Kavárny, bary, hospody, restaurace či bufety umístěné v divadelních budovách a více či méně těsně související s konkrétními divadelními scénami se dělí na dva typy. První jsou tak těsně propojené s divadlem, že se do nich dostane jen divák, který jde na představení a vlastní platnou vstupenku. Do druhé skupiny patří naopak ty, které fungují vlastně na divadle nezávisle a může do nich zajít každý z ulice. A divadlo ho nemusí třeba vůbec zajímat. Nicméně pro milovnice a milovníky známých tváří jsou divadelní kavárny, bary atd. doslova zlatým dolem. Často – a v tom spočívá jedno z kouzel mnohých z nich – se v nich totiž nenásilně mísí herci s diváky.
Letem světem Čechy, Moravou a Slezskem
K mým neoblíbenějším patří divadelní bar v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde mi vždycky namixují můj nejmilejší půllitr, 2 deci jahodového džusu a 3 deci vody, se kterým se klidně postavím každému zapřísáhlému pivaři. Jistě tu mají nějaký nápojový lístek, ale ani nevím, jestli jsem ho někdy četla. Z rozsáhlých alko i nealko zásob tu totiž každému připraví nápoj podle jeho gusta. Bar otevírá až k večeru a vstupenku do něj nepotřebujete. Navíc slouží i jako výstavní prostor.
Restaurace v budově divadla? V Česku vzácný úkaz. V Janáčkově divadle v Brně, postaveném na přelomu 50. a 60. let 20. století, v jedné ze scén brněnského Národního divadla, takovou mají – restauraci vašeho stylu
Bohéma. Existuje-li ještě stále něco jako rivalita Brna a Prahy, mají v tomto ohledu Brňáci bod navíc. Pražské Národní divadlo se, kromě tradičních divadelních bufetů s chlebíčky, kávou, nealko, alko, cukrovinkami a neodmyslitelným „divadelním” sektem v budovách Národního a Stavovského divadla, může pochlubit jen suterénním Divadelním klubem v Kolowratském paláci. A u toho si vlastně nikdy nejsem jistá, jestli je tak zcela pro veřejnost.
Máte dobrý tip na restauraci či kavárnu?

V Ostravě divadelní gurmán najde hned dvě zajímavá zařízení – hospůdku v Divadle Petra Bezruče a kavárnu či bar v Komorní scéně Aréna. Do hospůdky u Bezručů, kousek vedle scény Márnice, míří sice spíš hosté se vstupenkou, ale u Bezručů se lze vlastně občerstvit i bez ní, protože lístky tu trhají až bezprostředně před vstupem do divadelního sálu. Zatímco u Bezručů si pochutná třeba ten, kdo miluje klobásky, pivo a atmosféru bohémských hospůdek, Aréna naláká hlavně zájemce o moderní design a posezení na chlupaté pohovce.
Některá divadla svoje divadelní kluby či kavárny, bary a bufety trochu tají. Tak třeba Divadlo na Vinohradech v Praze. Má svoji „občerstvovnu”, do níž vede nenápadný boční vchod ze Šubertovy ulice. Ten, kdo sem zavítá, si může připadat jako zasvěcenec.
Pif paf
A ten avízovaný zbrojní pas se bude hodit třeba v Divadle Na Jezerce v Praze. Mají tu restauraci Opona, ale tu teď vynechám (na tu si totiž posvítíme v jednom z dalších Gurmánů). Zbrojní pas se (s nadsázkou) hodí o přestávce přímo v divadelním bufetu. Když se totiž z hlediště vyhrnou nápojechtivé davy do uzoučkého foyer, co je spíš než foyer chodba, je nejlepší se k pultu (opět s nadsázkou) prostřílet.
Dvakrát a dost
Gurmán si však žádá recenzi. S heslem co není v hlavě, je v nohách
na rtech jsem se jedno odpoledne vydala ověřit si, jak to v několika, tentokrát pražských, divadelních kavárnách aktuálně vypadá.
Plán: Café Gaspar / Kasper (familiérně Kašpar; Celetná 17, Praha 1), Diskafé (Karlova 26, Praha 1), Kavárna Divadla Komedie (Jungmannova 1, Praha 1), Kafárna neboli Divadelní kavárna Švandova divadla (Štefánikova 57, Praha 5).
Testovací menu: Káva a k ní něco dobrého sladkého.
Realita: Po druhém testovacím menu (rozuměj po dvou kávách, dvou zákuscích a jedné vodě) mi došlo, že můj odpolední plán byl příliš ambiciózní. Ostatní tedy zase někdy příště.
-
- EKONOM/KA
- HLAVNÍ ÚČETNÍ
- Key Accounts Data Analyst
- Finanční Poradce profesionál pro Generali ČP
- Finanční controller
- FINANČNÍ ÚČETNÍ
-
- Budujte úspěšnou kariéru v jakémkoli věku!
- Tipy a triky pro Excel
- Úvod do řízení kvality
- Agilní (r)evoluce: Jak ustát agilní transformaci
- Myšlenkové mapy pro byznys i osobní život
- Kritické myšlení 6 - Mediální gramotnost a fact-checking
Café Gaspar
Gaspar doporučuji všem, kdo preferují nekuřácké kavárny. Vzpomněla jsem si tu na svou nedávnou návštěvu Pizzerie U divadla (tedy u Divadla pod Palmovkou). Na otázku, kde je nekuřácká část, mi tu číšník snad skoro hrdě odpověděl, že pizzerie už je celá kuřácká. A odkázal mě na nekuřácký dětský koutek. (Za maminku, za tatínka, za babičku…) To se v kavárně Gaspar díky historickým dřevěným stropům stát nemůže.
Pravidlo pro Gaspar zní: Obsluha přijde, když vás uvidí. Já jsem se se svým doprovodem usadila nenápadně a za roh a k baru jsme si museli jít objednat sami. Zkusila jsem espresso z kávy Kenya Arabica AA za 38 korun (běžné presso Bistrot je levnější), přikusovala Hořickou trubičku (velikost XXL za 12 korun) a zapíjela vodou Rajec (třetinka za 18 korun). Doprovod zapil vedro pivem a vypadal spokojeně. Na kávě jsem si pochutnala, trubičku hodnotím jako čerstvou, voda byla chladná tak akorát na osvěžení v parnu.
S přihlédnutím ke svým předchozím návštěvám, mírným cenám v pražském centru a (pro recenzentku samozřejmě nepřístojné) slabosti pro celé Divadlo v Celetné včetně kavárny, uděluji Café Gaspar čtyři Gurmánské hvězdičky.

Diskafé
Servírka přišla okamžitě. Ale na můj dotaz, jestli je vybraný tvarohový zákusek z lístkového těsta nebo ne, odpověděla jdu se zeptat, jsem tu první den
. Děkuji za upřímnost. Zákusek stejně neměli. Vybrala jsem tedy náhradní řešení, tvarohový dort se strouhanou čokoládou za 55 korun. Long Milk Caffé z lístku před restaurací bylo dle servírky Caffe Latte – nu dobrá. Na tvarohovém dortu jsem si pochutnala, ačkoliv se šlehačka ze spreje roztékala po talíři a strouhaná čokoláda se bez upozornění transformovala na čokoládový topping. Káva ve skle s pěkně viditelně oddělenými vrstvami mléčné pěny, horkého mléka a espressa vypadala sice jako značková, po ochutnání se ale ukázalo, že je to spíš „značka” z tržnice. Dojem dorazily toalety, které zrovna nevoněly. A taky hosté, zřejmě známí personálu, kteří se potulovali za barovým pultem. Měli by si dát pozor na bezpečnostní kamery rozmístěné po kavárně – ostatně z neznámého důvodu, nevšimla jsem si žádné pistole nízko u pasu.
Možná moderně zařízená kavárna umístěná v rozlehlém divadelním foyer s mramorovými sloupy (které skýtá možnost soukromí) v budově Divadelní akademie múzických umění zrovna neměla svůj den. S přihlédnutím k tomu, že jsem tu zrovna zahlédla jednoho vynikajícího herce a muzikanta, a že – pokud si vzpomínám – mi tu káva vždycky spíš chutnala (což jsou zajisté důvody pro recenzentku nepřijatelné), uděluji Diskafé tři Gurmánské hvězdičky.

Podtrženo, sečteno
Hlavní výhody divadelních „občerstvoven”: Možnost potkat umělce (někdy i ty z televize), bohémská atmosféra, občas trochu extravagance a divadelní přidaná hodnota.
Hlavní nevýhody divadelních „občerstvoven”: Ne vždy profesionální personál (narazíte například na přivydělávající si studenty i omluvy typu pardón, jsem tu dnes poprvé
), co je na lístku, nemusí být vždy na baru.
Suma sumárum stojí divadelní „občerstvovny” za hřích.
Anketa
Preferujete kuřácké nebo nekuřácké kavárny?