Hlavní navigace

Babišův plán snížení daní? Desítky miliard poputují do kapes těch nejbohatších

4. 11. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Andrej Babiš navrhuje zrušit superhrubou mzdu a zavést 15% daň z hrubé mzdy. Jak ale upozorňují odborné studie, nahraje to hlavně úsporám nejbohatších.

Právě nejbohatší zaměstnanci si na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně ukrojí největší podíl. Jak však upozorňují odborníci, u nejbohatších to povede jen ke zvýšení úspor a nikoli spotřeby. Snížit daně a motivovat spotřebu by šlo přitom efektivněji a levněji, ukázaly to během posledních dnů dvě na sobě nezávislé ekonomické studie.

První návrh skončil v koši

Plán na zrušení superhrubé mzdy vložila vláda už do svého programového prohlášení. Před dvěma roky pak ministerstvo financí připravilo novelu, která superhrubou mzdu rušila a zaváděla 19% daň ze mzdy hrubé. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny mírné snížení daní pro zaměstnance. Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 tisíc by na původním návrhu vydělal 440 korun měsíčně. Návrh však ministerstvo nakonec stáhlo.

Babiš jde proti programovému prohlášení vlády

Dlouhou dobu pak vláda zrušení superhrubé mzdy neřešila, dokud premiér Andrej Babiš v létě neprohlásil, že by se od roku 2021 měla superhrubá mzda zrušit podle původního plánu a že příslušný návrh připraví ministerstvo financí. Po několika týdnech však Babiš své tvrzení upravil a začal prosazovat, aby po zrušení superhrubé mzdy nečinila sazba daně ze mzdy hrubé 19 %, nýbrž jen 15 %. Místo toho, aby normu připravilo ministerstvo financí, ji však předložil přímo premiér Andrej Babiš jakožto pozměňovací návrh k daňovému balíčku, který aktuálně čeká na třetí čtení ve Sněmovně a který kromě jiného zavádí stravovací paušál.

Babišův návrh kromě zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% sazby daně z hrubé mzdy počítá s tím, že by se z příjmů přesahujících 48násobek roční průměrné mzdy pak odváděla daň ve výši 23 %. Jak spočítal server Podnikatel.cz, zaměstnanci s hrubou mzdou 40 tisíc by tak měsíčně zbylo o 2040 korun více.

Požadavek na zrušení tzv. superhrubé mzdy (tj. navýšení hrubé mzdy o pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) a na zrušení tzv. solidárního zvýšení daně též vyplývá z Programového prohlášení vlády, tvrdí sice Babiš v odůvodnění, ale jde o zavádějící argumentaci. V programovém prohlášení se totiž vláda zavázala zavést 19% daň z hrubé mzdy a nikoli 15%, jak navrhuje Babiš.

Konkrétně v Programovém prohlášení vlády stojí: Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Umožníme podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných ve vztahu k samostatné činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům musí změny systému přinést snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.

ZMĚNY V ROCE 2021

Co se všechno změní v roce 2021 pro podnikatele? Změny zákonů na jednom místě

Nakopne to spotřebu, tvrdí Babiš

Celkově by změny zdanění měly vyjít podle Babiše veřejné rozpočty na 79,2 mld. Kč ročně. Celkový dopad na inkaso daně z příjmů je sice dokonce 85,2 mld. Kč, ale o 6 mld. Kč se má údajně zvýšit inkaso DPH díky zvýšené spotřebě domácností.

Právě podporou spotřeby domácností premiér svůj návrh mimo jiné také hájí. Předkládaný pozměňovací návrh vychází ze snahy zlepšit fiskální pozici domácností a tím podpořit jejich spotřebu, neboť v důsledku navrhovaného snížení daňového zatížení práce budou mít zaměstnanci k dispozici větší disponibilní příjem v podobě vyšší čisté mzdy, uvádí Babiš ve zdůvodnění svého návrhu. Zrušení superhrubé mzdy s sebou přináší snížení daňového zatížení zaměstnanců a v současné krizové době, způsobené koronavirovou pandemií, jde o potřebný krok a významný způsob pomoci zaměstnancům, jejímž ekonomickým efektem bude zvýšení spotřeby s pozitivním vlivem na ekonomiku, a to v důsledku vyšších čistých mezd zaměstnanců, píše se dále ve zdůvodnění.

MKT nástroje 2 tip

Podobně návrh okomentovala i ministryně financí Alena Schillerová: Oproti stávajícímu efektivnímu zdanění ve výši 20,1 % se tak jedná o snížení daně o čtvrtinu. Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky.

Babišův návrh přinese desítky miliard úspor nejbohatším 

Jak však upozornily dvě ekonomické studie, které byly zpracovány v posledních dnech nezávisle na sobě, Babišův návrh „kola české ekonomiky“ moc neroztočí, jelikož desítky miliard ze zmíněných zhruba 80 miliard se přelije do úspor nejbohatších.

Studie VŠE, kterou vypracoval Jakub Fischer, Petr Mazouch a Savina Finardi, spočítala, že z 80 miliard korun, které by rozpočty stál Babišův návrh, by 32 miliard korun směřovalo nikoli do spotřeby, ale do zvýšení úspor, a to především u těch nejbohatších. Zhruba do hodnoty měsíční hrubé mzdy ve výši 30tis. Kč je příjmová elasticita spotřeby vysoká, takže veškerý roční přebytek na daních se přelije do rostoucí spotřeby. Od této hranice až do cca 60 tis. Kč měsíční hrubé mzdy pak elasticita klesá a spotřeba již neroste stejným tempem jako disponibilní prostředky. To znamená, že již při měsíční hrubé mzdě nad 30 tis. Kč klesá nejen (relativní) podíl prostředků, který domácnosti z přebytku na daních alokují do navýšení spotřeby, ale klesá i navýšení roční spotřeby v absolutním vyjádření, upozorňuje studie.

Zatímco tedy při průměrné hrubé měsíční mzdě 30 tis. Kč lze očekávat navýšení roční spotřeby o cca 19 tis. Kč, při průměrné hrubé měsíční mzdě 35 tis. Kč již dojde k navýšení spotřeby pouze o cca 14 tis. Kč. Vysvětlením je skutečnost, že tyto domácnosti již mají spotřebu částečně saturovanou. Při hrubé mzdě nad 60 tis. Kč je pak roční navýšení spotřeby již prakticky zanedbatelné i v absolutní částce a domácnosti téměř celou tuto částku uspoří. Jelikož hranicí, na níž se alokace do spotřeby začíná snižovat, je přibližně průměrná mzda, znamená to, že cca 60 % zaměstnanců využije úspory na dani k odpovídajícímu navýšení spotřeby, zatímco u zbylých 40 % zaměstnanců bude dopad výrazně nižší, doplňuje se ve studii.

Dnes také vyšla studie IDEA Cerge, na které se kromě ekonomů Štěpána Jurajdy, Michala Šoltése a Klárky Kalíškové podílel i sociolog Daniel Prokop a jejíž znění má server Podnikatel.cz, která zase ukazuje, že největší kus koláče si ukrojí vysokopříjmoví zaměstnanci. Ve vládní variantě získají podle studie první tři kvintily, tedy spodních 60 % zaměstnanců, jen 36 % z celkového objemu úspor na daních. Naopak vysokopříjmoví (nejvyšší pětina zaměstnanců) získají z odhadovaných úspor 80 miliard korun 39 %.

Zvyšme raději slevu na dani, shodují se studie

Obě studie se shodují, že mnohem efektivnější a z pohledu rozpočtů i levnější by bylo zvýšit základní slevu na poplatníka a vyčíslují dopady vlastních verzí návrhů, které by měly nižší negativní dopad do veřejných rozpočtů, byly by pro podporu spotřeby domácností vhodnější a rovnoměrněji by na nich vydělaly všechny skupiny zaměstnanců.

Studie VŠE modeluje tři alternativy, které spočívají v základní sazbě daně z příjmu na 19 % (což je stále o 1,1 p. b. méně než současná mezní efektivní sazba daně) a zvýšení základní slevy na poplatníka. Při zvýšení sazby daně na 19 % a slevy na poplatníka ze stávajících 24 840 Kč ročně na 30 000 Kč ročně by došlo k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 mld. Kč při současném navýšení spotřeby domácností o 27 mld. Kč. Má-li MF ČR potřebu snížit daňové příjmy u daně z příjmu ze závislé činnosti o 90 mld. Kč, je pak z hlediska podpory spotřeby vhodnější (oproti poslaneckému návrhu A. Babiše) namísto sazby daně na 15 % zvolit sazbu daně ve výši 19 % a zvýšit slevu na poplatníka na ročních 45 600 Kč. Při stejném negativním dopadu do veřejných rozpočtů bude zvýšení spotřeby domácností vyšší o 20 mld. Kč (tj. o 40 %) a navíc budou více podpořeni nízkopříjmoví zaměstnanci, vypočítává studie.

Studie IDEA Cerge zase předkládá dvě varianty. V jedné počítá s tím, že by daň činila 20 % z hrubé mzdy a 27 % od 4násobku průměrné mzdy, sleva na dani by se zvýšila na 34 700 Kč ročně (navýšení o cca 10 000 Kč) a byl by umožněn převod této slevy na poplatníka do bonusu, aby ji plně vyčerpali nízkopříjmoví. Možnost převodu do bonusu by pak měli jen lidé, kteří si ročně vydělají alespoň 50 % minimální mzdy (tj. minimálně 87 600 Kč ročně). Jde o stejné pravidlo jako dnes u zvýhodnění na děti.

Druhá varianta je stejná jako první, jen se navíc ruší daňová slevu na manžela/lku s nízkými příjmy a odpočet úroků z hypotéky od daňového základu. Podle autorů je totiž plně vyčerpají jen středně a vysokopříjmoví, jelikož nepřecházejí do daňových bonusů, jsou selektivní a mají negativní dopady, například na motivaci žen nevracet se na trh práce, či potenciálně na přispívání k vychýlení trhu s bydlením.

První varianta by vyšla dle autorů studie rozpočty na 43,6 mld. Kč, přičemž by tuto částku poměrně rovnoměrně rozložila mezi jednotlivé příjmové skupiny. První tři kvintily, tedy spodních 60 % zaměstnanců, by získaly 57 % této částky a nejvyšší pětina zaměstnanců (z pohledu příjmů) pak 22 %.

Druhá verze, tedy se zrušením slevy na manželku a odpočtů na hypotéky by stála rozpočty 32,4 mld. Kč a více by v ní čerpali nízkopříjmoví zaměstnanci. Zhruba 40 % celkových nákladů reformy by šlo za spodními 40 % zaměstnanců (v prosté konzervativní variantě 36 % a ve vládní jen 17 %). Varianta tedy při menších fiskálních nákladech ulevuje nízko a středněpříjmovým. Nejvíce vydělávající pětina zaměstnanců by také platila na daních méně, ale získala by jen 17 % z celkových nákladů reformy, uzavírá studie.

Anketa

Měla by se superhrubá mzda zrušit?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).