Jak bude vypadat EET 2.0 a doprovodné daňové změny? Připravili jsme detailní přehled

Evidovat se budou kontaktní platby

Poslanecká sněmovna schválila tento týden návrh zákona o evidenci tržeb, který od roku 2027 opětovně zavádí EET. V systému EET 2.0 se budou evidovat platby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně, a to:

• a) v hotovosti,
• b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků,
• c) prostřednictvím virtuálního aktiva podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
• d) šekem, směnkou nebo cestovním šekem,
• e) prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku, zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů nebo úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, nebo
• f) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až e).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje také platba poplatníkovi, která je uskutečněna započtením kauce nebo obdobné jistoty složené kontaktní platbou.

Kontaktní platbou se pro účely tohoto zákona rozumí také platba, která je uskutečněna v hotovosti nebo jinou formou, která má hmotnou povahu, a není platbou při osobní kontaktu či v provozovně. To neplatí, je-li tato platba zprostředkována jinou osobou, která nejedná v přímém ani nepřímém zastoupení poplatníka, provedením převodu peněžních prostředků na platební účet tohoto poplatníka (tedy například dobírek).

Jak bude definována kontaktní platba

Pro určení kontaktní platby jsou důležité dva znaky:

1. osobní interakce při úhradě nebo
2. transakce uskutečněná v provozovně.

Aby tržba podléhala EET, stačí naplnit jeden ze znaků. Současně se stanoví, že podmínka kontaktní platby je vždy splněna v případě hotovostní a kvazihotovostní platby s výjimkou platby, která je zprostředkována tak, aby poplatníkovi dorazila jako bezhotovostní. Toto pravidlo cílí na obcházení např. v podobě zasílání hotovosti v obálce či skrze prostředníka.

K naplnění podmínky platby v provozovně je pak nutná příčinná souvislost mezi objednáním nebo přijetím zboží nebo služeb a platbou uskutečněnou v provozovně: Pokud např. zákazník učiní objednávku přes e-shop pomocí svého mobilního telefonu a současně vydá příkaz k její úhradě, bude skutečnost, že se v té chvíli nachází v nějaké provozovně, relevantní pouze tehdy, pokud takto objednané zboží nebo službu v této provozovně v daném čase, kdy se v provozovně nachází, převezme či zkonzumuje. Objednává-li zboží nebo službu, které s danou provozovnou nesouvisí, nepůjde o kontaktní platbu.

Vzhledem k tomu, že klíčovým rozlišovacím kritériem bude, zda se jedná o tzv. kontaktní platbu, EET se vyhne řada e-shopů. Nejen online transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu, ale také faktury evidenci podléhat nebudou. Co se týče faktur, ty nebude nutné v rámci EET evidovat ani v případě, že k platbě dojde ze strany zákazníka (a bez vědomí prodávajícího) ještě v prostorách provozovny. 

Ministerstvo financí naopak chce opět evidovat platby kartou (při osobním kontaktu se zákazníkem), přestože je už jednou Ústavní soud z evidence vyňal. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že se změnily podmínky a že premisa, že bezhotovostní platby jsou pro úřady dohledatelné, v současné realitě finančního světa již není platná.

Evidovat začnou všichni naráz

Povinnost evidovat tržby probíhala u první EET na etapy, kdy se v prvních vlnách zapojily nejprve restaurace a hotely a následně obchody. V rámci EET 2.0 žádné vlny nebudou a evidence by měla odstartovat pro všechny 1. ledna 2027. Ministerstvo financí nicméně počítá s tím, že v lednu půjde o pilotní provoz a naostro se odstartuje 1. února.

Bude jen jeden režim evidence

V rámci EET 2.0 bude pouze jeden režim evidence. Poplatníci budou muset zaevidovat tržbu nejpozději při jejím uskutečnění, a to zasláním údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou autentizovanou certifikátem pro evidenci tržeb, čímž dojde k zaevidování tržby. Dojde-li při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy (mezní dobu odezvy nastaví poplatník pro pokladní zařízení v délce nejméně 2 sekund podle druhu a způsobu vykonávané činnosti tak, aby se jejím stanovením nemařil průběh evidence tržeb vzhledem k druhu a kvalitě připojení k veřejné datové síti), bude muset poplatník údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Část OSVČ s paušální daní se bude moci EET vyhnout

U EET 2.0 se budou moct evidenci zcela vyhnout některé OSVČ s paušální daní, a to díky tzv. systému EET OFF. Podmínky pro využití systému EET OFF budou následovné:

• účast v 1. pásmu paušální daně,
• roční příjmy do 1 milionu Kč,
• měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Režim bude během zdaňovacího období neměnný. Pokud podnikatel překročí limit příjmů, doplatí rozdíl do konce zdaňovacího období a povinnost evidovat tržby mu vznikne až od následujícího roku.

Přestože ministerstvo prezentuje, že je režim EET OFF určený pro nejmenší podnikatele, ve skutečnosti se nejmenším podnikatelům nevyplatí. Při nízkých příjmech se totiž paušální daň nevyplatí (zvláště, pokud navíc můžete uplatnit slevy na dani či nezdanitelné částky). Pokud navíc bude v rámci EET OFF zvýšena daňová část paušální daně o 1400 Kč (celkově by tedy byla při snížené záloze na sociální pojištění 10 562 Kč), hranice výhodnosti se ještě výrazně zvýší. U 40 % bude na úrovni příjmů 643 000 Kč, u 60% paušálu na úrovni 950 000 Kč a u 80% se paušální daň nikdy nevyplatí.

Které tržby nebudou podléhat EET?

Kromě tržeb státu, územního samosprávného celku, příspěvkové organizace, České národní banky, držitele poštovní licence nebudou evidovanou tržbou ani tržby:

• banky, včetně zahraniční banky,
• spořitelního a úvěrního družstva, 
• pojišťovny a zajišťovny, 
• investiční společnosti a investičního fondu, 
• obchodníka s cennými papíry, 
• centrálního depozitáře, 
• fondu obhospodařovaného penzijní společností,
• organizátora regulovaného trhu.

Evidovanou tržbou nebudou též tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob,

• a) kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP, ZTP/P nebo obdobný průkaz platný pro celou Evropskou unii z důvodu oboustranné těžké ztráty zraku, úplné nebo praktické nevidomosti nebo hluchoslepoty,
• b) který vykonává podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů a bez zaměstnanců, ledaže všechny tyto osoby a zaměstnanci splňují podmínku podle písmene a), 
• c) který nevykonává podnikatelskou činnost jako společník společnosti, ledaže všichni společníci společnosti splňují podmínku podle písmene a), a 
• d) který tuto tržbu přijímá sám nebo prostřednictvím osoby, která splňuje podmínku podle písmene a).

Evidovanou tržbou nebudou ani tržby 

• z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, 
• ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem, 
• ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením, 
• z platby hrazené v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob nebo na palubě letadel, pokud přímo souvisí s touto přepravou,
• z osobní železniční přepravy, 
• z obchodní letecké dopravy a ze služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní,
• z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi.
• z hazardní hry, 
• z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona, 
• z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích. 
• podnikání na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, 
• podnikání na základě povolení k činnosti 1. platební instituce, 2. instituce elektronických peněz, 3. správce nevýkonného úvěru, 4. poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Evidovanou tržbou nebudou rovněž tržby 

• ve formě platby za poskytování služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, která je následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby,
• z provozování veřejných toalet, 
• z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb uskutečněné vždy v období od 18. do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby.

Evidovat tržby nemusí také poplatníci daně z příjmů právnických osob, a to do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení. Evidovanou tržbou nebudou také tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu. Prodejním automatem se rozumí samoobslužné technické zařízení sloužící k prodeji zboží nebo služeb vyžadující pro dosažení výsledku zapojení zákazníka pouze v míře jednání nezbytného k objednání nebo přijetí zboží nebo služby.

Evidenci se také vyhnou tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samoobslužného zařízení, které se nachází mimo provozovnu a umožňuje platbu pouze v hotovosti, za podmínky, že okolnosti neumožňují nebo zásadně ztěžují evidenci tržeb.

Která data se budou posílat finanční správě?

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou u EET 2.0 bude:

• evidenční identifikační číslo poplatníka,
• označení evidenční jednotky, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo tržby,
• datum a čas uskutečnění tržby,
• celková částka tržby uvedená v české měně,
• identifikace této datové zprávy.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou bude také

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně,
• evidenční identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.

Účtenky se nebudou vydávat a nebude ani informační oznámení

U EET 2.0 nebude povinné vydávat účtenky. Stejně tak nebudou muset podnikatelé vyvěšovat cedule, že musí dle zákona elektronicky evidovat tržby.

Podnikatelé budou muset získat certifikát/y

Podnikatelé, kterých se EET bude týkat, budou muset nejprve získat certifikát (či certifikáty), který nainstaluje do pokladního zařízení a skrze který bude vlastní evidence tržeb prováděna. Certifikáty půjde získat prostřednictvím daňové informační schránky. Počet certifikátů se zpravidla zpravidla bude odvíjet od počtu evidenčních jednotek, které poplatník používá k činnosti, jež mu zakládá povinnost evidovat tržby. Bude nicméně i možnost mít jeden certifikát pro více evidenčních jednotek. 

Podnikatelé budou muset nahlásit provozovny

Zákon dále počítá se zavedením oznamovací povinnosti pro podnikatele. Konkrétně budou muset podnikatelé prostřednictvím daňové informační schránky před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o všech svých evidenčních jednotkách, pokud v nejméně jedné z nich uskutečňuje evidované tržby. Oznamovací povinnost se vztahuje pouze na poplatníky, kteří jsou povinni evidovat tržby. Bude-li podnikatelská činnost poplatníka segmentována do více evidenčních jednotek, z nichž pouze část naplní podmínky pro povinnou evidenci tržeb, uvede poplatník v rámci plnění oznamovací povinnosti veškeré evidenční jednotky, doplňuje důvodová zpráva k zákonu.

Ve vztahu k plnění povinností podle zákona o evidenci tržeb půjde evidenční jednotky rozdělit do tří skupin:

1. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se uskutečňují evidované tržby – k této jednotce se váže jak povinnost evidovat tržby, tak oznamovací povinnost.
2. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se uskutečňují neevidované tržby – na rozdíl od předchozí zde dochází k platbám za zboží nebo služby, avšak tyto platby buďto nesplňují formální či materiální kritéria pro to, aby tržby z nich plynoucí byly evidovanými tržbami, popřípadě jsou zákonem vyňaty z okruhu evidovaných tržeb. K této jednotce se váže pouze oznamovací povinnost za předpokladu, že daný podnikatel má kromě ní alespoň jednu evidenční jednotku, kde se uskutečňují evidované tržby.
3. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se neuskutečňují žádné tržby – může jít např. o provozovnu, kde nedochází k prodeji zboží a služeb (např. výrobna, výdejna, sklad). K této jednotce se neváže ani oznamovací povinnost.

Co všechno budou evidenční jednotky?

Evidenční jednotkou se pak rozumí

• a) provozovna, popřípadě jejich samostatná funkční část
• b) internetová stránka, část internetové stránky nebo aplikace, které umožňují přístup ke zboží nebo službám,
• c) dopravní prostředek, v jehož rámci jsou poskytovány zboží nebo služby,
• d) poplatník v rozsahu, ve kterém vykonává podnikatelskou činnost mimo evidenční jednotky podle písmen a) a b).

Které údaje bude nutné hlásit?

Co se týče údajů, které budou muset podnikatelé o evidenčních jednotkách nahlásit, půjde o tyto:

• informace umožňující identifikaci evidenční jednotky,
• druh evidenční jednotky,
• převažující druh vykonávané podnikatelské činnosti prostřednictvím této evidenční jednotky,
• informace, zda se prostřednictvím evidenční jednotky uskutečňují evidované tržby, a
• informace, že evidenční jednotka eviduje tržby v nepřímém zastoupení za jiného poplatníka.

Podnikatelé navíc budou muset, dojde-li ke změně údaje o evidenční jednotce, tuto změnu oznámit správci daně prostřednictvím daňové informační schránky. K oznámení musí dojít před uskutečněním první evidované tržby prostřednictvím této evidenční jednotky uskutečněné poté, kdy změna nastala, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Jak to bude s kontrolami?

I u EET 2.0 budou moct úřady sice uskutečňovat kontrolní nákupy, hlavní kontrola by měla ale probíhat díky pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru, oblasti atd. Kontrola na místě pak proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita), vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Jaké budou sankce?

Pokud podnikatel u EET 2.0 nepošle datovou zprávu o tržbě či závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, bude moct dostat pokutu rovněž až do výše 500 000 Kč. Podnikatel navíc bude moct dostat pokutu i v případě, kdy nesplní oznamovací povinnost o evidenčních jednotkách. Primární sankcí za porušení povinností podle tohoto zákona jsou pokuty za přestupky. Nejsou však sankcí jedinou. Vzhledem k subsidiárnímu použití daňového řádu se v některých případech uplatní obecné sankce podle daňového řádu. Příkladem bude pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu. Ta nastoupí v případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 16, doplňuje důvodová zpráva. Co se týče maximální výše sankce, i zde platí limit 500 000 Kč.

Opět bude sleva na evidenci

V souvislosti s opětovným zavedením EET se obnoví i sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, kterých se evidence týká. Výše slevy na evidenci tržeb bude zpravidla činit 5000 Kč, bude však limitována výší kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Pokud tedy částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů po snížení o základní slevu na poplatníka nedosáhne celých 5000 Kč, bude výše slevy na evidenci tržeb nižší. 

Pokud tato částka naopak převýší 5000 Kč, lze uplatnit slevu na evidenci tržeb v plné výši 5000 Kč. Pokud by částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti byla nižší než výše základní slevy na poplatníka (popř. ve stejné výši), a tedy by rozdíl mezi těmito částkami byl záporný (popř. roven nule), výše slevy na evidenci tržeb bude nulová.

Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze jednou, a to v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník podle nového zákona o evidenci tržeb poprvé zaevidoval tržbu, kterou má povinnost evidovat. Tímto prvním zdaňovacím obdobím přitom může být s ohledem na účinnost nového zákona o evidenci tržeb nejdříve zdaňovací období započaté 1. ledna 2027.

Stát nabídne podnikatelům aplikaci zdarma

Ze strany státu bude poskytnuta bezplatná aplikace k evidenci tržeb pro subjekty, které nemají vlastní softwarové řešení pro evidenci tržeb a nehodlají na něj vynakládat výdaje. 

Spropitné v restauracích bude osvobozeno od daně

Schválený návrh také osvobozuje od daně a pojistného spropitné. Dýška budou od daně osvobozena až do výše 7 % z měsíčních tržeb restaurace. Změna se bude vztahovat pouze na zaměstnance restaurací, kaváren a hospod jako jsou číšníci, servírky, barmani či kuchaři. Osvobození se bude týkat jen zaměstnanců a nikoli podnikatelů. Pokud spropitné obdrží poplatník při výkonu činnosti, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních příjmů, nebude od daně a pojistného osvobozeno.

Další podmínkou, aby šlo spropitné osvobodit od daní, bude, aby služba byla poskytnuta v provozovně stravovacích služeb, která je definována jako provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně.

Jak navíc serveru Podnikatel.cz upřesnilo ministerstvo financí, spropitné nebude kromě odvodů ani podléhat EET. Podnikatel však bude spropitné od tržby odlišovat ve své vlastní evidenci pro účely mzdové agendy. Jak mu ukládá současná legislativa, musí osvobozené příjmy uvádět na mzdových listech zaměstnanců, a právě tato interní evidence mu zároveň umožní prokázat, že v měsíčním součtu nebyla překročena zákonná hranice 7 % tržeb, podotkl Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.

Pokud se podnikatel rozhodne evidovat spropitné dobrovolně i v rámci pokladního systému, je to na jeho volbě a technických možnostech. Z hlediska povinnosti sledovat tento limit a následně jej vykázat na mzdových listech přitom není žádný rozdíl v tom, zda platba proběhne kartou, nebo v hotovosti.

Vrátí se sleva na studenta a školkovné

Součástí návrhu je také balíček daňových úprav. Vrátí se školkovné a sleva na studenta. Zatímco sleva na studenta bude obnovena v původním znění (4020 Kč ročně), u školkovného dojde k některým změnám. Základ školkovného zůstane stejný a poplatník bude moci opět uplatnit slevu za umístění dítěte ve výši rovnající se částce, kterou prokazatelně uhradil předškolnímu zařízení za umístění dítěte v něm v daném zdaňovacím období. Maximálně výše slevy bude znovu omezena minimální mzdou pro dané zdaňovací období (pro letošek by šlo o 22 400 Kč) za každé dítě.

Maximální výše slevy bude ovšem nově vázána na vyživované dítě, nikoli na poplatníka, a pokud tedy slevu za umístění jednoho vyživovaného dítěte uplatní více poplatníků, aplikuje se maximální výše slevy na úhrn jimi uplatněných slev. Zároveň návrh počítá s tím, že se poplatníci ne vždy podílejí na nákladech za umístění dítěte do předškolního zařízení stejným dílem. Zákon jim tak umožní, aby se písemně dohodli na jiném způsobu určení maximální výše slevy pro každého z nich. Například, že první z rodičů je oprávněn uplatnit slevu až do výše 70 % minimální mzdy a druhý z rodičů až do výše 30 % minimální mzdy.

Další novinkou budou nové povinnosti pro předškolní zařízení. Ta budou muset podávat správci daně za každý kalendářní rok oznámení, ve kterém uvedou individualizované údaje o dětech umístěných v tomto předškolním zařízení, individualizované údaje o poplatnících, kteří vynaložili výdaje za umístění dětí v tomto předškolním zařízení, a celkovou částku, kterou každý poplatník vynaložil. Toto oznámení bude nutné podat elektronicky do 31. ledna po skončení kalendářního roku, ke kterému se uvedené údaje váží.

Limit pro podáni přiznáni se zvýší na 100 tisíc Kč

Daňové přiznání k dani z příjmů podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly určitou hranici, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Aktuálně činí tato hranice 50 000 Kč. Od roku 2027 se ale tento limit zdvojnásobí. V rámci projednávání zákona o evidenci tržeb byl schválen pozměňovací návrh z pera poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který hranici pro podání přiznání zvyšuje na 100 000 Kč.

Od roku 2027 vzroste i limit, do kterého nemusí podávat přiznání zaměstnanec, který má kromě příjmů ze zaměstnání (a příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou) i příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů. Aktuálně činí limit pro příjmy podle § 7 až 10 20 000 Kč, nově půjde o 40 000 Kč.

Zruší se zastropování u volnočasových benefitů, u zdravotních se některé osvobodí od daně

Dále dojde ke zrušení zastropování osvobození volnočasových zaměstnaneckých benefitů. Aktuálně platí, že zaměstnanecké benefity ve formě nepeněžních plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů daňově osvobozeny do určité výše.

Zákon tyto benefity rozděluje do dvou skupin. První se týká benefitů poskytnutých na zdraví zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně až do výše průměrné mzdy vyhlášené pro daný rok. Pro rok 2026 jde o 48 967 Kč. Druhý zahrnuje všechny ostatní benefity (tzv. volnočasové), které jsou osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy (pro rok 2026 jde o částku 24 483,50 Kč, respektive 24 484 Kč). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity v plném rozsahu, jde u jednoho zaměstnance od daně osvobozený nepeněžní příjem v částce 48 967 Kč na zdraví a 24 484 Kč na ostatní benefity. Celkově tedy 73 451 Kč. 

Nově zůstane u volnočasových benefitů jen limit pro poskytnutí rekreace a zájezdu, a to na úrovní 20 000 Kč, přičemž zbylé volnočasové benefity, příspěvek na knihy a nově také poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči a odlehčovací službu budou bez limitu.

U zdravotních benefitů nakonec limit zůstává, ale vybraná plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců (např. nadstandardní preventivní prohlídky, screening diabetu, kardiovaskulárních onemocnění či onkologické prevence nebo očkování) budou osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a nového písmena f).

Nepůjde tak o standardní osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou od daně nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Standardně se totiž benefity vyplácejí se ze zdaněných peněz, jejich skladba je obvykle součástí kolektivního vyjednávání a bývá na volbě každého zaměstnance, co z nabídky firmy si vybere do limitu, který má k dispozici v rámci tzv. kafeterie benefitů.

Tiché víno opět bude daňově uznatelné jako dar

V současnosti se daňová výjimka pro dary neuplatní na předměty spotřební daně, tedy mimo jiné i na tiché víno, lihoviny a pivo. Tiché víno sice patří mezi komodity podléhající spotřební dani, platí pro něj však nulová sazba daně. Do konce roku 2023 platila pro tichá vína výjimka a do hodnoty 500 Kč bez DPH bylo jako dar daňově uznatelné. Tuto výjimku však zrušil konsolidační balíček předchozí vlády. V rámci zákona o evidenci tržeb však byl schválen pozměňovací návrh z dílny SPD, který zvýhodnění pro tiché víno vrací. Od roku 2027 tak opět půjde uplatnit reklamní a propagační dary v podobě tichého vína do hodnoty 500 Kč bez DPH jako daňově uznatelné náklady.  

Sníží se DPH na nealko v restauracích

U DPH pak dojde ke snížení sazby na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 %. Snížená sazba se ovšem nebude týkat nealka, které si zákazník vezme s sebou. Stejně tak nebudou moci sníženou sazbu uplatnit stánkaři.

Zkrátí se lhůta pro vrácení DPH z nezaplacených faktur

Nižší sazba DPH na nealkoholické nápoje v restauracích není jedinou novinkou v oblasti DPH, kterou přináší zákon o evidenci tržeb. Dojde také ke zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur ze současných šesti na tři měsíce. Toto opatření se zavádí jako jedno z opatření, které pomůže plátcům získat od státu dříve zpět DPH z plnění, za které nedostali zaplaceno, ačkoli DPH státu odvedli. Obvykle se jedná o pohledávky, kdy z důvodu hospodárnosti s ohledem na malou výši pohledávky (například pokud jsou náklady na vymáhání vyšší než jednotlivě vymožená pohledávka) věřitel nepřikročí k jejich aktivnímu vymáhání skrze instituty insolvenčního zákona, exekučního řízení apod. (toto aktivní vymáhání upravuje § 46 zákona o DPH speciálně), vysvětluje důvodová zpráva.

Konkrétně se jedná o pohledávky, u nichž postačí dvakrát písemně vyzvat dlužníka ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění. Množina pro možnost opravy základu daně se u těchto pohledávek rozšiřuje o výši neuhrazené pohledávky (z 10 000 Kč na 20 000 Kč), zkrácení požadované doby jejího neuhrazení (z 6 měsíců na 3 měsíce) a navýšení celkového limitu, který je možné uplatnit v rámci kalendářního roku (100 000 Kč namísto 20 000 Kč).