Hlavní navigace

Daňová evidence, nebo paušální výdaje? Tady je účetní pohled

22. 2. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Víte, kdo může vést daňovou evidenci? A je pro vás lepší použít paušální výdaje, nebo ty skutečné?

Pokud podnikáte jako fyzická osoba, máte na výběr z více možností, jak můžete evidovat svoje příjmy a výdaje, a tím i zajistit podklad pro sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Vybírat můžete hned ze tří možností, a to vedení účetnictví, vedení daňové evidence, anebo uplatnění paušálních výdajů, případně využít institutu paušální daně. Co je ale v danou chvíli nejvýhodnější a administrativně nejméně náročně? 

Fyzické osoby vedoucí účetnictví

Není úplně standardní, že podnikající fyzické osoby vedou účetnictví dobrovolně. Zákon o účetnictví ale vymezuje okruh fyzických osob, kterým ukládá povinnost vést účetnictví, a to:

  • podnikatelům zapsaným v obchodním rejstříku,
  • podnikatelům, kteří překročili obrat 25 mil. Kč,
  • podnikatelům, kteří jsou společníky sdruženými ve společnosti, v nichž některý z nich vede účetnictví.

Podnikatel se také může rozhodnout, že účetnictví povede dobrovolně nebo mu může být povinnost uložena zvláštním právním předpisem.

Paušální výdaje

Paušální výdaje jsou velmi oblíbeným nástrojem u podnikatelů pro zjištění základu daně. Pokud podnikatel nemá k dosaženým příjmům dostatečné výdaje, lze výdaje stanovit jako tzv. paušální výdaje – tj. procentem z dosažených příjmů. Tento nástroj upravuje zákon o daních z příjmů, kdy stanovuje odlišné limity podle druhu příjmů a také omezuje vrchní hranici paušálních výdajů. 

Paušální výdaje dle druhu příjmu
Druh příjmu Procento Horní limit výdajů Příklad
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy z řemeslné živnosti 80 % 1 600 000 Kč zámečník, pekař, obráběč, truhlář, kadeřník, zedník, hodinář a další 
Příjmy z neřemeslné živnosti 60 % 1 200 000 Kč zprostředkovatel obchodu a služeb, prodej zboží, účetní, …
Jiné příjmy ze samostatné činnosti 40 % 800 000 Kč advokáti, lékaři, daňoví poradci, znalci, sportovci, …
Příjmy z pronájmu 30 % 600 000 Kč

Pokud se podnikatel rozhodne využít paušální výdaje, nemůže uplatnit žádné další výdaje, protože tyto jsou zahrnuty již ve výdajích stanovených procentem z příjmů. Podnikatel potom musí vést evidenci svých pohledávek a příjmů. Výhodou paušálních výdajů je jejich relativní administrativní nenáročnost. 

Daňová evidence

Pokud se podnikatel rozhodne, že pro něj není výhodné stanovit výdaje procentem z příjmů, může uplatňovat skutečně vynaložené výdaje. V takovém případě ukládá zákon o daních z příjmů povinnost vést daňovou evidenci. Daňová evidence mimo příjmů a výdajů obsahuje také evidenci o majetku a dluzích podnikatele. Příjmy a výdaje musí být vedeny tak, aby z nich bylo možné zjistit základ daně pro daň z příjmů. 

Ačkoli je zákonná úprava daňové evidence zakotvena pouze v zákoně o daních z příjmů, v některých případech je nutné se řídit také zákonem o účetnictví a s ním související vyhláškou – například pro účely obsahového vymezení dlouhodobého majetku.

Daňová evidence nemá stanovenou formu evidence majetku. Majetek je ale zapotřebí evidovat tak, aby o něm byl dostatečný přehled, a to včetně odpisových plánů. Výdaj na pořízení dlouhodobého hmotného majetku je tak považován za nedaňový výdaj (přesáhne-li hranici vstupní ceny stanovenou ZDP) a do výdajů se dostává postupně formou daňových odpisů. Na rozdíl od účetnictví neřeší daňová evidence účetní odpisy. Majetek se stává obchodním majetkem ve chvíli, kdy o něm začne podnikatel poprvé v daňové evidenci vést záznamy. 

Daňová evidence také nepracuje s pojmem nehmotného majetku, kdy jeho pořízení je daňovým výdajem ihned bez nutnosti jeho odpisování. 

Daňová evidence musí obsahovat informace o příjmech a výdajích podnikatele, a to v takovém členění, aby bylo možné zjistit základ daně. Je proto vhodné vést daňovou evidenci minimálně ve členění na příjmy a výdaje, které ovlivňují základ daně a které jej neovlivňují. Zároveň je nutné evidovat všechny pohledávky a závazky.

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci je také povinný k poslednímu dni zdaňovacího období provést inventarizaci majetku a dluhů a o zjištěném stavu provést zápis, případně provést úpravu základu daně. 

Zákon o daních z příjmů také stanovuje povinnost archivovat daňovou evidenci, a to za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně. Pozor tedy v případech, kdy byla vykázána daňová ztráta, která prodlužuje prekluzivní lhůtu pro stanovení nebo vyměření daně.

Příklad

Podnikatel má příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Podniká jako zprostředkovatel obchodu. Za rok 2020 dosáhl příjmů ve výši 850 000 Kč. Výdaje skutečně vynaložené činily 550 000 Kč. Je pro něj výhodnější vést daňovou evidenci, nebo uplatnit výdaje procentem z příjmů?

Daně tip Podnikatel

Základ daně při vedení daňové evidence:

  • Příjmy: 850 000 Kč
  • Výdaje: 550 000 Kč
  • Základ daně: 850 000 – 550 000 = 300 000 Kč

Základ daně při uplatnění paušálních výdajů:

  • Příjmy: 850 000 Kč
  • Výdaje: 850 000 × 60 % = 510 000 Kč
  • Základ daně: 850 000 – 510 000 Kč = 340 000 Kč
Nižšího základu daně podnikatel dosáhne při uplatnění skutečně vynaložených výdajů.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).