Hlavní navigace

Jste úspěšní, ale chronicky nespokojení? Jděte do sebe, spokojenost není hřích

Jana Bohutínská

Pokud jedou podnikatelky a podnikatelé jen ve stresovém módu, přicházejí o radost z úspěchů. Stálé nespokojenosti se přitom mohou zbavit, když na tom zapracují.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Kudy na to? Cestou je pochopit, z čeho nespokojenost pramení, ale i návrat k odvážným podnikatelským začátkům. Také se vyplatí prozkoumat svá očekávání a touhy.

Poznejte, jak chápete úspěch

Černošická koučka Petra Krainová doporučuje schopnost přistihnout se, když se člověku daří, dokonce cíleně cvičit. Zvykli jsme si totiž to, co nám jde snadno a v čem jsme dobří, považovat za samozřejmé a soustředit se na své slabé stránky. Mnohem užitečnější ale je, když jsme si vědomi, v čem jsme dobří, když právě to rozvíjíme a oceňujeme se za to – mentálně, ale i materiálně, zkrátka čímkoliv, co konkrétnímu člověku udělá radost, uvádí tip ze své praxe. Plýtváním energií podle ní je zabývat se tím, jak člověka vidí ostatní. Zaměřme se raději na to, jak se cítíme a vidíme my, říká.

Pomocí různých přístupů (ať už je to sebevzdělávání, koučink nebo třeba terapie) je podle ní možné naučit se rozlišovat, co je pro daného člověka hnacím motorem a co jsou jen naučené myšlenkové vzorce, které mu škodí a omezují ho. Hodně lidí si třeba podle ní z dob školní docházky odneslo přesvědčení, že největší problém je udělat chybu. Úspěšní lidé ale mluví o tom, že díky chybám se skokově posunuli a v konečném důsledku pro ně byly více ziskem než ztrátou. A takových příkladů je celá řada. Také je důležité vědět, že kdybychom nezažili neúspěch, možná bychom si úspěchu nejen nevážili, ale ani jej nerozeznali, vysvětluje.

Užitečné je podle ní, když se i podnikatelé občas zastaví, udělají si pravidelně čas na sebe a své myšlenky a uvědomí si, jak si pro sebe úspěch vlastně definují. Jsme zvyklí za úspěch považovat finanční zisk, prestiž, případně kontakty. Úspěchem pro nás ale může být i dobrý pocit a uspokojení z práce, spolupráce se zajímavými lidmi, rozvoj a učení se nových věcí, možnost dělat něco (pro nás) smysluplného a podobně, vypočítává. Když podle ní lidé nevstávají ráno do práce s pocitem odporu, není to známka šťastné náhody, ale právě úspěchu. Jak o vlastním úspěchu přemýšlet? Čtěte o tom více v článku Úspěch není jen jeden. Vyložte si ho podle svého a nemyslete jenom na sebe.

Položte si dobré otázky

Podle liberecké psycholožky Jany Černé Tomanové, která stojí za projektem Vztahosféra, je třeba si uvědomit, že spokojenost není v podnikání žádný hřích, není známkou pýchy nebo nějakého ustrnutí na cestě vpřed. A spokojenost přitom může mít dvě roviny – člověk si pojmenuje, co se mu povedlo, a cítí emoce, obvykle radost či euforii. Pro ty, kteří prožívají nespokojenost i navzdory svému úspěchu, nabízí sadu otázek, které si je možné položit:

  • Je úspěch v souladu s mým původním záměrem?
  • Přizpůsobuje se záměr a úspěch mým potřebám?
  • Co konkrétně ve mně budí pocit nespokojenosti?
  • Co by pro mě a moje podnikání znamenalo přiznat si spokojenost?
  • Kam všude nespokojenost dosahuje?
  • Co když to není jen nespokojenost v podnikání, ale i jinde v životě?
  • Co když si uvědomuji, že takhle jsem si svůj život po dosažení úspěchu nepředstavoval/a?
  • V čem je nespokojenost zakotvená?
  • Co je jejím palivem?
  • Co mi brání v tom, abych si (zaprvé) úspěch uvědomil/a a (zadruhé) užil/a si ho?
  • Umím vůbec opravdu něco prožívat?
  • Jak to vypadá a jak poznám, že prožívám?

Bez skutečného a autentického ohmatáni si podstaty vlastní nespokojenosti ji totiž podle ní nebude mít člověk pod kontrolou, a tudíž ji ani neusměrní.

Uvědomte si, že ve stresu úspěch neprocítíte

Jana Černá Tomanová také upozorňuje: Většinou se mluví o negativních aspektech podnikání – o stresu, riziku, ztrátě, prodělku, prohře… Úspěch v tom jaksi mizí, zaniká, nenosí se, je sám o sobě rizikový, protože může evokovat představu ohrožení (závist těch méně úspěšných, hledáček finančního úřadu…). Podnikatelé jsou často nastavení na nepříjemné a negativní záležitosti a zkušenosti, jejich organismus může trávit většinu času ve stresovém módu. A v něm se dá úspěch procítit jen těžko. Stres je přitom nyní metla lidstva v práci. Více o tom čtěte v článku Pracovní stres je pro polovinu lidí rutinní záležitost. Co nás nenechá v klidu?

Pokud se však podnikatel či podnikatelka nad situací zamyslí a zjistí, že právě takto jsou nastavení, doporučuje jim vrátit se na začátek jejich podnikatelské cesty. Do doby, kdy je k podnikání vedlo nadšení, odhodlání, statečnost, srdnatost, kdy se těšili na své první úspěchy a měli radost, když přišly. Pak by se měli zamyslet nad tím, kam se tohle podělo a kdy se to začalo vytrácet. Jak se původní vize jejich podnikání proměnila, vysvětluje.

Nespokojenost nemusí být negativní. Ostatně právě nespokojenost někdy sehraje třeba na začátku podnikání svou klíčovou a motivační roli. Své o tom ví i kavárníci Ondřej Němeček a Michal Appl, které nespokojenost k podnikání přímo dovedla. Podívejte se, jaký podnik od té doby na pražských Vinohradech vybudovali: 

Diners Vánoce 2019

Posilte sebeúctu, odhalte očekávání i touhy

Terapeutka Pavlína Schejbalová z pražské společnosti Triadis přiznává, že téma nespokojenosti se svými klienty poslední dobou skutečně velmi často řeší. Když za ní právě s tímto tématem lidé přijdou, zaměřuje se s nimi také nejprve na to, co za jejich nespokojeností vlastně stojí. Rovnou říkám, že se dostáváme docela hluboko. Jde často o pocit vlastní nedostatečnosti, nedokonalosti, třeba i stud, s tím jdou ruku v ruce nenaplněná očekávání a touhy dostat uznání, být užitečný, platný člověk. To je potřeba prozkoumat a zjistit, odkud to pochází, objasňuje svůj přístup založený na práci americké psycholožky a terapeutky Virginie Satirové. Tvrdí, že většinou s klientkou nebo klientem narazí na nějaké pravidlo, které se někdy někde naučili používat a teď zjišťují, že jim nepomáhá, ale naopak škodí.

Jak tedy potom dál v praxi s nespokojeností naložit, aby neškodila, ale spíš motivovala jít dál? Přijít na to, jak to chci mít jinak. Jak se sebou zacházet, jak být naplno spojen sám se sebou a naplňovat tak nejen svoje očekávání, ale i touhy, objasňuje Pavlína Schejbalová. Dalším krokem je pak podle ní práce na zcela konkrétní změně. Říká, že je potřeba, aby člověk objevil nebo znovuobjevil své vlastní zdroje a nezaměřoval se na to negativní. A připomíná, že naučit se lépe prožívat svůj vlastní úspěch je každopádně práce na sobě, práce na své vlastní sebeúctě. Ta je základním kamenem spokojenosti a dobrého života každého z nás, dodává.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).