Hlavní navigace

Dovolená se má počítat na základě týdenní pracovní doby, navrhuje ministerstvo

Daniel Morávek

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby právo zaměstnance na dovolenou bylo nově založeno na jeho týdenní pracovní době.

Doba čtení: 3 minuty

Právo na dovolenou za kalendářní rok by měl nově získat zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby.

MPSV chce změnit koncept dovolené

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která zavádí změnu stanovování minimální mzdy. Minimální mzda by se měla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala 54,8 % průměrné mzdy z předloňska. Změna u minimální mzdy však není jediná novinka, se kterou MPSV přichází. Novela totiž počítá i s tím, že by se změnila koncepce stanovení dovolené. Podobný návrh předložilo MPSV již v minulém volebním období.

Čtěte více: Novela zákoníku práce a změny v řádné dovolené

V zásadě návrh počítá s opuštěním principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Vznik práva zaměstnance na dovolenou má být nově založena na jeho týdenní pracovní době. Dovolená se pak bude z hlediska typů dělit již jen na dovolenou za kalendářní rok, poměrnou část dovolené a dodatkovou dovolenou.

Právo na dovolenou za kalendářní rok získá nově zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Podmínkou vzniku práva na tuto dovolenou tedy je, že během 52 týdnů v kalendářním roce zaměstnanec odpracuje stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu připadající v průměru na každý z těchto 52 týdnů. Připadne-li v průměru na týden za uvedené období vyšší počet odpracovaných hodin, než činí stanovená nebo sjednaná kratší týdenní pracovní doba, a to především u zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby do směn v rámci příslušného vyrovnávacího období, nepřihlíží se k tomu při stanovení délky dovolené za kalendářní rok, píše se k důvodově zprávě k zákonu.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Délka dovolené za kalendářní rok bude korespondovat s délkou stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance a stanoví se jejím vynásobením počtem týdnů dovolené (výměrou dovolené) příslušející zaměstnancům konkrétního zaměstnavatele za kalendářní rok. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu) bude mu příslušet za předpokladu, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, poměrná část dovolené za kalendářní rok. Délka této poměrné části dovolené má činit jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu.

Příklad

Příklad výpočtu dovolené při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a výměře dovolené v délce 4 týdnů.

Zaměstnanec konal u téhož zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci po dobu 52 týdnů v příslušném kalendářním roce, během nichž odpracoval celkem 2 080 hodin – tedy v průměru 40 hodin připadajících na jeden týden. Přísluší mu tedy „v plné délce“ dovolená za kalendářní rok, tj. 40 × 4 = 160 hodin.

Pokud by tento zaměstnanec v rozvržených směnách odpracoval během 52 týdnů v kalendářním roce více hodin, například 2 100, tj. v průměru 40,38 hodin týdně, nepřihlíží se k této skutečnosti. Přísluší mu rovněž „v plné délce“ dovolená za kalendářní rok, tj. 40 × 4 = 160 hodin.