V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná částka. Jedná se o částku, která nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnance s exekučními srážkami) a částky na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné.
Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2016 činí nezabavitelná částka dlužníka 6178,67 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1544,67 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9268 Kč.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Náklady na bydlení vláda svým nařízením pro rok 2016 zvýšila z 5767 na 5858 korun. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima od 1. ledna 2016 nedošlo. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek, podle valorizační podmínky stanovené v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, vláda může částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud vzrostou náklady na výživu a ostatní základní potřeby v rozhodném období alespoň o 5 %. Při splnění valorizační podmínky má vláda možnost a nikoliv povinnost životní a existenční minimum zvýšit. Na základě posouzení řady zejména ekonomických i sociálních souvislostí bylo rozhodnuto od 1. ledna 2016 částky životního a existenčního minima nezvyšovat,
sdělil mluvčí.
Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka tedy od roku 2016 vzrostla téměř o 61 korun. S počtem vyživovaných osob poroste i částka, o kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat.
Výpočet nezabavitelných částek v roce 2016
Povinný (tedy zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se běžně pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.
Rok | 2015 | 2016 |
---|---|---|
Životní minimum jedince | 3 410 Kč | 3 410 Kč |
Náklady na bydlení | 5 767 Kč | 5 858 Kč |
Základní nezabavitelná částka | 9 177 Kč | 9 268 Kč |
2/3 nezabavitelné částky | 6 118 Kč | 6 178,67 Kč |
1/4 nezabavitelné částky na povinného | 1 529,50 Kč | 1 544,67 Kč |
Maximum 1/3 zbytku mzdy | 3 059 Kč | 3 089 Kč |
Příklady nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6178,67 Kč, po zaokrouhlení 6179 Kč.
- Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 812,68 Kč (6178,67 + 1544,67 + 1544,67 + 1544,67), po zaokrouhlení 10 813 Kč.
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6178,67 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1 544,67 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9268 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9268 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9268 vychází 3089 Kč, (zbytek ve výši jedné nebo dvou korun se obvykle připočte k základní nezabavitelné částce povinného).
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.