Podívejte se na fascinující příběh technologie, která musela na svůj úspěch čekat celé století, a zjistěte, proč byste ji jako moderní podnikatelé neměli ignorovat.
Co se dozvíte v článku
Když kočáry bez koní jezdily třicítkou
Ačkoliv se elektromobily mohou zdát něčím novým a moderním, ve skutečnosti se objevily ještě před spalovacími motory. Prvenství spojené s elektro automobily je sporné a ne všechny zdroje uvádí stejné vynálezce. Podle serveru Elektrickevozy.cz v roce 1828 slovenský fyzik Štefan Aniján Jedlík sestavil první elektromotor, v němž pevnou i otočnou část tvořily elektromagnety. V roce 1835 historicky první elektromobil společně sestavili nizozemský profesor Sibrandus Stratingh a jeho asistent Christopher Becker. Dále uvádějí, že první elektromobily vypadaly jako kočáry bez koní, jejich cestovní rychlost dosahovala 30 km/h a měly dojezd asi 60 km.
První silniční vozidlo, které prokazatelně překonalo rychlost 100 km/h, byl elektromobil Belgičana Camilla Jenatzyho. Stalo se tak v roce 1899, kdy Jenatzy ve vlastnoručně vyrobeném elektromobilu dosáhl rychlosti 105,3 km/h. Zajímavostí bylo, že tento elektromobil měl doutníkový tvar.
Už na konci 19. století existoval konkurenční boj technologií. Nikdo tehdy nevěděl, jestli z hlediska pohonu vyhraje pára, elektřina, nebo benzin. Elektřina byla tehdy považována za čistou a luxusní variantu především pro smetánku.
Od Křižíka po vsetínského Elona Muska
Jak uvádí Wikipedie, mezi první elektromobily vyvinuté na území českých zemí patří elektromobil Františka Křižíka z roku 1895. Ten byl poháněn stejnosměrným elektromotorem o výkonu 3,6 kW napájeným olověným akumulátorem se 42 články. Ve svém třetím modelu s názvem Landaulet pak František Křižík použil dva elektromotory o výkonu 2,2 kW, které byly umístěny v zadních kolech.
Společnost ČEZ ve své tehdejší tiskové zprávě zmínila, že mezi světovou špičku v oblasti elektromotorů patřil vsetínský všeuměl Josef Sousedík. Jednalo se o vlastníka více než 50 patentů z oblasti elektrotechniky a strojírenství a vynálezce elektromobilu s hybridním pohonem. Kromě toho byl jedním z duchovních otců legendárního vlakového spoje konce 30. let „Slovenská strela“ vybaveného benzinoelektrickým hnacím agregátem. Pro svůj elektromobil zvolil vestavbu akumulátoru o kapacitě 120 amperhodin do klasického modelu Tatra 75.
Dále popisují, že v plzeňské Škodovce pro rozvoz piva zkonstruovali dvojici elektromobilů (3tunový a druhý s poloviční váhou), které dosahovaly maximální rychlosti 30 km/h a akční rádius činil při hospodárnější jízdě maximálně 50 km. Plzeňský pivovar k tomu tedy přistoupil ryze pragmaticky, protože rozvážet těžké sudy s pivem na krátké trasy po městě se spalovacími motory bylo drahé a nespolehlivé. Byl to tedy čistě ekonomický tah.
Triumf levného benzinu
Ačkoliv elektromobily mohly být populární, často to s nimi bylo nahoru a dolů. V době jejich počátků bylo produkováno mnoho modelů, ale časem byly méně podporovány a preferovány byly klasické automobily se spalovacím motorem. Ty totiž využívaly levné pohonné hmoty, měly vyšší dojezdovou vzdálenost a byly obecně dostupnější. K popularitě elektromobilů přispěl konec dvacátého století, kdy se zvyšovalo povědomí veřejnosti a vedení států ohledně klimatických dopadů využívání spalovacích motorů. Vytvářela se legislativy a hovořilo se o krocích k zamezení zvyšování negativních dopadů dopravních prostředků.
V roce 1996 General Motors uvádí na trh EV1, první sériově vyráběný elektromobil moderní éry. Toyota nejprve v Japonsku v roce 1997 a poté celosvětově v roce 2000 představila Prius, hybrid schopný provozu jak na baterie, tak na benzín. Popularita tohoto modelu vedla k vývoji dalších hybridních vozidel, jako například Honda Insight (1999) nebo Chevrolet Volt (2011).
Prius měl úspěch u celebrit, díky čemuž se o něm zvýšilo povědomí. Toyota zde použila nikl-metalhydridovou baterii: technologii, kterou podpořil výzkum ministerstva energetiky. Od té doby rostoucí ceny benzinu a také vzrůstající obavy ze znečištění uhlíkem pomohly k tomu, že se Prius stal nejprodávanějším hybridem na světě v uplynulém desetiletí.
Startup, který změnil pravidla hry
Jednou z nejvýznamnějších společností na poli elektroautomobilů je Tesla. Byla založena v roce 2003 v Palo Alto v Kalifornii. Jejími hlavními zakladateli byli Martin Eberhard a Marc Tarpenning, ke kterým se později připojil Elon Musk jako hlavní investor a předseda představenstva. Jejich vizí bylo vytvořit elektrická auta, která by překonala tradiční automobily ve výkonu i designu.
V roce 2008 se zrodil první model Tesly s názvem Roadster. Jak zdůrazňuje server Runder, historicky se stal prvním sériově vyráběným elektrickým vozidlem s dojezdem přes 320 km. Jeho vývoj představoval pro společnost mnoho technických a finančních výzev, kdy například musela vyvinout nové bateriové technologie nebo řešit problémy spojené s integrací elektrického pohonu do sportovního vozu. Roadster se stal symbolem inovací a odhodlání měnit svět automobilů a jak dále přidává Runder, jeho úspěch pomohl Tesle získat potřebný kapitál a důvěru investorů. To bylo klíčové pro další vývoj značky. Jejím prvním masově vyráběným elektrickým autem se poté stal Model S představený v roce 2011.
Budoucnost, která klepe na dveře podnikatelům
Dnes už sice po českých silnicích nejezdí Křižíkovy kočáry ani doutníková auta, ale potkáte na nich desetitisíce elektromobilů. Ani pro podnikatele a firmy tak už dávno nejde jen o ekologický rozmar, ale o důležitou kalkulaci. Zatímco dřívější dotační programy na nákup vozů jsou už v roce 2026 vyčerpané, stát láká podnikatele na další silné karty. Patří mezi ně například mimořádné odpisy, kdy bezemisní vozidlo pořízené do roku 2028 může firma odepsat za pouhé dva roky.
Navíc pokud dáte zaměstnanci elektromobil k soukromým účelům, daňový základ se mu navyšuje o pouhých 0,25 % z pořizovací ceny vozu (u klasického auta je to 1 %). Elektromobilita se tak pro firmy stává čistě pragmatickou volbou, stejně jako kdysi pro plzeňský pivovar.
