Hlavní navigace

10 chyb, kterých se OSVČ dopouští u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ

Daniel Morávek

S daňovým přiznáním se pojí i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Zeptali jsme se na nejčastější chyby.

Doba čtení: 5 minut

Tradičně mezi ně patří chybné určení měsíců, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, nebo špatně stanovené zálohy.

1) Nepodání přehledu

Největší chybou samozřejmě je, pokud OSVČ vůbec neodevzdá svůj přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně. Přehledy musí odevzdat každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které nepodávaly daňové přiznání, jelikož neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, tedy příjmy i výdaje budou nulové.

2) Neoznámení daňového poradce

OSVČ, které využívají služeb daňového poradce, mají posunutou lhůtu jak pro podání přiznání, tak přehledů o tři měsíce. Podnikatelé ale zapomínají, že tuto skutečnost musí dát kromě finančního úřadu vědět i ČSSZ a zdravotní pojišťovně. OSVČ zapomínají, že to, že jim daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nám musí dát vědět do 30. dubna, upřesnil serveru Podnikatel.cz Vladimír Matta, obchodní ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny.

3) Chybně uvedený variabilní symbol

OSVČ často zapomínají, že variabilní symbol, díky kterému se přiřadí platba, se u zdravotní pojišťovny a ČSSZ liší. U zdravotních pojišťoven se jako identifikátor používá rodné číslo, u ČSSZ však jde o zvláštní číslo, které sociálka přiděluje každému podnikateli při registraci. U identifikačních údajů se navíc dělají i další chyby. Často OSVČ v případě elektronického podání neuvedou či uvedou chybně okres. V případě vyplnění na ePortálu ČSSZ se vybírá z číselníku, doplnila Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

4) Chyby v měsících

Každoročně dělá paseku vyplnění počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě přehledů pro zdravotní pojišťovny mají podnikatelé problémy s počtem měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc. Mnohdy nebývá vyplněna část „Prohlášení pojištěnce“, tedy důvod a období, kdy pro tyto osoby neplatila povinnost platit zálohy nebo pro ně nebyl stanoven minimální vyměřovací základ, potvrdila Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP.

Skutečnosti, kdy se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ:

a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),

b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),

d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

U sociálního pojištění zase podnikatelé chybují u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce za podmínky, že se kryje období trvání důvodu s obdobím výkonu SVČ alespoň jeden den. Další chybu dělají při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost, dodala Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

5) Chybějící potvrzení

Pokud se OSVČ netýká v některých měsících minimální vyměřovací základ či vykonává činnost jako OSVČ vedlejší, musí to rovněž doložit. Jde například o potvrzení o studiu u studentů, potvrzení o pobírání důchodu u důchodců nebo o čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. V případě nemoci nebo mateřské je rovněž nutné doložit doklad o nároku na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství.

6) Špatně zařazené zálohy

OSVČ rovněž chybují i v celkovém úhrnu zaplacených záloh. Zálohy se totiž platí do 8. nebo 20. dne následujícího měsíce. Zálohy placené v lednu 2017 tak do přehledů nepatří, jelikož se vztahují k prosinci 2016. Naopak zálohy hrazené v letošním lednu do úhrnu patří.

7) Chybně vypočtené zálohy

Problémy činí i stanovení záloh na další rok. Pletou se hlavně minimální a nulové zálohy. U zdravotního pojištění platí, že OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají.

U sociálního pojištění zase platí, že OSVČ vedlejší, které nepřekročily rozhodnou částku pro vedlejší výdělečnou činnost, zálohy platit nemusí.

8) Chybějící podpis

Chyby se nedělají jen v úvodních identifikačních údajích, ale i závěru přehledů. Tradičním přešlapem je opomenutí podpisu.

9) Nedoplacení pojistného

Pro velkou část OSVČ platí, že přehledy jejich povinnosti nekončí. Pokud v nich totiž vyjde nedoplatek, je nutné jej do 8 dnů od podání přehledu doplatit. Za den platby se považuje den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Doplatek je možné uhradit hotově, převodem nebo klasickou poštovní složenkou.

EBF18_tip_v_clanku_obecny

10) Nezměnění záloh

Po případném doplacení pojistného navíc musíte ještě změnit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. U zdravotního pojištění se totiž zpravidla mění už v lednu. Kdo v loňském roce platil minimální zálohy, musel jejich výši změnit už za leden 2018, a to na 2024 korun. Komu v přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyšla vyšší záloha než 2024 korun, musí její výši opět změnit. Nová záloha se hradí poprvé za měsíc, ve kterém byl přehled podán.

U sociálního pojištění platí, že OSVČ, které již vykonávaly činnost v předchozím roce, hradí zálohy stejné až do té doby, než podají přehled za rok 2017. Novou výši minimálních záloh platí od ledna jen podnikatelé, kteří teprve začali podnikat. Všichni ostatní změní výši záloh až za měsíc, ve kterém podají Přehled o příjmech a výdajích za rok 2017, a to na částku, která jim v přehledu vyjde. Pokud jim vyjde suma nižší než minimální záloha, budou platit právě minimální zálohu, která činí 2189 korun pro OSVČ hlavní a 876 Kč pro OSVČ vedlejší.