Názory k článku Klienty učí, jak si zlepšit intimní život. V jejich studiu jsme se dozvěděli víc

Tak hlavně aby je policie pochopila, a nestalo se jim to, co potkalo Guru Járu.

že jo? co lidi všechno nevymyslej aby mohli dělat legálně kuplíře nebo placenou prostituci.... :D Ale když se to potom rozkyje jako u guru Járy to pak pobaví ti co naletěli že? :D:D:D

Jaký je jeden z rozdílů v oblasti podnikání mezi minulostí (například středověkem) a současností? Mimo jiné jeden z nich je rozdíl v poměru mezi prodejem produktů a prodejem služeb. V současnosti prodej služeb zažívá nebývalý nárůst. Co je toho příčinou? To je celkem komplexní problematika, ale kdybych to měl říci hodně zjednodušeně, souvisí to s vyšší životní úrovní, nižší potřebou zodpovědnosti a nezdravým vývojem osobnosti zúčastněných stran. Prodejci takovýchto služeb jako je bodyworking, tantrické masáže, koučování, věštění v televizi či po telefonu a všemožne jiné placené poskytování služeb tohoto typu mají zpravidla nezdravě nadhodnocené ego, zatímco jejich zákazníci mají typicky nezdravě podhodnocené ego a nevěří ani vlastnímu úsudku, pokud jim "autorita" tvrdí něco jiného než si oni sami myslí.

Co problém ještě více zvětšuje, je když submisivní zákazníci přistoupí na hru dominantních poskytovatelů. Nezřídka dochází k významnému manipulování ze strany poskytovatelů a zákazníci mohou skončit i s úplně rozvráceným životem, což hrozí především u "koučinku", který je provozován pravidelně. Dnešní "koučové" (do této kategorie spadají i "youtubeři" a "guruové sociálních sítí", kteří dávají mládeži úžasné rady do života) jsou nezřídka nevyspělé osobnosti, které by se samy měly co učit, ale stačí jim prohlásit se za gurua (ten, který vede ze tmy do světla) nebo zkušeného kouče a to je jim dostatečnou kvalifikací.

V minulosti takovouto roli zastávali mistři (cechovní mistři, mistři řemesla, duchovní mudrcové) kteří měli za sebou dlouhé působení ve svém oboru a měli spousty zkušeností. Dnes se za kouče prohlašují "sotva tovaryši". "Tovaryšský" status očividně náleží i dvojici zmiňované v článku, která sama přiznává, že se stále spoustu věcí učí a chodí na různe přednášky apod... Jistě, i mistr se stále může učit a rozvíjet, ale drtivou většinu věcí ze svého oboru prostě bude znát a umět a to dokonce rutinním způsobem.

Řečnická otázka, proč myslíte, že je stanovena jistá věková hranice pro možného kandidáta do senátu nebo na post prezidenta? Právě proto, že takoví lidé budou působit jako vůdcové/guruo­vé/koučové svého národa. Není to záruka moudrosti, ale minimálně je to záruka jisté zkušenosti a snad i vyzrálosti.
Koučové/guruo­vé/duchovní vůdcové/mistři pod 40 let jsou evidentní oxymorón. Ani věk nad 40 nezaručuje shopnost být dobrým koučem, ale minimálně je tím zvýšena pravděpodobnost, že se "mistrem" neprohlásí kdejaký "sebevědomý učedník".

Pro to, aby člověk mohl být koučem, potřebuje:
- dlouholeté zkušenosti (teoretické i praktické) ve svém oboru (moudrost)
- učitelské/vůdči dovednosti (soft skills)
- vyspělou osobnost, včetně zvládnutí svého ega
- a ideálně i nadprůměrnou inteligenci s vědomím důležitosti vlastní zodpovědnosti a objektivity (kritické myšlení)

a půjde na to dát příspěvek od státu a pojišťovny?