Se změnou přichází novela zákona o evidenci tržeb, kterou minulý týden schválila Poslanecká sněmovna.
Co se dozvíte v článku
Hranice po podání přiznání se zvýší na 100 000 Kč
Daňové přiznání k dani z příjmů podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly určitou hranici, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Do roku 1996 činil tento limit 6000 Kč, kdy se zvýšil na 10 000 Kč, a na této úrovni zůstala do roku 2003. Tehdy hranice pro podání přiznání vzrostla na 15 000 Kč. Od roku 2023 se pak zvýšila na stávajících 50 000 Kč.
Od roku 2027 by se ale měl tento limit zdvojnásobit. V rámci projednávání zákona o evidenci tržeb byl ve Sněmovně schválen pozměňovací návrh z pera poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který hranici pro podání přiznání zvyšuje na 100 000 Kč. Prakticky se tento limit týká zejména tzv. přivýdělků, tedy situací, kdy osoby ekonomicky neaktivní (např. důchodci nebo osoby na rodičovské dovolené) mají příjmy do daného limitu. Ať jsou takové jejich příjmy jakéhokoli druhu (podnikání, příležitostná činnost), nemusí podávat daňové přiznání. Cílem stanovení tohoto limitu tedy je ušetřit těmto poplatníkům administrativní povinnost v situaci, kdy mají pouze bagatelní příjmy a jejich daň by byla nulová již z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka. Fiskální dopad navrhovaného zvýšení je tedy nulový. Daný limit však neznamená osvobození těchto příjmů, protože v případech, kdy poplatník podává daňové přiznání z jiných důvodu nebo dobrovolně, musí do něj tyto příjmy zahrnout,
píše se ve zdůvodnění návrhu.
Zvýší se i limit pro zaměstnance, a to na 40 000 Kč
Od roku 2027 vzroste i limit, do kterého nemusí podávat přiznání zaměstnanec, který má kromě příjmů ze zaměstnání (a příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou) i příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů. Aktuálně činí limit pro příjmy podle § 7 až 10 20 000 Kč, nově půjde o 40 000 Kč. Předmětný limit je podobně jako v případě § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů využíván v případě tzv. přivýdělků, a to vedle zaměstnání. Cílem je tedy opět snížení administrativní zátěže v situaci, kdy by daň z příjmů, které by při absenci tohoto ustanovení byly uváděny v daňovém přiznání, byla marginální,
vysvětluje se ve zdůvodnění
Další podmínky, které musí být pro nepodání daňového přiznání splněny, se nemění. I nadále bude platit, že poplatník musí mít příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce daně (nebo postupně od více plátců daně) a učinit u tohoto plátce daně prohlášení k dani pro dané zdaňovací období.
U paušální daně se limit nemění
Zatímco minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání vzroste od roku 2027 z 50 000 Kč na 100 000 Kč, v rámci podmínek pro vstup poplatníka do paušálního režimu podle ustanovení § 2a odst. 2 písm. c) bod 4 a pro paušální daň podle ustanovení § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o daních z příjmů se nic nemění. I nadále tak OSVČ v paušálním režimu budou moct mít kromě příjmů ze samostatné činnosti i ostatní příjmy, včetně příjmů z nájmu či z kapitálového majetku, do 50 000 Kč.
Kdo další musí podávat přiznání
Co se týče dalších pravidel pro podání daňového přiznání, ta se nemění. Daňové přiznání i nadále budou muset podávat poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů. Daňové přiznání dále podávají daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.
Povinnost podat daňové přiznání zůstane také poplatníkovi, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
Daňové přiznání se týká také poplatníka, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Přiznání musí řešit i poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.
V neposlední řadě je daňové přiznání povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Přiznání se týká i některých OSVČ s paušální daní.
