Hlavní navigace

Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) - Odborná způsobilost

Předpis č. 166/1999 Sb.

Znění od 1. 1. 2024

166/1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Odborná způsobilost

§ 59

(1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří

a) dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS31) stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a

b) získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů.

(2) Za veterinární lékaře se považují také

a) osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu,

b) osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání

1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1,

2. byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 1, nebo

3. byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a).

(3) Osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu a splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněny používat jimi získaný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, a to v jazyce státu, v němž byl tento titul získán.

(4) Státní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny atestační studium pro úřední veterinární lékaře, které probíhá ve dvou částech:

a) základní (atestace I. stupně),

b) specializační (atestace II. stupně).

(5) K výkonu státního veterinárního dozoru je odborně způsobilý úřední veterinární lékař, který získal atestaci I. stupně. Státní veterinární dozor může vykonávat i úřední veterinární lékař, který atestaci I. stupně nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost úředního veterinárního lékaře. Pokud takovou atestaci v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru nadále odborně způsobilý. Na služební místo představeného Státní veterinární správy může být jmenován úřední veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně. Vedoucím zaměstnancem veterinárního ústavu může být jmenován veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně; to neplatí pro vedoucího zaměstnance 1. stupně řízení.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, a znalosti a dovednosti, uvedené v odstavci 1,

b) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v odstavci 2 písm. a),

c) formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení.

(7) Není-li možno uznat odbornou způsobilost k výkonu činnosti veterinárního lékaře podle odstavce 2, anebo odbornou způsobilost pro výkon funkce úředního veterinárního lékaře, postupuje se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31).

(8) Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech:

a) praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat),

b) specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat).

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 59a

(1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále osoby, které získaly

a) vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,

b) vysokoškolské vzdělání studiem v

1. bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo

2. magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny,

anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,

c) vysokoškolské vzdělání studiem v

1. bakalářském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat nebo

2. magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat,

anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,

d) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru,

e) vysokoškolské vzdělání studiem ve studijním programu v oblasti, která není uvedena v písmenu a), b) nebo c) a která odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie, biologie nebo zootechniky,

f) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu d) a který odpovídá druhu a rozsahu činnosti,

g) odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou

1. organizovanou Státní veterinární správou,

2. organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo

3. podle zvláštních právních předpisů31b).

(2) Osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem podle odstavce 1 písm. b) nebo c), mohou vykonávat funkce úředních veterinárních asistentů. Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropské unie jinak, úřední veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností zejména při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek chovu zvířat a požadavků na pohodu zvířat, při kontrole označování a evidence zvířat a plnění opatření stanovených ve schválených ozdravovacích programech, při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek a požadavků na zacházení se živočišnými produkty, při prohlídce jatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly.

(3) Studenti čtvrtého a vyššího ročníku magisterského studijního programu v oblasti veterinárního lékařství nebo v oblasti veterinární hygieny jsou odborně způsobilí k výkonu odborné veterinární činnosti, která je vykonávána v rámci výuky pod dohledem a odpovědností veterinárního lékaře.

§ 59b

Způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby z třetích zemí

(1) Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře, jestliže

a) prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu32),

b) doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a).

(2) Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání rozdílové zkoušky31) ze znalostí odpovídajících požadavkům uvedeným v § 59 odst. 1 (dále jen „zkouška“).

(3) Osoby, které se ucházejí o vykonání zkoušky, musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a).

(4) Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární univerzity Brno. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení.

(5) Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí osoba uvedená v odstavci 3.

(6) Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 upustí Komora od vykonání zkoušky, jsou-li pro takové opatření splněny podmínky stanovené zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), zejména je-li tato osoba držitelem diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání. Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno, vydá Komise o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti uvedené ve větě první.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).