Hlavní navigace

Celní zákon - HLAVA DEVÁTÁ - CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ

Předpis č. 13/1993 Sb.

Znění od 1. 7. 2011

13/1993 Sb. Celní zákon

HLAVA DEVÁTÁ

CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ

DÍL DRUHÝ

ŘÍZENÍ O PŘIDĚLENÍ CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍ

§ 102

(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení1e) se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání.

(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání na území České republiky.

(2) Celními prostory jsou označená místa železničních stanic, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními orgány po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.

(2) Celními prostory jsou označená místa železničních stanic, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními úřady po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.

(3) Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení celně schváleného určení1e) provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení.

(5) V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

(6) Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy.

(7) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.

§ 104

Rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu

(1) Základními náležitostmi rozhodnutí jsou

(1) Základními náležitostmi písemného rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu (dále jen „rozhodnutí o propuštění“) jsou

a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,

b) evidenční číslo rozhodnutí,

c) datum přijetí celního prohlášení,

d) datum vydání rozhodnutí,

d) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno,

e) přesné označení deklaranta,

e) označení deklaranta,

f) popis a název zboží,

g) položka celního sazebníku,

g) podpoložka celního sazebníku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

h) vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je rozhodnutí vydáno elektronicky, jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem.

h) vlastnoruční podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; tyto náležitosti lze nahradit zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb22), je-li rozhodnutí vydáno úřední osobou elektronicky, nebo elektronickou značkou22), je-li rozhodnutí vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat.

(2) Je-li rozhodnutím vyměřováno clo nebo daň, musí rozhodnutí kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat

(2) Písemné rozhodnutí o propuštění, kterým je vyměřováno clo nebo daň, kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahuje

a) podpoložku celního sazebníku,

a) celní hodnotu zboží,

b) celní sazbu zboží podle celního sazebníku,

c) částku vyměřeného cla nebo daně,

d) číslo účtu banky, na nějž mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení.

d) číslo účtu banky, na nějž mají být vyměřené částky zaplaceny, a její označení,

e) variabilní symbol, pod nímž bude platba připsána na účet celního úřadu.

(3) Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené celníkovi nebo občanskému zaměstnanci k plnění jeho úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.

(3) Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené úřední osobě k plnění jejích úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.

(4) Rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého celního režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, nemusí být rozhodnutí vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.

(5) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu, nemusí být rozhodnutí o propuštění vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí o propuštění se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.

(6) Je-li výrokem rozhodnutí potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.

(6) Je-li výrokem rozhodnutí o propuštění potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí o propuštění.

(7) Na rozhodnutí sdělené ústně nebo jiným způsobem se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů1g) upravující opravné prostředky.

(7) Proti rozhodnutí o propuštění sdělenému ústně nebo jiným úkonem nelze uplatnit opravné prostředky.

(8) Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 6 tím nejsou dotčena.

(8) Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 7 tím nejsou dotčena.

(9) Rozhodnutí, kterým se nepropouští zboží do navrženého režimu a rozhodnutí o řádných a mimořádných opravných prostředcích musí být vyhotovena a oznámena písemně, výrok musí být vždy řádně odůvodněn. Odůvodnění není třeba, bylo-li v rozhodnutí plně vyhověno navrhovateli.

(9) Nevylučuje-li to povaha věci, použijí se pro rozhodnutí vydávaná v rámci elektronické výměny strukturovaných datových zpráv ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

(10) Je-li celní prohlášení podáno elektronicky, celní úřad

a) vydá na žádost deklaranta písemné rozhodnutí, nebo

b) oznámí písemně nebo elektronicky propuštění zboží uvedením identifikačních znaků celního prohlášení a data propuštění zboží, není-li požadováno vydání písemného rozhodnutí; elektronické propuštění zboží do režimu tranzitu osvědčuje celní úřad dokladem, jehož obsah, náležitosti a nakládání s ním stanoví ministerstvo vyhláškou.

(11) Žádost o vydání písemného rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) může být nahrazena souhrnnou žádostí vztahující se na veškeré zboží propuštěné do celního režimu ve stanovené době, která nesmí být delší než 12 měsíců.

DÍL TŘETÍ

CELNÍ PROHLÁŠENÍ

Oddíl první

Doplňující náležitosti celního prohlášení

§ 105

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem doplňující náležitosti celního prohlášení8aa) pro celní a daňové účely.

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem doplňující náležitosti celního prohlášení23) pro celní a daňové účely a pro uplatňování obchodně-politických opatření České republiky.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam identifikačních kódů pro potřebu dalšího třídění zboží v České republice; tyto identifikační kódy se v celním prohlášení uvádějí za kódy integrovaného sazebníku Evropské unie.

DÍL SEDMÝ

KONTROLA PO PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ

KONTROLA CELNÍHO PROHLÁŠENÍ PO PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ

§ 127

Následná kontrola

(1) Celní orgány jsou oprávněny po propuštění zboží do navrženého celního režimu provádět následnou kontrolu, jejímž účelem je přesvědčit se o správnosti a úplnosti údajů uvedených v celním prohlášení, pravosti dokladů k němu předložených nebo připojených a o správnosti vyměřeného cla, daní a poplatků. Při následné kontrole je také ověřována existence a pravost dokladů a pravdivost údajů vztahujících se k dovozním a vývozním operacím, případně i následným obchodním operacím se zbožím uvedeným v příslušném celním prohlášení.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro provádění kontroly správnosti celního prohlášení po propuštění zboží24) (dále jen „kontrola po propuštění zboží“), která se provádí u osob vymezených v čl. 78 celního kodexu Společenství24), jakož i pro práva a povinnosti těchto osob a pro pravomoci celního orgánu provádějícího kontrolu, obdobně ustanovení daňového řádu o daňové kontrole.

(2) Následná kontrola může být provedena u

(2) Neumožní-li kontrolovaná osoba celnímu orgánu zahájit a provést kontrolu po propuštění zboží, může jí být uložena pořádková pokuta. Ustanovení daňového řádu o výzvě správce daně k zahájení daňové kontroly se při provádění kontroly po propuštění nepoužijí.

a) tuzemského vývozce nebo tuzemského dovozce,

b) tuzemského příjemce nebo tuzemského odesilatele zboží,

c) deklaranta,

d) přímého zástupce,

e) dopravce zboží,

f) osoby, která se přímo či nepřímo zúčastnila některé z operací se zbožím uvedených v odstavci 1,

g) osoby, která má u sebe doklady a údaje k operacím se zbožím uvedeným v odstavci 1.

(3) Následná kontrola se provádí kontrolou obchodních dokladů a účetních záznamů a dalších písemností vztahujících se k údajům uvedeným v příslušném celním prohlášení nebo k údajům, které souvisejí s příslušnými obchodními operacemi s tímto zbožím. Je-li to potřebné pro objektivní posouzení úplnosti, správnosti a věrohodnosti předložených dokladů nebo pro zjištění existence dalších písemností vztahujících se k údajům uvedeným v příslušném celním prohlášení, mohou celní orgány provést kontrolu všech obchodních dokladů a účetních záznamů a jiných písemností evidovaných kontrolovanou osobou za určité časové období.

(3) Zjistí-li celní orgány při kontrole po propuštění zboží dovoz nebo vývoz zboží, o kterém mají důvodně za to, že uniklo celnímu dohledu, je kontrolovaná osoba, u které je kontrola po propuštění prováděna, povinna na výzvu celního orgánu předložit doklad, z něhož je zřejmé, že zboží má celní status zboží Společenství. Nepředloží-li kontrolovaná osoba příslušný doklad, celní orgány mohou na jeho náklady a nebezpečí přemístit kontrolované zboží na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a kontrolované osobě stanovit lhůtu k dodatečnému předložení tohoto dokladu.

(4) Následnou kontrolu lze provést ve lhůtě tří let od konce roku, ve kterém vznikla povinnost zaplatit clo nebo daň. Následnou kontrolu lze v této lhůtě rovněž provést kontrolou zboží, které bylo propuštěno, je-li toto zboží k dispozici. Celní orgány jsou oprávněny u tohoto zboží odebrat vzorky, pokud je to pro další kontrolní úkony potřebné. Celní orgány nejsou povinny platit osobě, u které je prováděna následná kontrola, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou zboží a odebráním vzorků. Na odebrané vzorky je celní orgán povinen vydat kontrolované osobě písemné potvrzení.

(5) Následnou kontrolu zahájí celní orgány sdělením předmětu kontroly kontrolované osobě. Současně kontrolovanou osobu vyzvou, písemně nebo ústně, aby ke kontrole předložila doklady a písemnosti uvedené v odstavci 3.

(6) Neumožní-li kontrolovaná osoba celním orgánům následnou kontrolu zahájit a provést, může k tomu být celními orgány písemně vyzvána. Proti této výzvě se nelze samostatně odvolat. Výzva musí obsahovat místo zahájení následné kontroly, předmět kontroly, lhůtu, ve které je kontrolovaná osoba povinna celním orgánům sdělit den a hodinu své připravenosti k zahájení následné kontroly. Termín navržený osobou, u níž má být kontrola provedena, nesmí přesáhnout lhůtu 30 dnů od oznámení výzvy.

(7) Zjistí-li celní orgány při následné kontrole dovoz nebo vývoz zboží, o kterém mají důvodně zato, že uniklo dohledu prováděnému celními orgány, je osoba, u které je následná kontrola prováděna, povinna na výzvu předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.

(8) Kontrolovaná osoba je povinna

a) vytvořit podmínky pro provedení následné kontroly a zdržet se jednání a činností, které by mohly ohrozit její řádný průběh,

b) předložit celnímu orgánu veškeré vyžádané doklady a písemnosti, poskytnout mu informace k předmětu kontroly,

c) předložit celnímu orgánu zboží, ke kterému se vztahuje ověřované celní prohlášení, nebo mu umožnit k němu přístup, pokud má takové zboží k dispozici,

d) předložit v průběhu kontroly důkazní prostředky prokazující její tvrzení,

e) umožnit celním orgánům vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa a dopravního prostředku, které užívá k podnikání nebo které souvisejí s předmětem kontroly, jakož i do obydlí, pokud je také užíváno k podnikání, a umožnit jednání s jakýmkoliv svým zaměstnancem,

f) zapůjčit celním orgánům potřebné obchodní doklady a účetní záznamy a jiné doklady a písemnosti včetně záznamů dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, a to i mimo prostor kontrolované osoby.

(9) Při následné kontrole jsou celní orgány oprávněny pořizovat kopie dokladů a písemností uvedených v odstavci 3, požadovat potřebná vysvětlení od kontrolovaných osob a pořizovat dokumentaci. V případě podezření z porušení celních předpisů jsou oprávněny zadržet originály kontrolovaných dokladů a písemností. Tento postup se použije vždy, hrozí-li nebezpečí, že takto označené důkazní prostředky budou zničeny, pozměněny, zavlečeny nebo učiněny jinak nepotřebnými.

(10) Kontrolovaná osoba je oprávněna

a) požadovat předložení služebního průkazu zaměstnance celního orgánu provádějícího následnou kontrolu,

b) být přítomna jednání s jejími zaměstnanci,

c) předkládat v průběhu následné kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních prostředků, které sama nemá k dispozici,

d) podávat námitky proti postupu zaměstnance celního orgánu,

e) vyjádřit se před ukončením následné kontroly k výsledku uvedenému v protokolu, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění,

f) nahlížet u celního orgánu kdykoliv v jeho obvyklou úřední dobu do převzatých nebo zadržených dokladů.

(11) Námitky podle odstavce 10 písm. d) vyřizuje ředitel celního orgánu, který následnou kontrolu provádí. Ředitel námitce vyhoví a zajistí nápravu nebo kontrolované osobě sdělí písemně důvody, pro které nelze námitce vyhovět. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze samostatně odvolat.

(12) Převzetí dokladů a písemností podle odstavce 8 písm. f) nebo jejich zadržení podle odstavce 9 potvrdí celní orgán v protokolu o kontrole nebo samostatně při jejich převzetí nebo zadržení. Převzaté nebo zadržené doklady a písemnosti vrátí celní orgán kontrolované osobě nejdéle do 30 dnů. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené nebo zadržené doklady a písemnosti podrobit expertíze, může tuto lhůtu prodloužit celní orgán přímo nadřízený kontrolujícímu celnímu orgánu. Proti těmto rozhodnutím není přípustné samostatné odvolání.

(13) O provedené následné kontrole sepíše celní orgán kontrolní protokol, který obsahuje

a) označení celního orgánu, který následnou kontrolu provedl,

b) jména a příjmení zaměstnanců celního orgánu, kteří následnou kontrolu provedli,

c) datum a místo, kde byla kontrola provedena,

d) evidenční čísla celních prohlášení, která byla ověřována,

e) kontrolní zjištění a opatření provedená v průběhu kontroly,

f) opatření, která budou na základě výsledků kontroly provedena,

g) seznam originálních dokladů, které byly při kontrole zadrženy,

h) datum sepsání protokolu,

i) úřední razítko celního orgánu, který kontrolu provedl,

j) podpis vedoucího kontrolní skupiny nebo podpisy všech osob, které kontrolu provedly.

(14) Po projednání kontrolního protokolu jej spolupodepisuje kontrolovaná osoba a vedoucí kontrolní skupiny. Odmítne-li kontrolovaná osoba potvrdit svým podpisem seznámení s obsahem kontrolního protokolu, vyznačí se tato skutečnost v protokolu včetně data odmítnutí. Jedno vyhotovení kontrolního protokolu obdrží kontrolovaná osoba. Den podpisu kontrolního protokolu je též dnem jejího doručení. Je-li výsledkem kontrolního zjištění skutečnost odůvodňující dodatečné vyměření celního dluhu, může být součástí kontrolního protokolu i dodatečný platební výměr. Odmítne-li kontrolovaná osoba kontrolní protokol převzít, doručí se jí do vlastních rukou.

(15) Při provádění následné kontroly v prostorách uvedených v odstavci 8 písm. e), v nichž advokát vykonává advokacii nebo v nichž se mohou nacházet doklady uvedené v odstavci 8 písm. f), které obsahují skutečnosti, na něž se podle zvláštního právního předpisu vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je celní orgán, který následnou kontrolu provádí, povinen si vyžádat součinnost České advokátní komory (dále jen "Komora"); celní orgán je oprávněn seznámit se s obsahem takových dokladů pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je celní orgán povinen uvést v kontrolním protokolu podle odstavce 13.

(16) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 15 udělit, musí být příslušné doklady za účasti celního orgánu, který následnou kontrolu provádí, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit tak, aby mohl být zmařen účel následné kontroly; bezprostředně poté musí být příslušné doklady předány Komoře. Komora vrátí advokátovi tyto doklady bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle odstavce 17; byl-li tento návrh včas podán, Komora s nimi naloží v souladu s rozhodnutím soudu podle odstavce 17.

(17) V případě uvedeném v odstavci 16 lze souhlas zástupce Komory nahradit na návrh ředitele celního orgánu, který následnou kontrolu provádí, rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu8c).

(18) Na provádění následné kontroly se nevztahují předpisy o státní kontrole.8d)

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).