A pokud by ministerstvo neuspělo, EET by to do velké míry „vykastrovalo“. Oproti původní EET je totiž EET 2.0 koncipována jinak. Kontrola evidence nemá být postavena na kontrolních nákupech, ale na pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru či regionu. Jestliže by tak z evidence vypadly platby kartou, může ministerstvo tento plánovaný koncept rovnou spláchnout do záchodu.
Co se dozvíte v článku
EET 2.0 má stát na datové analytice
Poslanecká sněmovna pravděpodobně tento týden schválí návrh zákona, který zavádí EET 2.0. Ačkoli návrh vychází z první EET, obsahuje řadu změn a novinek. Jednu z nich tvoří i kontrolní činnost. Ta nově nemá stát na více či méně namátkových kontrolních nákupech, ale na podrobné analytice, kdy má finanční správa získat díky EET jednotným a automatizovaně zpracovatelným způsobem komplexní přehled o tržbách v jednotlivých segmentech podnikání. To jí v konečném důsledku umožní efektivnější a méně zatěžující způsob kontroly, resp. samotný výběr, u koho má být daňová kontrola uskutečněna, neboť právě komplexní údaj je možné využít jako snadné srovnávací kritérium vůči obvyklé situaci na trhu (v obdobných provozovnách),
píše se v důvodové zprávě.
Kontrola na místě tedy proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita),
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.
Přečtěte si také:
Provozovnu už vám kvůli EET nezavřou, maximální výše pokuty ale zůstane 500 000 Kč
Platby kartou už Ústavní soud jednou zrušil
Výše uvedený koncept EET 2.0 má však několik slabin, na které může nový systém evidence nakonec „dojet“. Tou hlavní bezesporu je, že ministerstvo chce, aby podnikatelé museli evidovat kontaktní platby kartou. Tuto povinnost přitom Ústavní soud z původní evidence vyškrtl jako protiústavní. Podle Ústavního soudu jsou totiž tržby plynoucí z bezhotovostních převodů poměrně dobře dohledatelné, a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Stát musí dodržovat určité jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. V opačném případě dochází k porušení práva na ochranu soukromí a na informační sebeurčení,
upozornil ÚS.
Potřebujeme komplexní data, vysvětluje ministerstvo
Ministerstvo financí přesto s odkazem na nutnost „komplexních dat“ znovu navrhlo platby kartou evidovat. Zároveň v důvodové zprávě publikovalo poměrně rozsáhlou analýzu, proč se domnívá, že povinnost evidovat platby kartou je tentokrát v pořádku. Podle ministerstva totiž už premisa, že bezhotovostní platby jsou pro finanční správu jednoduše dohledatelné, v současné realitě finančního světa neplatí. Podnikatelé v současné době mohou přijímat tržby na jednorázové elektronické peněženky, soukromé Revolut/PayPal účty, kryptoměnové peněženky, zahraniční účty, převody na soukromé účty přes QR kódy atd. Pokud by bezhotovostní platby nebyly zahrnuty mezi formální znak evidované tržby, mohly by sloužit k obcházení daňové povinnosti a znemožnily by řádnou datovou analytiku Finanční správy České republiky,
píše se v důvodové zprávě.
Na dalších stránkách pak ministerstvo rozebírá důvody, proč se domnívá, že navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou a proč je evidence plateb kartou v řadě ohledů potřebná. V některých věcech lze ministerstvu dát za pravdu. Pokud například chtějí úřady identifikovat rizikové subjekty prostřednictvím dat o tržbách v určitých místech a segmentech, potřebují skutečně všechna data o tržbách v reálném čase. Stejně tak má ministerstvo pravdu v tom, že některé bezhotovostní platby nejsou snadno dohledatelné.
Argumentace ministerstva má mezery
Na druhou stranu si však ministerstvo nastavením EET 2.0 samo hází klacky pod nohy a protiřečí si. Na jednu stranu tvrdí, že potřebuje v reálném čase všechna data o tržbách, na druhou však navrhuje evidovat pouze kontaktní platby. Pokud tak někdo zaplatí kartou online, nebude nutné platbu evidovat. Proč najednou nevadí, že některé tržby se v reálném čase do EET nedostanou? Proč najednou nejsou u online plateb komplexní data potřeba? Přes web snad není možné zaplatit QR kódem či na Revolut? Stejně tak platí, že řada platebních prostředků, kterými nyní ministerstvo argumentuje, existovala už v době, kdy Ústavní soud o EET rozhodoval poprvé.
Není proto ani zdaleka jisté, že Ústavní soud, pokud se k němu EET 2.0 dostane, opět platby kartou nezruší. Pokud by k tomu došlo, konstrukce kontrolního mechanismu EET 2.0 by se prakticky rozpadla a systém by se tak musel zřejmě vrátit k tisku účtenek a náhodným kontrolám, aby nepozbyl úplně smysl. Může se tak klidně stát, že velká část vládního PR o jednodušší a méně zatěžující evidenci nakonec skončí v propadlišti dějin. Každopádně platí, že než se situace definitivně rozsekne, potrvá to klidně i rok či možná dokonce ještě déle.
