V čem se EET 2.0 liší od EET 1.0? Přinášíme velké srovnání

Porovnejte si oba návrhy EET

Ministerstvo financí už poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o evidenci tržeb. Ten sice vychází z původního zákona o evidenci tržeb, v řadě věcí se však liší.

Které platby se budou evidovat?

V systému EET 2.0 se mají evidovat platby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně, a to:

• hotovostní platby,
• platby platební kartou,
• QR platby a další běžné způsoby úhrady probíhající přímo na místě plnění.

Naopak faktury nebo online transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu evidenci podléhat nebudou.

V EET 2.0 vznik povinnosti evidovat tržbu nemá určovat forma platby (hotovostní/bezhotovostní), ale charakter podnikatelské činnosti, resp. nastavení interakce se zákazníkem. Obecně platí, že k potenciálnímu zatajování tržeb dochází primárně u transakcí, které jsou uskutečněny v rámci osobního kontaktu se zákazníkem. Méně časté se to jeví u transakcí na dálku. Tam, kde určitý segment musí odpovídající infrastrukturou beztak disponovat, nepředstavuje požadavek na komplexní evidenci tržeb zvýšenou zátěž. V takovém případě tedy bude podnikatel evidovat i bezhotovostní platby, dodává se v důvodové zprávě.

Podobné nastavení bylo i při startu první EET. Tehdy musely evidovat platby

• a) v hotovosti,
• b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
• c) šekem,
• d) směnkou,
• e) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).

Rozdílem oproti nově navrhované EET bylo, že nezáleželo, jestli k platbě došlo při osobním kontaktu v provozovně, či třeba z domova při nákupu v e-shopu. V prosinci 2017 ovšem do nastavení EET zasáhl Ústavní soud, který z evidence vyjmul platby kartou, přes platební brány a další podobné způsoby. Důvodem bylo, že tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné a nebyl tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci.

Přečtěte si také:

3, 2, 1… #EET odstartovala. Čtěte, co to obnáší a na co nezapomenout

Které obory budou muset evidovat?

Povinnost evidovat tržby probíhala u první EET na etapy, kdy se v prvních vlnách zapojily nejprve restaurace a hotely a následně obchody. Na účetní, doktory, řemeslníky a spol. ale nakonec nedošlo. V rámci EET 2.0 žádné vlny nebudou a evidence by měla odstartovat pro všechny 1. ledna 2027.

Jaké budou režimy evidence?

V rámci EET 2.0 bude pouze jeden režim evidence. Poplatníci budou muset zaevidovat tržbu nejpozději při jejím uskutečnění, a to zasláním údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou autentizovanou certifikátem pro evidenci tržeb, čímž dojde k zaevidování tržby. Dojde-li při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, bude muset poplatník údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Během původní EET kromě základního režimu ale platil i zjednodušený režim evidence, ve kterém nemuseli někteří podnikatelé evidovat tržby v reálném čase, ale mohli tak učinit se zpožděním několika dnů. Dále se měl také zavést tzv. zvláštní režim evidence, který měl spočívat v tom, že podnikatel, který splnil určité podmínky, měl moci místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku. Do speciálního formuláře pak měl podnikatel zaznamenávat údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek (Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu).

Přečtěte si také:

Běžný, zjednodušený nebo zvláštní režim EET? V čem se liší?

Kdo se EET vyhne? 

Jak již bylo uvedeno výše, u první EET byl schválen zvláštní offline režim evidence. Ten mohly využít OSVČ, které:

• nebyly plátcem daně z přidané hodnoty a
• neprovozovaly podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže byl další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a

zároveň nesměla výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesměla přesáhnout 600 000 Kč.

U EET 2.0 se budou moct evidenci zcela vyhnout některé OSVČ s paušální daní a to díky tzv. systému EET OFF. Podmínky pro využití systému EET OFF mají být následovné:

• účast v 1. pásmu paušální daně,
• roční příjmy do 1 milionu Kč,
• měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Režim bude během zdaňovacího období neměnný. Pokud podnikatel překročí limit příjmů, doplatí rozdíl do konce zdaňovacího období a povinnost evidovat tržby mu vznikne až od následujícího roku.

Jinak podobně jako během první EET se evidence nemá týkat bank, pojišťoven, nevidomých OSVČ či prodeje vánočních kaprů.

Přečtěte si také:

Výjimka z EET je nejmenším OSVČ k ničemu, hodí se ale podvodníkům

Která data se budou posílat finanční správě?

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou má u EET 2.0 být:

• evidenční identifikační číslo poplatníka,
• označení evidenční jednotky, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo tržby,
• datum a čas uskutečnění tržby,
• celková částka tržby uvedená v české měně,
• identifikace této datové zprávy.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou bude také

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně,
• evidenční identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.

Údaje, které se posílaly během EET 1.0, byly obdobné. Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou byly

• daňové identifikační číslo poplatníka,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo účtenky,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
• celková částka tržby,
• bezpečnostní kód poplatníka,
• podpisový kód poplatníka,
• údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou byla také

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
• daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
• základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

Oproti původní EET se tedy nově nebudou posílat informace týkající se DPH.

Jak to bude s vydáváním účtenek? 

V první verzi EET museli podnikatelé tisknout zákazníkům účtenky se zákonem danými údaji. Tato povinnost u EET 2.0 nemá být a účtenky nebude povinné vydávat. Logicky tedy nebude ani žádná účtenková loterie.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Podnikatel.cz • cesta k vlastnímu byznysu 🚀 (@podnikatel.cz)

Bude muset být informační oznámení?

Oproti původní EET nebudou mít podnikatelé v rámci EET 2.0 informační povinnost a nebudou tak muset v provozovně vyvěšovat cedule, že musí dle zákona elektronicky evidovat tržby.

Jak to bude s kontrolami?

I u EET 2.0 budou moct úřady sice uskutečňovat kontrolní nákupy, hlavní kontrola by měla ale probíhat díky pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru, oblasti atd. Kontrola na místě pak proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita), vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Jaké budou sankce?

U první EET mohl podnikatel dostat pokutu ve výši

• do 500 000 Kč, jednalo-li o správní delikt: závažné maření EET, nezaslání datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo nevystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plynula,
• do 50 000 Kč, jednalo-li o správní delikt: neumístění informačního oznámení nebo porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Zákon navíc stanovil, že při zvlášť závažném porušení povinností mohli kontroloři nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavit výkon činnosti.

Pokud podnikatel poruší zákon u EET 2.0, bude moct dostat pokutu rovněž až do výše 500 000 Kč. Nově ale nebude již možné uzavřít provozovnu či pozastavit výkon činnosti.

Kolik má EET přinést?

Ministerstvo financí očekává, že EET 2.0 přinese ročně 14 až 15 miliard korun. Když ale předchozí vláda EET rušila, odhadovalo ministerstvo při obnovení a spuštění dvou posledních vln přínos jen ve výši 4,2 mld. korun. Při prvním schvalování EET, když ministerstvu financí šéfoval Andrej Babiš, pak ministerstvo tvrdilo, že EET do rozpočtu přinese 17,7 mld. korun.

Přečtěte si také:

Pod Babišem úředníci vyčíslili přínos EET na 18 mld. Kč, pod Stanjurou na 4 mld.

Stát nabídne podnikatelům aplikaci zdarma

Ze strany státu bude poskytnuta bezplatná aplikace k evidenci tržeb pro subjekty, které nemají vlastní softwarové řešení pro evidenci tržeb a nehodlají na něj vynakládat výdaje. V rámci první EET stát žádnou vlastní aplikaci nenabízel, pro podnikatele nicméně existovaly některé aplikace zdarma.