Hlavní navigace

Nezakazujme o svátcích pouze prodej, raději úplně zastavme život

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Lidovci by rádi rozšířili zákaz prodeje na všechny svátky. Mimo jiné je ale norma nespravedlivá vůči zaměstnancům, kteří nepracují v obchodech.

Doba čtení: 4 minuty

Spravedlivé by bylo, aby volno platilo pro všechny profese, protože například i číšníci mají právo na to, aby trávili státní svátky se svojí rodinou a nemuseli vydělávat peníze, ne? Svátků, které nám připomínají tu naši kulturu, osobnosti a historii, by si přeci měli vážit a užívat si jich všichni a ne pouze prodavači ve velkých obchodech. Proč by i skladník ve šroubárně nemohl mít ze zákona ve svátek volno?

Zákon zůstane nesmyslem i po novele

Ačkoli to chvíli po volbách vypadalo, že by mohlo dojít k zrušení nesmyslného zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, možná naopak dojde k jeho rozšíření. Lidovci totiž navrhují, aby se zákaz prodeje vztahoval na všechny svátky a ne pouze na stávajících 8 svátků. Jiří Mihola, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, který novelu připravil, tvrdí, že stávající podoba je matoucí a vyvolává u spotřebitelů chaos. Podle lidovců rozšíření zákazu prodeje umožní rodinám trávit čas pohromadě, místo toho, aby jejich příslušníci museli trávit čas prací v obchodech.

My jsme přesvědčeni jako KDU-ČSL, že jsou dny, kdy ekonomika a nakupování nemusí být na prvním místě. A za takové dny považujeme státní svátky, řekl Právu Mihola. Dnes se odvoláváme na kulturu, historii a kořeny identity v různých situacích a měli bychom si také státních svátků, které nám připomínají tu naši kulturu, osobnosti a historii, vážit, uvedl. Už dříve pak Mihola tvrdil, že rodiny nezůstávají během svátků doma, ale vyráží po Česku, takže napomáhají ekonomickému růstu využíváním služeb.

Přestože je lidovecká argumentace děravější než včerejší obrana hokejové Sparty Praha, v jednom má Mihola pravdu, to, že se zákon vztahuje pouze na 8 svátků, je nesystematické a chaotické. Miholův návrh sice zákon činí méně chaotickým, hlavní problém však zůstává. Samotná myšlenka zákona je absolutně nesmyslná a zavádí neodůvodnitelné rozdíly mezi různými typy zaměstnanců. Pokud by Miholův návrh prošel, z nesystematického nesmyslu by se stal nesmysl o něco méně nesystematický.

Proč mají být pozitivně diskriminováni jen prodavači?

Argumentace lidovců je nicméně nepoctivá. Sice jim údajně záleží na tom, aby mohly být rodiny o svátcích pospolu, staví však rodiny prodavačů nad rodiny jiných zaměstnanců. Do práce se totiž díky zákonu vyhnaly desítky kontrolorů České obchodní inspekce. Ti jinak mohli trávit svátky s rodinou a vyrazit třeba někam po Česku. Kvůli zákonu ale musí do práce a musí kontrolovat, zda jiní nepracují.

Pokud jde navíc tvůrcům zákona či jeho podporovatelům o to, aby rodiny trávily svátky spolu, proč neomezí činnost i dalších zaměstnanců? Proč nezavřít o svátcích restaurace, hospody a fast foody. Také číšníci, servírky nebo kuchaři snad mají právo být se svými rodinami a připomínat si naši kulturu, osobnosti a historii. Doplňková argumentace se navíc nabízí přímo sama, přeci rodiny nebudou během svátků požívat alkohol a nezdravá jídla. 

Během svátků by samozřejmě měli s rodinou trávit čas i řidiči, strojvedoucí, piloti a další, kteří řídí dopravní prostředky, které nejsou. Ostatní rodiny se sice bez auta příliš daleko nedostanou, ale proč si třeba nevyrazit jen někam pěšky na rodinnou procházku? Beztak je pohyb na čerstvém vzduchu zdravější než se vozit vlakem či autobusem.

Nemělo by se zapomínat ani na další profese, které jsou o svátcích běžně v práci. Lidé na recepcích sportovních a kulturních center, lidé v továrnách na třísměnný provoz a další a další. Všichni mají nárok na to trávit čas s rodinou, zákon však naprosto nespravedlivě řeší pouze prodavače, a to navíc jen ve velkých obchodech.

EBF18_tip_v_clanku_obecny

Ano, zákoník práce, pravda, stanovuje, že zaměstnavatel může nařídit výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Jedná se například o práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, o práce v dopravě nebo krmení a ošetřování zvířat. Tentýž paragraf však určuje, že práci lze nařídit i v případech se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva. A právě mezi tuto práci patří i prodej v obchodech, což ostatně připouštěli i tvůrci zákona v důvodové zprávě, když zákon předkládali. Když se dá omezit maloobchod, proč by nešly jiné obory?

Aby tedy nebyl vyvoláván chaos a všichni zaměstnanci mohli svátky trávit s rodinou, měla by se o svátcích zakázat veškerá podnikatelská nebo výdělečná činnost. Prostě zastavit vždy na svátek život se vším všudy. Všechny rodiny pak budou spokojené a šťastné a zákonodárci budou moct být na sebe hrdí, že se podařilo rodinám naordinovat, kdy mají pracovat a kdy nikoli.