Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na daňové přiznání, když jste vloni přerušili nebo ukončili podnikání?

Jan Molín

Ukončili nebo přerušili jste v minulém roce podnikání a nechali se zaměstnant? Čtěte, jak se vypořádat s daňovým přiznáním a přehledy pro pojišťovny.

S daňovým přiznáním za rok 2016 pomůže daňovým poradce Jan Molín ze společnosti MIVO. 

Ten zodpovídá i následující dotaz, který byl převzat z odborných poraden serveru Podnikatel.cz. Položit nový dotaz

Přerušené podnikání a daňové přiznání

Jsem podnikatel ve službách vedoucí daňovou evidenci (skutečné náklady) a v roce 2016 jsem k 30.6. 2016 přerušil živnost, odhlásil či převedl na jiného podnikatele zbylé zaměstnance a nechal se zaměstnat.

Nyní řeším daňové přiznání za rok 2016. Vím, že ze zákona jsem povinen upravit základ daně o závazky a pohledávky nevypořádáné k 30.6. 2016.

Je skutečně nutné vypočítat základ daně jen do 30.6. 2016, a pak v přiznání využít řádků 105 a 106?

Nebo je možné dobíhající platby normálně započítat do základu daně (dělám přeci přiznání za celý rok) a nic neupravovat (výsledek bude stejný). Mzdy za 6/2016 mým zaměstnancům jsem rovněž rozeslal až v červenci, tedy i s tím bych musel operovat?

A dále v tabulce u daňové evidence v daňovém přiznání budu uvádět v mém případě přerušení konečné stavy banky a hotovosti k 31.12. nebo 30.6.?

Údaje v tabulce DP týkající se daňové evidence budete uvádět k datu přerušení podnikání, tj. k 30.6. 2016. Úpravy základu daně provádíte je v případě, že do podání DP za rok 2016 nezahájíte opětovně podnikatelskou činnost.

Pokud jste podnikání k danému datu přerušil a opětovně nezahájil, upravujete základ daně dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2. zákona o daních z příjmů. Úpravy se dějí k datu 30.6. V tom případě tedy „upravujete“ o hodnotu závazku a pohledávky, které byly zaplaceny až v červenci. Rovněž tak o závazky související se mzdami za červen.

Tyto hodnoty uvádíte do tabulky E přílohy č. 1 daňového přiznání, což se pak přenáší do ř. 105 a ř. 106 DP. Jak bylo řečeno, budete tak postupovat i u závazků z mezd (a souvisejícího pojistného hrazeného až v červenci).

Máte pravdu, že z hlediska základu daně z příjmů fyzických osob je jedno, zda budete údaje vykazovat na ř. 105 a 106 DP nebo rovnou v příjmech a výdajích. Vzhledem k povinnosti vyplnit také přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, zde ovšem rozdíl je.

Vyzkoušejte: Daňová kalkulačka pro OSVČ

a) Sociální, resp. důchodové pojištění

Pro účely důchodového pojištění je vyměřovací základ, který uvádíte do přehledu stanoven v § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. takto:

„Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů ze samostatné činnosti PO ÚPRAVĚ podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů…“

Stahujte: Interaktivní daňové přiznání včetně přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

b) Zdravotní pojištění

Pro účely zdravotního pojištění je vyměřovací základ, který uvádíte v přehledu pro zdravotní pojišťovnu, definován v § 3b zákona č. 592/1992 Sb. takto:

„Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je… 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.“

Na rozdíl od důchodového pojištění, kde při určení vyměřovacího základu jsou zahrnuty úpravy dle § 23 ZDPř, pro účely zdravotního pojištění budete vycházet pouze z rozdílu příjmů a výdajů, a k úpravám uvedeným v tab. E Přílohy 1 DP, resp. v ř. 105 a 106 DP nebude přihlížet. 

Doporučujeme tedy postupovat výše uvedeným způsobem, tedy závazky a pohledávky uvést do tabulky E DP a následně pak do přehledů přenést správnou výši vyměřovacího základu.