Hlavní navigace

Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) - Oddíl 1 - Základní veterinární požadavky na živočišné produkty

Předpis č. 166/1999 Sb.

Znění od 1. 7. 2020

166/1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Oddíl 1

Základní veterinární požadavky na živočišné produkty

§ 18

(1) Živočišné produkty musí

a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie14d),

b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14e),

d) být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14f).

(2) Živočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která

a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropské unie14d),

b) nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h),

c) nebyla poražena, jde-li o maso a masné výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno,

d) jsou v souladu, jde-li o vodní živočichy a živočichy pocházející z akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem14i).

(3) Krajská veterinární správa může při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny na trh živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy.

(4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu15), jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

(5) Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.

(6) Prováděcí právní předpis

a) stanoví

1. veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování,

2. způsob označování masa, které pochází z území nebo části území, uvedených v odstavci 3,

3. které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné,

b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků.

§ 19

(1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy5).

(2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně

a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků,

b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce,

c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.

(3) Doplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění na trh platí zvláštní právní předpisy.5)

(5) Používání léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je uživatel honitby povinen zabezpečit provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře, a to v rozsahu a lhůtách stanovených ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d). Uživatel honitby je povinen uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře podle věty první po dobu nejméně 5 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. Údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtu léčivého přípravku.

(6) Odběr vzorků od živých zvířat a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí provádí úřední veterinární lékař nebo soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie70).

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty,

b) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty.

Veterinární vyšetření živočišných produktů

§ 20

(1) Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení a označení těchto produktů způsobem stanoveným tímto zákonem a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a to v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení.

(2) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět na trh pouze

a) zvěřinu, která pochází ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6), 16), a která je v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci,

b) ryby, korýše, měkkýše, žáby a jiné živočichy vodního a suchozemského prostředí určené k výživě lidí, kteří byli získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru17),

c) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko; pro tyto účely se výrobou mléčných výrobků rozumí postup vedoucí ke změně charakteru tohoto mléka,

d) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a),

e) med, mateří kašičku nebo včelí vosk, které jsou zdravotně nezávadné a pochází od klinicky zdravého včelstva.

§ 21

(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c).

(2) Domácí porážkou mohou být poražena ve vlastním hospodářství chovatele jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců. V případě domácí porážky skotu staršího 12 měsíců a mladšího 72 měsíců může chovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně.

(3) Maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky jsou určeny pro spotřebu

a) osoby tvořící domácnost chovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo

b) osoby tvořící domácnost chovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat.

(4) Maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci, a nesmí být dále uváděny na trh.

(5) Domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatel povinen písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Pokud se domácí porážka oznámená podle věty první neuskuteční, je chovatel povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první. Povinnost předem oznámit domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu podle věty první neplatí v případě domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatel zajistí prohlídku zvířete soukromým veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy neprodleně po jejím provedení.

(6) Chovatel v oznámení podle odstavce 5 uvede vedle náležitostí podle správního řádu

a) adresu a registrační číslo hospodářství,

b) datum a čas provedení domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu,

c) počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete,

d) jde-li o porážení skotu také datum narození skotu a způsob zacházení se vzniklými vedlejšími živočišnými produkty.

(7) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu17ca) a ve které chovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c).

(8) Chovatel je povinen k porážce velké farmové zvěře v hospodářství podle odstavce 7 nebo domácí porážce jelenovitých z farmového chovu požádat krajskou veterinární správu o povolení k usmrcení těchto zvířat použitím střelné zbraně. K žádosti vedle náležitostí podle správního řádu

a) doloží, že usmrcení střelnou zbraní provede

1. držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu17cd), nebo

2. chovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C vydaného podle zvláštního právního předpisu17cb), a

b) přiloží odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní.

Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu.

(9) Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 8 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit o další 3 roky, a to na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno.

(10) Platnost povolení vydaného podle odstavce 8 končí, jestliže se změnily osoby uvedené v odstavci 8 písm. a) bodě 1 nebo 2, které provádějí usmrcení střelnou zbraní. Změnu těchto osob je chovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy krajské veterinární správě.

(11) Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 7 nebo 8 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno.

(12) Chovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 8, je povinen

a) mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, s posudkem znalce v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu17cb),

b) oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny přede dnem porážky místo a čas použití střelné zbraně k porážce.

(13) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu.

(14) Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice.

(15) Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinné prohlídce jatečných zvířat a masa, kterou provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropské unie66). Podrobnosti prohlídky jatečných zvířat a masa včetně úkonů, které mohou být prováděny jinými osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti než veterinárními lékaři, jsou stanoveny předpisy Evropské unie67).

(16) Prohlídku jatečných zvířat před poražením provádí v případě porážky mimo prostory jatek jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky, soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie71).

(17) Veterinární vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a zvěřiny se provádí způsobem a v rozsahu stanovenými předpisy Evropské unie17g).

(18) V rámci veterinární prohlídky jatečných zvířat na jatkách a těl ulovené volně žijící zvěře v zařízeních zpracovávajících zvěřinu, vnímavých na trichinelózu, zajistí úřední veterinární lékař vyšetření jejich svaloviny na přítomnost svalovce (trichinel). Není-li toto vyšetření provedeno laboratoří krajské veterinární správy, musí být provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3.

(19) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů na trh, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy Evropské unie a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují.

§ 21a

(1) Krajská veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 povolit

a) provozovateli drůbežích nebo králičích jatek, aby zaměstnanci tohoto provozovatele asistovali úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami,

b) provozovateli jatek jiných druhů zvířat, aby zaměstnanci tohoto provozovatele prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami.

(2) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) je oprávněn asistovat úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob.

(3) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. b) je oprávněn provádět odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k odběru vzorků nebo testování souvisejícímu s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob.

(4) Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že provozovatel jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, vydané povolení provozovateli odejme.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.

§ 21b

(1) Prohlídku jatečných zvířat před poražením může krajská veterinární správa provést v hospodářství, a to v případech a za podmínek stanovených v čl. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624.

(2) Je-li v souladu s odstavcem 1 provedena v hospodářství prohlídka před poražením zvěře ve farmovém chovu, může být porážka této zvěře uskutečněna ve lhůtě až 28 dnů od data vydání veterinárního osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624.

(3) Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečných zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařem; čl. 3 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 se v těchto případech nepoužijí.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).