Pojem prokura se v obchodním zastoupení vyskytuje běžně. Ne každý ale ví, k čemu je prokurista oprávněn a na co si dát pozor při obchodním jednání s prokuristou. S prokurou se setkávají i účetní. Odměnu prokuristy plynoucí ze smlouvy je třeba řádně zdanit a posoudit, zda podléhá odvodům pojistného. Server Podnikatel.cz se na tuto problematiku podrobněji zaměřil.
Prokura
Prokura jako tradiční forma smluvního zastoupení podnikatele je upravena v ustanovení § 450 až 456 nového obchodního zákoníku. V ustanovení § 450 nového občanského zákoníku se píše, že udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Zcizit nebo zatížit nemovitou věc je však prokurista oprávněn, je-li to výslovně uvedeno. Při udělení prokury musí být výslovně uvedeno, že jde o prokuru. Uděluje-li podnikatel prokuru pro některou pobočku svého obchodního závodu nebo pro některý z několika svých obchodních závodů, označí výslovně pobočku nebo obchodní závod.
Je tedy zřejmé, že prokura vzniká jejím udělením (jako každá jiná plná moc) a zapisuje se povinně do obchodního rejstříku. Může ji udělit jen osoba zapsaná do obchodního rejstříku. Ovšem prokurista do rejstříku dosud nezapsaný již může podnikatele v celém rozsahu prokury zastoupit. Bude ale obtížněji své zastoupení prokazovat. Namísto obchodního rejstříku se bude při jednání s třetí osobou prokazovat listinou, kterou mu byla prokura udělena.
Právní vztah mezi podnikatelem, který prokuru uděluje, a prokuristou je upraven smlouvou příkazní podle ustanovení § 2430 až 2444 nového občanského zákoníku (dříve smlouvou mandátní), pokud si strany neujednaly jinak. Na výkon prokury není možné sjednat pracovní smlouvu. To ale neznamená, že by nebyl možný souběžný prokuristův pracovní poměr. Obdobně jako u členů orgánů obchodních společností by se mělo jednat o jinou činnost, než výkon prokury.
U společností s ručením omezeným platí při udělení prokury další podmínka, a to, že její udělení musí odsouhlasit valná hromada společnosti či jediný společník, ledaže společenská smlouva či zakladatelská listina určí, že to není potřeba.
Prokurista a jednání vůči třetím osobám
Při jednání s prokuristou je vhodné prověřit jeho oprávnění v obchodním rejstříku.
Prokurista je zmocněn ke všem právním jednáním za podnikatele. Při jednání s prokuristou by si měly třetí osoby prověřit, zda a v jakém rozsahu je prokura zapsána v obchodním rejstříku. Eventuálně požadovat předložení listiny, kterou byla prokura udělena, pokud ještě k zápisu do obchodního rejstříku nedošlo. Otázkou je, zda by bylo jednání platné při udělení prokury bez požadovaného schválení valnou hromadou. Podle odborníků by byla prokura relativně neplatná. Ovšem třetí osoby, které v dobré víře spoléhaly na zápis do obchodního rejstříku, se nemusí obávat. Jednání prokuristy je za této situace zavazující, i kdyby později vyšlo najevo, že prokura byla udělena neplatně.
Prokura a omezení jednání
Podnikatel udělující prokuru může omezit prokuristovo jednání jen na některou pobočku nebo více konkrétně určených poboček obchodního závodu. Jedná se o udělení takzvané filiální prokury. V tomto případě se do obchodního rejstříku výslovně označí údaj o pobočce, na jejíž provoz je prokura omezena. Neznamená to, že tato pobočka musí být nutně zapsána v obchodním rejstříku jako odštěpný závod, ale postačí zmínka o pobočce v zápisu prokury. A to je další důvod kontroly obchodního rejstříku při jednání s prokuristou. Omezení oprávnění prokuristy pouze na záležitosti konkrétní pobočky bude vůči třetím osobám účinné, pokud bude zjistitelné z obchodního rejstříku. Na druhou stranu může být pro třetí osobu obtížné posouzení, zda se záležitost stále týká konkrétní pobočky a zda se již nejedná o překročení oprávnění filiálního prokuristy.
Pozastavení prokury a odpovědnost za škodu
V souladu s ustanovením § 454 nového občanského zákoníku vykonává prokurista prokuru s péčí řádného hospodáře. Není možné předem jakkoli omezit prokuristovu odpovědnost za způsobenou škodu při výkonu prokury. Nový občanský zákoník tedy přibližuje postavení prokuristy a postavení člena statutárního orgánu.
Ovšem právě nejvyšší orgán společnosti (valná hromada, jediný společník, dozorčí rada atd.) může pozastavit prokuristovi na vymezenou dobu výkon jeho funkce (výkon prokury). A to, pokud se domnívá, že by jeho jednání mohlo ohrozit společnost, mohlo by dojít ke střetu zájmů apod. Důležité je, že údaj o pozastavení se zapisuje do obchodního rejstříku. Prokurista pak nemůže po uvedenou dobu společnost zastupovat. Třetí osoby by tedy měly při jednání prověřit v rejstříku i tento údaj, tedy zda není funkce prokuristy zrovna pozastavena.
Odměňování prokuristy
Odměna za výkon funkce prokuristy je příjmem ze závislé činnosti zdaňovaným v souladu s ustanovením § 6 zákona o daních z příjmů. Odměna se zdaní 15% zálohovou daní. Prokurista může u společnosti podepsat tiskopis Prohlášení k dani a uplatnit daňové slevy. Odměna podléhá i odvodům sociálního a zdravotního pojištění. V případě zdravotního pojištění vzniká vždy zaměstnání a společnost odvádí zdravotní pojištění. Pokud prokurista nemá další příjmy a nejedná se o osobu, za kterou platí pojistné i stát, vztahuje se na něj odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Naopak účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění vzniká prokuristům až při měsíční odměně vyšší než 2 499 Kč. Jestliže sjednaná měsíční odměna nepřesáhne tento limit, jedná se o zaměstnání malého rozsahu bez odvodu sociálního pojištění. Zákonné úrazové pojištění společnost z odměny za výkon funkce prokuristy neodvádí, nejedná se o pracovněprávní vztah. Tudíž prokurista nebude ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání.
