Zákon o obchodních korporacích umožňuje od roku 2014 založit eseróčko prakticky s jakýmkoli kapitálem, klidně i s jednou korunou. Z praktického hlediska se o velkou změnu nejedná, protože už ani podle předchozí úpravy neplnil základní kapitál svoji původní úlohu částečné garance na úhradu potenciálních dluhů firem. Přesto se ukazuje, že podnikatelé možnost zvolit si libovolnou výši základního kapitálu přivítali. Většina nově vzniklých firem (64 %) totiž využila ustanovení zákona o obchodních korporacích a základní kapitál stanovila na částku nižší než 200 tisíc korun. Takřka každá jedenáctá firma založená v roce 2014 pak má základní kapitál na nejnižší možné hranici, tedy ve výši 1 koruny. Odborníci však z řady důvodů základní kapitál ve výši 1 koruny nedoporučují a někteří dokonce radí držet se hodnoty stanovené předešlým obchodním zákoníkem.
Čtěte také: Vyplatí se mít sídlo v Praze? Zeptali jsme se na výhody a nevýhody odborníků
Většina firem vzniká s kapitálem nižším než 200 tisíc Kč
Až do konce loňského roku musel činit základní kapitál nově vznikajících společností s ručením omezeným 200 tisíc korun. Zákon o obchodních korporacích však tuto hranici změnil a nyní tak lze založit firmu s minimálním počátečním kapitálem ve výši 1 koruny. Na první pohled jde sice o výraznou změnu, z hlediska fungování firem tomu však není. Údaj o základním kapitálu totiž i dříve byl pouze účetní položkou a formálním záznamem v obchodním rejstříku. Změna je spíše faktickou reflexí aktuálního podnikatelského prostředí, způsobu fungování s.r.o. Zákonodárce zmírnil kapitálové nároky na základní kapitál. V předchozí formě s.r.o. základní kapitál ve výši 200 tisíc Kč mohl a nemusel být. Postačilo založit firmu a složit 200 tisíc Kč. Následně se tyto peníze mohly vybrat a využít na firemní záležitosti. Nikde tedy nebylo zajištěno, aby firma stále měla k dispozici celou výši základního kapitálu,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Říčař, analytik Bisnode.
Přestože se, co se týče základního kapitálu, jedná spíše o formální změnu, hodně podnikatelů možnost založit s.r.o. s nižším kapitálem než 200 tisíc korun využívá. Jak dokládají statistiky společnosti Bisnode, za první pololetí letošního roku vzniklo 12 313 společností s ručením omezeným, přičemž 64 % z nich má kapitál nižší než 200 tisíc korun. Přes tisíc firem (8,3 %) bylo dokonce založeno s kapitálem ve výši 1 koruny. Třetina firem se pak držela tradiční výše 200 tisíc korun a 3,6 % společností začalo fungovat se základním kapitálem vyšším než 200 tisíc korun.
Čtěte také: Vyplatí se podřídit zákonu o obchodních korporacích? Zeptali jsme se odborníků
Podle čeho volit výši základního kapitálu
Protože si každý podnikatel může zvolit základní kapitál dle svého uvážení, nabízí se otázka, jak velký základní kapitál se vyplatí mít a podle čeho jeho výši vybrat. Podle Michala Říčaře z Bisnode by se výše základního kapitálu měla odvíjet od podnikatelského záměru, finančních a úvěrových možnostech podnikatele, jeho vztahu k riziku, legislativním požadavkům a prestiži. Petr Čížek, manažer projektu ZaložFirmu.cz, zase radí vzít v potaz důvěryhodnost firmy a také plány do budoucna ohledně vstupu dalších investorů. Pokud totiž založíte firmu se základním kapitálem 1 koruny, znesnadníte tím eventuální přistoupení nových společníků/investorů do firmy. 1 korunu už totiž nelze dělit a vstup se pak musí řešit časově a administrativně náročnějším procesem navyšování základního kapitálu.
Nízký kapitál pak zase může působit, především ve vysoce konkurenčních oborech, jako znak nedůvěryhodnosti. Může se jednat například o firmy zabývající se finančním poradenstvím, mezinárodním obchodem apod. Obecně tedy pro podnikatele, kteří nabízejí služby/výrobky širšímu spektru spotřebitelů často na celostátní nebo mezinárodní úrovni a zpravidla ve velmi konkurenčních odvětvích,
upřesnil serveru Podnikatel.cz Petr Čížek.
Naopak v některých oborech se výše základního kapitálu prakticky neřeší. Typickým příkladem jsou v dnešní době často převáděné ordinace lékařů na s.r.o., který většinou mají základní kapitál do 1000 korun. U tohoto podnikání jde o řešení interních struktury podnikatele, který nemá dopad na vnímání podnikatele u veřejnosti; tu zajímá většinou schopnost daného lékaře, nikoliv to, pod jakou hlavičkou a s jakým kapitálem podniká. Totéž může platit i pro pekaře, kosmetické salóny apod. Obecně tedy pro služby, které jsou spíše lokální a spočívají v osobní znalosti lokálních spotřebitelů daného podnikatele,
vysvětlil Čížek.
Čtěte také: Eseróčka za 1 Kč ulehčují zakládání firem, nezapomeňte však na vyšší odpovědnost
Odborníci radí spíše vyšší kapitál
Pokud však nepatříte do skupiny poskytovatelů lokálních služeb, doporučují odborníci zvolit základní kapitál v klasické výši 200 tisíc korun. Kromě důvěryhodnosti totiž může sloužit jako zdroj financování, respektive jako hmotný základ. I nadále lze začínajícím podnikatelům využívajícím k podnikání formu s.r.o. doporučit, aby výši základního kapitálu ponechali na hodnotě 200 000 Kč či vyšší,
dodala Jana Babůrková ze SMART Office & Companies. Vzhledem k tomu, že naši klienti jsou většinou střední až větší podnikatelé, doporučujeme u společností s ručením omezeným ponechat základní kapitál ve výši 200 000 Kč. Z praktického hlediska je vhodné mít základní kapitál v takové výši, která odpovídá objemu podnikání společnosti,
připojila se Taťána Vrbová z RSM TACOMA.
Výhody vyššího základního kapitálu
- vyšší kapitál je podmínkou u některých předmětů podnikání (např. provozování loterií)
- úspora při případném zvyšování základního kapitálu
- je zde nižší riziko záporného vlastního kapitálu a v této souvislosti nutnosti příplatků nebo úvěrů
- (zdánlivá) větší důvěryhodnost společnosti s vyšším základním kapitálem
Nevýhody vyššího základního kapitálu
- za určitých podmínek je obtížné rozdělit zisk i jiné vlastní zdroje mezi společníky/akcionáře
- vyšší počáteční nároky na finance
