Hlavní navigace

Devizový zákon - Opatření při vážných hospodářských a finančních poruchách

Předpis č. 219/1995 Sb.

Znění od 1. 11. 2013

219/1995 Sb. Devizový zákon

Opatření při vážných hospodářských a finančních poruchách

§ 31a

Depozitní povinnost

(1) Depozitní povinnost je povinnost osob držet po určitou dobu na zvláštním účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků

a) z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku,

b) z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku,

c) z finančních úvěrů přijatých tuzemcem od cizozemce,

d) získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních tuzemských cenných papírů vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění.

(2) Depozitní povinnost lze uložit pouze při nepříznivém vývoji platební bilance, kdy v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu hrozí prohloubení celkové nerovnováhy, které by mohlo vést k vážným hospodářským a finančním poruchám a k ohrožení stability měny a které není možné účinně odvrátit běžnými nástroji měnové politiky.

(3) Po dobu trvání depozitní povinnosti nemohou osoby, na něž se depozitní povinnost vztahuje, volně nakládat s peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu a nemohou převést své právo na jejich výplatu na jinou osobu.

(4) Česká národní banka a Ministerstvo financí stanoví vyhláškou rozsah a dobu trvání depozitní povinnosti, osoby, které jsou z depozitní povinnosti vyňaty, a banku, u které je veden zvláštní účet.

§ 32

Nouzový stav v devizovém hospodářství

(1) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:

a) nabývat devizové hodnoty za českou měnu,

b) provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami,

c) ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí,

není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(2) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha České republiky, je zakázáno:

a) prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům,

b) přijímat finanční úvěry od cizozemců,

c) zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců,

d) převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami,

není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(3) Nouzový stav v devizovém hospodářství může vyhlásit vláda při nepříznivém vývoji platební bilance, který bezprostředně a vážně ohrožuje platební schopnost vůči zahraničí nebo vnitřní měnovou rovnováhu České republiky. Nouzový stav v devizovém hospodářství nastává dnem, v němž jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích, a končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v hromadných sdělovacích prostředcích.

(4) Vláda při vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství současně uvede, zda jde o nouzový stav v devizovém hospodářství, na který se vztahují zákazy uvedené v odstavci 1 nebo v odstavci 2 anebo v obou těchto odstavcích.

(5) Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti vlády neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

(6) Devizový orgán vydá pro dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 pouze z důvodu ohrožení života a zdraví osob, obrany a bezpečnosti státu a chodu jeho diplomatických služeb a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance. Zvláštní povolení se nevyžaduje, je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka.

§ 33

Přechodná ustanovení

(1) Devizové povolení udělené podle dosavadního devizového zákona19) se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se podle jeho ustanovení i nadále vyžaduje.

(2) Osoby uvedené v § 1 písm. m) bodu 2 nebo 3, které vykonávají činnost na základě devizového povolení podle dosavadního devizového zákona, musí požádat devizový orgán o vydání devizové licence podle tohoto zákona nejpozději do jednoho roku od nabytí jeho účinnosti, jinak devizové povolení nebo oprávnění k výkonu činnosti uplynutím této doby zaniká.

(3) Řízení zahájená ve věci nedovolených jednání podle dosavadních předpisů, která nejsou nedovoleným jednáním podle tohoto zákona, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

(4) Jednání uskutečněná v rozporu s dosavadním devizovým zákonem, která jsou nedovolená i podle tohoto zákona, se postihují podle dosavadních předpisů s výjimkou uvedenou v odstavci 5. Řízení o těchto jednáních zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle dosavadních předpisů, s výjimkou uvedenou v odstavci 5.

(5) Osoby, které se podle dosavadního devizového zákona dopustily devizového přestupku, nelze po účinnosti tohoto zákona postihnout. Řízení ve věci devizových přestupků podle dosavadního zákona, která nebyla ukončena pravomocným rozhodnutím, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

§ 34

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 169/1994 Sb.,

3. opatření České národní banky č. 282/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky pro některé obchody s devizovými hodnotami, prováděné bankami,

4. opatření Státní banky československé, kterým se stanoví postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví, vyhlášené v částce 103/1992 Sb.

§ 35

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).