Hlavní navigace

Kontrolní hlášení pomáhají odhalit podvody, odborníci ale volají po změně pokut

Daniel Morávek

Server Podnikatel.cz má k dispozici rozsudky správních soudů, které ukazují, jak kontrolní hlášení napomohla k odhalení daňových podvodů.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Nešlo sice o sofistikované podvody, i tak ale kontrolní hlášení pomohla správci daně na ně přijít. Systém kontrolních hlášení však má i svá negativa, kromě byrokratické náročnosti jde hlavně o přísně nastavený sankční systém, který by se měl podle odborníků změnit.

Kontrolní hlášení pomáhají odhalit řetězové podvody

Policie před několika dny uvedla, že obvinila 12 osob pro spáchání zvlášť závažného zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby na úseku DPH se škodou přesahující 113 milionů korun. Podle našich závěrů mělo k trestné činnosti docházet v letech 2016 až 2018 v rámci dovozu luxusních motorových vozidel z jiných států Evropské unie a jejich následného prodeje na území ČR, přičemž k jejímu páchání měl být využit systém několika účelově vytvořených řetězců obchodních společností, za účasti tzv. „bílých koní“, kteří měli být hlavními pachateli do statutárních orgánů zúčastněných společností dosazeni a ovládáni. Ani „bílí koně“ však s ohledem na své zákonné povinnosti trestnímu stíhání policie neunikli, dodal Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ).

Jak dále doplnil Ibehej, trestní řízení bylo vedeno v úzké spolupráci s Finančním analytickým úřadem a s Finanční správou ČR a při odhalování podvodu jim pomohla kontrolní hlášení. V posledních měsících je to navíc již několikátý rozsáhlý zátah policistů ohledně krácení daní. V měsíci září 2019 policisté NCOZ obvinili 27 osob v případu s krycím názvem ARACHNE a v měsíci srpnu 2019, při společné akci s Celní správou ČR s krycím názvem PRADĚD, obvinili dalších 24 osob, doplnil Ibehej.

Podle samotné finanční správy pomáhají kontrolní hlášení odhalit především tzv. řetězové podvody. Jde o obchodní spojení, při kterých nejde o zisk z podnikání jako takového, ale o profit organizátorů podvodu, který je získáván neodvedením daně nebo jejím vylákáním od státu. Analýza údajů z kontrolních hlášení funguje téměř on-line, podvodný řetězec jsme tedy schopni odhalit poměrně rychle a na základě zjištění o neodvedení DPH na jeho počátku podrobit důkladnému prošetření požadavek na vyplacení nadměrného odpočtu DPH na konci řetězce. Daňové podvody končící snahou inkasovat od finanční správy nadměrný odpočet DPH tak téměř vymizely, a pokud se vyskytují, tak se pohybují ve výrazně nižších částkách než dříve, uvedla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

U daňových podvodů končících prodejem zboží (zpravidla za nižší cenu díky zkrácení DPH) reálnému obchodníkovi a jejich následnou realizací na maloobchodním trhu probíhá podle Křehlové zpravidla složitější proces dokazování, proto jejich počet neklesá tak rychle jako u podvodů končících nárokem na nadměrný odpočet DPH. Oba druhy podvodů zde však byly již dlouho před zavedením kontrolního hlášení, na základě kterého jsme schopni je oba stejně efektivně detekovat, podotkla Křehlová.

Čtěte také: Jak probíhají karuselové podvody a co dělat, abyste se do žádného nepřipletli

Kontrolní hlášení upozorní správce daně na nesrovnalosti

Že kontrolní hlášení mohou pomoci při odhalování podvodů, dokládají i dva rozsudky správních soudů, které má server Podnikatel.cz k dispozici a ve kterých bylo podle soudů správně využito institutu zajišťovacích příkazů. V obou případech hrály údaje z kontrolních hlášení důležitou roli. V prvním z nich (č. j. 14 Af 1/2018 – 68) se firma snažila vyhnout pozornosti tím, že všechna svá přijatelná zdanitelné plnění uváděla jen do oddílu B3. Jedná se o oddíl, kam se uvádí plnění do 10 tisíc Kč, u kterých nejsou uváděny žádné identifikační údaje dodavatele, a nelze je tedy z údajů kontrolního hlášení ověřit.

Jenže právě tím, že si firma v rámci svého podnikání pořizovala pouze plnění s nízkým základem daně, ale v objemu statisíců korun, na sebe upozornila. Podstata podvodného jednání v daném případě spočívala ve vytvoření dodavatelsko-odběratelského řetězce, v němž společnost uplatnila fiktivní daňové doklady na vstupu, čímž došlo ke zkreslení daňové povinnosti, byť formálně daňové doklady vzájemně odpovídaly a daňové subjekty nevykazovaly neobvyklou daň či nadměrný odpočet, vysvětlil v rozsudku Městský soud v Praze.

V druhém případě (č. j. 31 Af 43/2017–107) zase šlo o to, že dodavatel neuvedl fakturu v oddíle A4 (uskutečněná zdanitelná plnění nad 10 000 Kč), zatímco odběratel si na ní uplatnil odpočet a zařadil ji do oddílu B2 (přijatá zdanitelná plnění nad 10 tisíc Kč). Tím na sebe podnikatelé upozornili finanční úřad, který následně zjistil další podezřelé okolnosti a vydal zajišťovací příkazy. Krajský soud v Brně dal finanční správě následně za pravdu a poukázal právě na rozdílný obsah kontrolních hlášení, z nichž vyplývá odlišné deklarování plnění k vydaným dokladům. S ohledem na další zjištěné skutečnosti (virtuální sídlo, fiktivní provozovna, finanční analýza žalobce, nesplnění daňových povinností) je splněna první podmínka pro vydání zajišťovacího příkazu a rozhodnutí bylo dostatečně správními orgány odůvodněno, potvrdil soud.

Takovéto využití údajů z kontrolních hlášení oceňují i odborníci. Myslím, že to jsou příklady správné a kvalifikované práce finanční správy s daty, která má z kontrolních hlášení k dispozici. Podle toho, co je uvedeno v těch rozsudcích, jsou to až takové primitivní podvody, které systém kontrolních hlášení zcela nepochybně odhalí. Takové užití dat z kontrolních hlášení si určitě zaslouží podporu, komentoval pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR, a zároveň dodal: Lze si jen přát, aby byla data z kontrolních hlášení v budoucnu skutečně efektivně využívána pro zabránění daňových podvodů a poctivé subjekty nebyly zatěžovány výzvami, které vyplývají jen z administrativních důvodů. Jako příklad lze uvést drobné odchylky v cenách nebo v číslech dokladů.

Finanční správa nicméně tvrdí, že zasílání výzev kvůli drobným odchylkám už patří minulosti. Spárování kontrolních hlášení funguje i bez ohledu na drobné odchylky v cenách a číslech dokladů. Výzvy k nápravě jsou posílány jen v případech, kdy pochybení, které bylo nalezeno v jednom nebo v obou kontrolních hlášeních, může znamenat zkrácení daně. V těchto případech pochybnosti o správném stanovení daně je finanční správa povinna reagovat a činí tak co nejméně zatěžujícím způsobem, tedy výzvou. Pokud již nastane chyba takovéto závažnosti a posíláme výzvu, uvádíme do ní všechna pochybení, která byla v kontrolním hlášení nalezena, uvedla Klára Křehlová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Jak vypadá sankční systém

Jenže právě s výzvami je u kontrolních hlášení úzce spjatý i sankční systém, který sklízí kritiku už od svého zavedení. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši

  • 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
  • 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Správce daně dále uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může mu finanční úřad udělit pokutu do výše 500 000 Kč.

Přestože jsou základní pokuty taxativně dané, většinu z nich může finanční úřad odpustit, konkrétně pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Nejnižší pokutu ve výši 1000 Kč sice odpustit nelze, v zákoně však je u této sankce doplněn institut vyloučení vzniku pokuty. V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohlední automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Čtěte také: U kontrolních hlášení bude moct dostat pokutu až 500 000 Kč více podnikatelů

Sankční systém změňte, vyzývají odborníci

Jak upozornila před měsícem ve svém textu pro Podnikatel.cz daňová poradkyně Lenka Krištofíková, systém pokut u kontrolního hlášení nikterak nezohledňuje výši daně, rozsah uváděných údajů, závažnost pochybení, ani vliv na správný a včasný výběr daní. Lze konstatovat, že systém pokut je natolik tvrdý, že představuje pravidelný příjem do státního rozpočtu, a jestliže se sankcím, či alespoň zpoplatněným žádostem o jejich prominutí chce poctivý poplatník vyhnout, nezbývá, než doporučit nebýt nikdy nemocný a při organizování osobních či pracovních záležitostí pamatovat na nutnost reakce do 5 pracovních dnů, uvedla Krištofíková.

Čtěte více: Inovativní příjmy státního rozpočtu? Seznamte se s pokutami u hlášení k DPH

Ptejte se odborníka v poradně Daně z příjmů a DPH
Ing. Tereza Tirolová
poradkyně pro daně

Na několika případech Krištofíková rovněž ukázala, jak mohou podnikatelé snadno dostat desetitisícové pokuty za drobná pochybení.

Čtěte více: 8 příkladů, jak lze u kontrolních hlášení dostat vysoké pokuty za drobné chyby

Že není stávající sankční systém dobře nastavený, souhlasí i další odborníci. I přes „automatické“ promíjení jedné pokuty za rok nesouhlasím s pokutováním případů, kdy daňový subjekt měl přiznání i kontrolní hlášení správně, ale jen nestihl včas zareagovat na výzvu k potvrzení správnosti kontrolního hlášení, připojil se Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady.

Diners Vánoce 2019

Podle Hanycha by také data z hlášení měla být více propojena se spisy z územních pracovišť. Pokud nyní centrální analytika při zpracování kontrolního hlášení nevyhodnotí nesoulad, na data samotná územní pracoviště, které má daňový subjekt na starosti, nevidí. Dochází tak opět k absurdním situacím, kdy je nutné správci daně dokládat znova informace, kterými by v rámci kontrolních hlášení již disponoval, doplnil Hanych.

Advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR, zase upozorňuje, že finanční správa nemá na vytížení dat z hlášení dostatečné kapacity. Sama Česká republika ve svém vyjádření Komisi (ve vztahu k reverse-charge) u kontrolního hlášení uvedla, že „ačkoli tento konvenční nástroj umožňuje odhalovat podvodníky rychleji, má Česká republika za to, že vzhledem k celkové kontrolní kapacitě správce daně dosáhl hranice svých možností.“ Jinými slovy kontrolní hlášení je schopno fungovat, ale finanční správa nemá dostatek lidí na provádění potřebných kontrol, uzavřel Lichnovský.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).