Hlavní navigace

I v době mateřské dovolené lze podnikat. Poradíme, jak na to

18. 3. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ne vždy je nezbytné v době pobírání mateřské podnikatelskou činnost přerušit. Čtěte, jak podnikat nadále a zda je nutné platit zálohy na pojistné.

Podnikatelky, které se chystají na mateřskou dovolenou, často zvažují, zda po dobu pobírání dávky přerušit podnikatelskou činnost. Jestliže se jedná kupříkladu o majitelky kadeřnických salónů, šicích dílen či obchodů, bylo by uzavření zaběhnutého podniku kontraproduktivní. 

Samozřejmě se jedná zejména o případy, kdy je peněžitá pomoc v mateřství (PPM) pobírána z nemocenského pojištění OSVČ. U podnikatelek, které tuto dávku pobírají z pojištění ze zaměstnání a podnikáním si jen přivydělávají, je situace jiná. Ty mohou bez ohledu na dávku podnikat osobně i nadále. Jako OSVČ vedlejší.

Co se dozvíte v článku
  1. Provozovnu nezavírejte, zaměstnance nepropouštějte
  2. Je třeba v době PPM platit zálohy na pojistné?
  3. Možnost snížení záloh

Provozovnu nezavírejte, zaměstnance nepropouštějte

Prosperující podnik může fungovat i v době pobírání peněžité pomoci majitelky. Podnikat lze například prostřednictvím spolupracující osoby (rodinní příslušníci) nebo jiné pověřené osoby, která bude činnost vykonávat ve prospěch OSVČ. Může se jednat o uzavřený pracovněprávní vztah nebo jinou smlouvu o výkonu činnosti, za kterou bude pověřené osobě náležet odměna. 

Další možností je pronajmout podnik jiné osobě samostatně výdělečně činné. V takovém případě ale může dojít i k přerušení činnosti, jelikož podnikatelka činnost osobně nevykonává a ani nikdo jiný ji nevykonává v její prospěch. Popisujeme zde situaci při pobírání peněžité pomoci podnikatelky. Samozřejmě se může stejně tak jednat o podnikajícího otce na mateřské dovolené.  

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je osobní nevykonávání výdělečné činnosti. Omezení platí pouze po dobu pobírání PPM (rodičovského příspěvku se netýká). Dávka se obvykle poskytuje při porodu jednoho dítěte od počátku 8. – 6. týdne před očekávaným dnem porodu po dobu 28 týdnů. Při porodu 2 nebo více dětí najednou se peněžitá pomoc v mateřství vyplácí po dobu 37 týdnů.

Je třeba v době PPM platit zálohy na pojistné?

Za osobu samostatně výdělečně činnou, která ukončí nebo přeruší podnikatelskou činnost, je v době pobírání PPM plátcem zdravotního pojištění stát. Zálohy na důchodové ani zdravotní pojištění platit nemusí. Ovšem u podnikatelek, které činnost nepřeruší, ale podnikají nadále osobně jako OSVČ vedlejší, případně prostřednictvím spolupracujících nebo pověřených osob, je situace odlišná.

1. Důchodové pojištění při nepřerušené činnosti v době pobírání PPM

Pokud bude PPM vyplácena z nemocenského pojištění OSVČ a výplata dávky bude trvat po celý kalendářní měsíc, není OSVČ povinna platit zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na nemocenské pojištění. Pokud však v některých dnech měsíce bude vykonávat činnost, bude dávka PPM krácena a současně bude mít OSVČ povinnost za takový měsíc zaplatit i zálohu na pojistné na důchodové pojištění a také pojistné na nemocenské pojištění. 

Pokud byla OSVČ zároveň zaměstnána a pobírá PPM pouze ze zaměstnání, je její činnost posouzena jako vedlejší, jestliže nárok na PPM ze zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. V takovém případě je povinna platit zálohy na pojistné, jestliže jí dle daňového základu za předchozí rok taková povinnost vznikla. Po ukončení PPM naváže jako důvod pro vedlejší činnost nárok na rodičovský příspěvek, výše záloh tedy zůstane stejná. Od měsíce, ve kterém bude podán přehled, se jedná o stejnou situaci jako u OSVČ hlavní (předcházející odstavec).

2. Zdravotní pojištění při nepřerušené činnosti v době pobírání PPM

V případě zdravotního pojištění se nerozlišuje OSVČ hlavní a vedlejší (jako u důchodového pojištění), ale osoby které mají nebo nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. V zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění jsou uvedeny osoby samostatně výdělečně činné, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Nemusí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální výši, ale hradí je ve výši vypočtené podle příjmů dosažených v předcházejícím kalendářním roce. Mezi tyto pojištěnce patří i osoby, za které je plátcem pojistného stát.

A právě osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství patří mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Tuto skutečnost má pojištěnec povinnost zdravotní pojišťovně oznámit. Jak je uvedeno na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny, v obdobích, kdy má OSVČ po celý měsíc nárok na platbu pojistného státem, pro ni neplatí minimální vyměřovací základ a zálohy na pojistné hradí ze skutečně dosažených příjmů.

Příklad: Majitelka kadeřnického salónu, která splní podmínky pro pobírání PPM z nemocenského pojištění OSVČ, bude podnikat prostřednictvím pověřené osoby. Z přehledu z roku 2023 jí vyšla záloha 2500 korun u sociálního i zdravotního pojištění (pro jednoduchost použijeme pro obě pojištění shodnou částku). Protože je OSVČ hlavní, platila dosud zálohy na pojistné v minimální výši (zdravotní 2968 Kč, důchodové 3852 Kč). K 16. září 2024 nastupuje na mateřskou. Podnikatelskou činnost nepřerušila.

Z pohledu důchodového pojištění se jedná o hlavní výdělečnou činnost, od měsíce října však není povinna platit zálohy na pojistné. Od měsíce, za který jí vznikne nárok na rodičovský příspěvek, se stane OSVČ vedlejší a bude hradit zálohy ve výši 2500 korun. Z hlediska zdravotního pojištění (rovněž od měsíce října) je osobou, za kterou platí pojistné stát. Je však až do podání přehledu za rok 2024 povinna platit zálohy minimálně ve výši 2500 korun.

Musí zaměstnavatel umožnit dřívější návrat z mateřské či rodičovské? Přečtěte si také:

Musí zaměstnavatel umožnit dřívější návrat z mateřské či rodičovské?

Možnost snížení záloh

Může dojít k situacím, kdy v době pobírání PPM podnikatelky dojde k výraznému snížení příjmů či bude podnik fungovat pouze provizorně, a to s minimálními příjmy. V takových případech lze eventuálně uvažovat o možnosti snížení záloh.

1. Zálohy na důchodové pojištění

OSVČ může požádat o snížení měsíčního vyměřovacího základu. Průměrný příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1. 1. kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je žádost podána, však musí být alespoň o třetinu nižší než průměrný daňový základ připadající na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti za předchozí rok (dle posledního přehledu o příjmech a výdajích).

Jak je uvedeno výše, když OSVČ pobírá PPM z nemocenského pojištění, nemá povinnost platit zálohy na pojistné. Žádost o snížení by tak připadala v úvahu až po skončení PPM, při nároku na rodičovský příspěvek, tedy při výkonu vedlejší činnosti.

Když je PPM pobírána pouze z nemocenského pojištění zaměstnance, je možné si požádat o snížení měsíčního vyměřovacího základu neprodleně. Zálohy však mohou být sníženy jen do výše 1413 Kč. To je minimální záloha pro výkon vedlejší činnosti. Pokud totiž vznikla dle daňového základu za rok 2023 povinnost platit zálohy, nemůže zaniknout dříve než podáním přehledu za rok 2024, případně ukončením činnosti.

ebf 24 - tip duben

V tiskopisu se kromě identifikačních údajů uvádějí i údaje rozhodné pro posouzení možnosti vyhovění této žádosti, jako je průměrný měsíční příjem předchozího a stávajícího roku a období, na které je snížení nebo zrušení záloh požadováno.

2. Zálohy na zdravotní pojištění

Snížit výši zálohy na pojistné může zdravotní pojišťovna v okamžiku, kdy příjem, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (nejméně však v období 3 měsíců), je nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v přecházejícím roce. O snížení zálohy na pojistné je třeba požádat na příslušném tiskopise (je k dispozici i na internetových stránkách zdravotních pojišťoven). Změněná výše zálohy na pojistné platí nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ, upřesňuje závěrem VZP.

Stahujte naše interaktivní formuláře pro daň z příjmů

Podnikám a vedu daňovou evidenci / uplatňuji paušál (Daňové přiznání s přehledy pro OSSZ a ZP s exportem do XML obsahuje: daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro ty, kteří uplatňují paušální výdaje nebo vedou daňovou evidenci,  přehledy pro správu sociálního zabezpečení a přehled pro zdravotní pojišťovny)

Podnikám a vedu účetnictví (Daňové přiznání s přehledy pro OSSZ a ZP s exportem XML obsahuje: daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob určené těm, kteří vedou účetnictví, účetní závěrku a přehledy pro správu sociálního zabezpečení)

Nepodnikám a mám více zdrojů příjmu (Daňové přiznání s exportem XML obsahuje pouze daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob bez přehledů pro OSSZ a ZP a je tedy primárně určeno poplatníkům, kteří nepodnikají a nemají příjmy dle § 7 zákona o DzP.)

Nepodnikám a jsem pouze zaměstnanec (Zjednodušené daňové přiznání pro fyzické osoby mající příjmy pouze ze zaměstnání v ČR, pokud potřebujete export do XML pro datovou schránku, vyberte si prosím jinou variantu formuláře)

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).