Dlouhodobý hmotný majetek z účetního pohledu

Ve vyhlášce k zákonu o účetnictví je v ustanovení o účetních metodách řešen způsob oceňování dlouhodobého majetku. Dále vymezuje, jaké náklady souvisí s pořízením majetku.

Součástí ocenění dlouhodobého majetku nebo jeho části a dále jeho technického zhodnocení jsou zejména náklady na:

• přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce
• úroky, zejména z úvěru (účetní jednotka rozhodne na základě vnitřní účetní směrnice, zda budou úroky součástí kupní ceny)
• odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy
• průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby
• licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz
• vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby – zůstatková cena vstupuje do pořizovací ceny nového majetku
• náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou
• úhrady podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním elektřiny, plynu nebo tepelné energie
• úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků
• zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
• zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování

Ve vyhlášce k zákonu o účetnictví je ale také taxativně vymezeno, co do pořizovací ceny nepatří. Do ocenění dlouhodobého majetku nepatří:

• náklady na opravy a údržby
• náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,
• kurzové rozdíly,
• sankce ze smluvních vztahů,
• náklady na zaškolení pracovníků,
• nájemné za pozemek, na kterém probíhá výstavba,
• náklady na vybavení majetku zásobami,
• náklady na biologickou rekultivaci,
• náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,

Za opravu se považuje odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo fyzického poškození za účelem uvedení majetku do původního a provozuschopného stavu. Při opravě se mohou použít i jiné než původní materiály nebo díly, nesmí však dojít k technickému zhodnocení majetku.

Za údržbu je považovaná taková činnost, která je soustavná a důsledku této činnosti dochází ke zpomalení fyzického opotřebení. Předchází se poruchám, případně se odstraňují drobnější vady.

Za technické zhodnocení je považován takový zásah do majetku, v jehož důsledku dochází ke změně účelu nebo technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Záleží ovšem na výši vynaložených nákladů na technické zhodnocení.

Ocenění dlouhodobého majetku

Pořizovací cena dlouhodobého majetku zahrnuje nejen samotnou cenu aktiva, ale také veškeré náklady spojené s jeho uvedením do provozu. To znamená, že k pořizovací ceně mohou být připočteny například dopravní náklady, clo, montážní práce nebo poplatky za odborné posudky.

V účetnictví lze dlouhodobý majetek ocenit několika způsoby:

• Pořizovací cenou – standardní způsob ocenění majetku získaného koupí
• Vlastními náklady – pokud byl majetek vyroben vlastní činností účetní jednotky
• Reprodukční pořizovací cenou – použije se v případě bezúplatného nabytí, například darováním

Správné ocenění je důležité pro určení hodnoty majetku v účetních výkazech a pro výpočet odpisů.

Vyhláška k zákonu o účetnictví dále doplňuje, že v případě ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem nebo držitelem.

Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.

V případě směny dlouhodobého majetku se majetek ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě ujednány. Pokud ceny ujednány nejsou, ocení se majetek reprodukční pořizovací cenou.

Odpisování majetku – účetní pohled

Dlouhodobý majetek se odpisuje z ceny, která je stanovena v souladu s § 47 a násl. vyhlášky k zákonu o účetnictví, a to během jeho používání. Odpisy nemusí být vázány na plynutí času, ale mohou se počítat na základě výkonu. Při odpisování může být použita metoda komponentního odpisování. Při tvorbě odpisového plánu může účetní jednotka také počítat s tzv. zbytkovou hodnotou majetku. Zbytkovou hodnotou se rozumízdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících.

Účetní jednotky sestavují tzv. odpisový plán. Pokud v průběhu používání majetku dojde ke změnám, musí se tento odpisový plán aktualizovat s přihlédnutím k významnosti těchto změn.

Ve vyhlášce k zákonu o účetnictví je dále upraveno, že účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.

Ve vyhlášce je dále uveden i ten majetek, který se neodpisuje. Jedná se zejména o pozemky, umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci, finanční majetek, zásoby, najatý majetek, pohledávky a preferenční limity. Odpisovat se také nemůže majetek, který není dokončen a není uveden do stavu způsobilého k užívání.

Odpisování majetku – daňový pohled

Problematika hmotného majetku a jeho odpisování je řešena v zákoně o daních z příjmů. Za hmotný majetek se dle tohoto zákona považují:

• samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
• budovy, domy a jednotky,
• stavby, s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,
• pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odst. § 26 odst. 9,
• dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč,
• jiný majetek.

Zatímco „účetní odpisování“ zohledňuje fyzické opotřebení majetku, daňovými odpisy se rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku do výdajů (nákladů). Dle zákona o daních z příjmů je možné odpisování zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. To samé platí pro technické zhodnocení. Pro odpisování majetku je však nutné splňovat i další požadavky uvedené v zákoně.

Při daňovém odpisování je pak možné odpisovat rovnoměrně nebo zrychleně. Odpisovaný majetek se dělí do odpisových skupin. V důsledku zařazení se stanoví doba odpisování a koeficienty pro odpisování. Existují ale také speciální případy odpisů, například u vozidel kategorie M1, nemovité kulturní památky nebo u majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření.