Hlavní navigace

Platba v bitcoinech nově zakládá ručení za DPH

21. 7. 2017
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Nedávno účinný daňový balíček přinesl i novinku v podobě ručení za daň. Nově za daň ručí i příjemce zdanitelného plnění uskutečněného virtuální měnou.

Obdobně jako v ostatních případech vymezených v zákoně o DPH se ručení vztahuje na veškerá zdanitelná plnění.

Nově se ručí i za platbu Bitcoiny

Nedávno účinný daňový balíček přinesl i novinku v podobě ručení za daň. Nově za daň ručí i příjemce zdanitelného plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou. Obdobně jako v ostatních případech vymezených v tomto odstavci se ručení vztahuje na veškerá zdanitelná plnění. Důvodem pro schválení tohoto opatření byla podle ministerstva financí skutečnost, že v poslední době dochází k výraznému nárůstu transakcí spojených s virtuálními měnami (například Bitcoin nebo CzechCrownCoin).

Daně x

V souvislosti s virtuálními měnami totiž začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb a rozšiřuje se jejich používání jakožto úplaty za poskytnuté nebo přijaté plnění. Pro obchodování s virtuální měnou ale nebyly nastaveny žádné zvláštní požadavky, ani kontrolní mechanismy. Transakce s virtuálními měnami navíc nepodléhají zákonu o platebním styku. „Přitom virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných prostředků. Z tohoto důvodu z pohledu daně z přidané hodnoty představuje poskytnutí úplaty formou virtuální měny extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu, a to zejména při obchodech v řetězci, tvrdilo ministerstvo v důvodové zprávě.

Do zákona o DPH se sice definice virtuální měny nedostala, při posuzování transakcí se ale vychází z vymezení virtuální měny v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Virtuální měnou se ve smyslu tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má či nemá emitenta, která není peněžním prostředkem ve smyslu zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, ale je přijímána jako platba za zboží či služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta, píše se v důvodové zprávě.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).