopadu zveřejnila mezinárodní auditorská společnost Pricewaterhou­sCoopers (PWC) výsledky celosvětového průzkumu hospodářské kriminality (výsledky jsou dostupné online na webu PWC). Průzkum se nevyhnul ani České republice a přinesl zajímavá zjištění

Nekalé jednání? Pozor na vlastní zaměstnance

24 procent společností v České republice se loni stalo obětí jednoho i více případů hospodářské kriminality, což je sice pod průměrem střední a východní Evropy i celosvětovým průměrem, není to však v žádném případě důvod k radosti. Analýza totiž jedním dechem dodává, že Česko nemá propracovaný systém odhalování hospodářské kriminality, podvody jsou odhaleny spíše náhodou (více jak polovina případů hospodářské kriminality) a proto je možné, že reálný počet případů hospodářské kriminality je v Česku větší.

Hospodářský pokles nahrává podvodům. Pracovníci mají větší tendenci se podvodů dopouštět ve strachu ze ztráty zaměstnání nebo v přesvědčení, že konkurenti ve snaze získat zakázky pro sebe uplácejí. Přitom právě vlastní zaměstnanci jsou podle analýzy vůbec nejčastějšími pachateli podvodů ve firmách. Čtěte více: Kdo to za 20 let od revoluce dotáhl dále? Češi nebo Slováci?

Nejčastěji souvisí podvody s manipulací účetnictví, zkreslováním finančních informací a majetkovou zpronevěrou, která je ostatně nejběžnějším typem české hospodářské kriminality.

Počet případů korupce a uplácení v posledních 12 měsících mírně vzrostl (z 27 % v roce 2007 na 30 % v roce 2009) a nadále přesahuje světový průměr (27 %), konstatuje analýza. Opět je však jasné, že vzhledem k tomu, že ne vždy dojde k odhalení korupce a uplácení, může být počet reálných případů vyšší. Čtěte více: Nový trestní zákoník: Za neoprávněné podnikání až osm let natvrdo

Dobrá zpráva: Přitom všem nepřestávají domácí společnosti sršet optimismem. Celých 70 procent jich totiž neočekává, že by se v příštím roce staly obětí hospodářské kriminality. A to – dodejme – přesto, že nezaměstnanost stále roste a podle analytiků by mohla dosáhnout až 11 procent. Strach o místo je tedy reálným faktem, který může jednání zaměstnanců ovlivnit.

Oznámit nekalé jednání ve firmě? Zaměstnanci se bojí problémů

Na začátku ledna přibyl další průzkum v oblasti korupce. Tentokrát z dílny nevládní neziskové organizace Transparency International (TI), která celosvětově zjišťovala a hodnotila ochranu oznamovatelů nekalého jednání a korupce. Oznamování nekalého jednání a korupce v řadě postkomunistických zemí, včetně České republiky, naráží na nedostatečnou právní ochranu, na pochyby, zda oznámení povede k nápravě oznamované skutečnosti, ale i na specifické historické zkušenosti, upozorňuje TI. V Česku se průzkumu účastnilo 1000 zaměstnanců ze soukromé i státní sféry. Jen 15 procent dotazovaných si přitom myslí, že stávající zákony mohou zaměstnance ochránit, pokud oznámí nekalé jednání. Většina organizací nemá zaveden žádný důvěryhodný a bezpečný mechanismus umožňující zaměstnancům učinit oznámení, aniž by přitom riskovali svoji profesní kariéru nebo se vystavovali osobním problémům, dodala k výsledkům průzkumu Eliška Charvátová z TI.

A ještě se v Česku tak špatně platí…

Do třetice připomeňme poslední evropský průzkum platební morálky společnosti Intrum Iustitia z loňského roku. Česko v něm dopadlo katastrofálně, na evropském žebříčku platební morálky skončilo čtvrté od konce. Hůř než Česká republika dopadl už jen Kypr, Řecko a Portugalsko. Čtěte více: Platební morálka se zhoršuje po celé Evropě

Podnikatelská morálka dostává „na frak”

Nejde o otravné moralizování, ale přesto. Pokud se průzkumy takto vysází vedle sebe, složí jako puzzle velmi tristní obrázek domácího podnikatelského prostředí. Při všech stížnostech na spletitou a příliš často se měnící legislativu, velké daňové zatížení nebo přebujelou administrativu, které komplikují podnikání, se zdá, že by mohli podnikatelé také někdy začít sami u sebe a vlastních zaměstnanců. Říká se tomu etika podnikání.

skoleni_15_4

O etice a související společenské odpovědnosti firem hovořil na konci roku 2008 business server Podnikatel.cz s Luďkem Pfeiferem, partner společnosti M. C. Triton. Krize měla tehdy pořádný drive. V posledním půl, třičtvrtě roce se dějí velmi zajímavé věci, u nadnárodních korporací, kde jsme byli po léta zvyklí, že firmy ctily, že obchodní zákoník uznává ústní dohodu stejně jako písemnou smlouvu. Léta jsme byli u těchto klientů zvyklí, že toto platí, že na nás neušili žádnou boudu. Poslední půlrok se situace dramaticky mění a trh velmi přiostřil a není to jen otázka finanční krize. Podnikatelská morálka dostává velmi silně „na frak”, hodnoty jako čest, slušnost a podobně se v podnikání poslední dobou nosí, bohužel, míň a míň. U malých a středních podnikatelů je situace na rozdíl od velkých korporací víc polarizovaná, víc černobílá. Narazíte u nich buď na velmi solidní lidi, kteří se zaťatými zuby dělají business slušně, aby sami sobě neplivli do tváře a neztratili sebeúctu. Tam jsou příklady krystalicky čisté společenské odpovědnosti, podnikatelské etiky, morálky, hodnot podnikání. Nebo najdete, když to trochu přeženu, grázlíky, kteří mají v hlavě jen cíl vydělat, řekl tehdy Pfeifer. Čtěte více: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské e­tice

A dnes? Situace rozhodně není růžová. Každý ať zamete nejprv před svým prahem, zní známé české přísloví.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).