Hlavní navigace

Jak změnit zajišťovací příkazy, aby nelikvidovaly poctivé podnikatele?

8. 6. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Přestože finanční správa tvrdí, že se zajišťovacími příkazy zachází obezřetně, už několik poctivých podnikatelů na ně doplatilo.

Nejde přitom jen o mediálně propíraný případ Autotrans Petrol. Podle odborníků by se proto měl koncept a využívání zajišťovacích příkazů změnit. V úvahu připadá hned několik možností.

Počet zajišťováků se v posledních 5 letech výrazně zvýšil

Přestože se ministerstvo financí ohání tím, že absolutní počet zajišťovacích příkazů se v roce 2016 snížil oproti roku 2015 o 44 na 1 561, dlouhodobě jejich množství výrazně vzrostlo. V roce 2011 šlo o 109 příkazů, v roce 2012 o 269 příkazů, o rok později o 467 příkazů a v roce 2014 celkem o 1 032 zajišťováků. Nicméně statistiky rovněž ukazují, že se zlepšuje poměr mezi tím, co finanční správa podnikatelům po provedeném šetření vrací a tím, co odvede do státního rozpočtu jako zachráněnou daň.

Ministerstvo zároveň tvrdí, že zajišťovací příkazy jsou vždy vydány na základě kvalitního odborného posouzení. Zřídili jsme pracovní skupinu, která slouží jako platforma pro rychlou výměnu informací a druhá rovina její činnosti spočívá ve vyhodnocování judikatury k zajišťovacím příkazům – v zohlednění judikatury ve správní praxi finančních úřadů. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou ČR aplikovány obezřetně a trváme na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu, komentoval Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Existují případy, kdy byly zajišťováky vydány neoprávněně

Navzdory vyjádření ministerstva však existují případy, kdy byly zajišťovací příkazy vydány neoprávněně. Proti celkovému počtu 4 990 zajišťovacích příkazů (jde nikoliv o počet dotčených daňových subjektů, ale o počet rozhodnutí, která jsou vydávána vždy ve vztahu k jednomu konkrétnímu zdaňovacímu období) vydaných v období od počátku roku 2013 do 31. 3. 2017 bylo dle dat Generálního finančního ředitelství (GFŘ) podáno 2 279 odvolání na Odvolací finanční ředitelství (ze strany 528 dotčených daňových subjektů). OFŘ z těchto 2 279 zajišťovacích příkazů zrušilo pouze 1, což svědčí o dobrém nastavení správní praxe v rámci finanční správy. Z 528 subjektů podalo žalobu 121 ke krajským soudům, z čehož je zřejmé, že proti rozhodnutí OFŘ byla podána žaloba pouze ve 23 % případů, doplnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí GFŘ.

Ze zmíněných 121 žalob bylo 13 rozsudků zrušujících. Z těchto 13 rozsudků bylo ze strany finanční správy podáno 8 kasačních stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Z 8 kasačních stížností bylo ze strany NNS zamítnuto 5 (= zrušení ZP). Dotčené daňové subjekty podaly (po zamítnutí ze strany krajského soudu) celkem 24 kasačních stížností k NSS. Z nich v 7 případech došlo ke zrušení rozsudku krajských soudů, ale pouze u 2 ze 7 došlo ke zrušení rozhodnutí ve věci ZP. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že NSS přistoupil ke zrušení rozhodnutí ve věci ZP jen u 7 daňových subjektů, což představuje 1,33 % všech daňových subjektů, které se proti ZP odvolaly (528), komentovala Petlachová.

Ve finálních výpočtech ale finanční správa opomněla, že proti 5 zrušujícím rozsudkům se ani neodvolala k vyšší instanci. Některé subjekty navíc vyhrály vícekrát a počet proher finanční správy je tak vyšší. „Eviduji osm proher u NSS (jeden subjekt zvítězil dvakrát) a deset u krajských soudů,“ upozornil server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR. Řada případů se navíc u soudů teprve projednává a spory o zajišťovací příkazy z let 2016 a 2017 tak případně na NSS přijdou až v následujících letech.

Je nutné si též uvědomit, což ostatně přiznává i finanční správa, že na jednoho podnikatele nebývá vydán jen jeden zajišťovací příkaz, nýbrž klidně až několik desítek. Například v mediálně hodně skloňovaném případu firmy Autotrans Petrol zrušil NSS 19 zajišťovacích příkazů. Celkově tak mohl soud zrušit více než 100 zajišťovacích příkazů.

Čtěte také: Šéf finanční správy opět zaútočil, dehonestoval odborníky a pohrál si s čísly

Jak změnit systém zajišťovacích příkazů

Ačkoli je většina zajišťovacích příkazů vydána oprávněně, odborníci tvrdí, že i zmíněných několik chybně vydaných zajišťováků je problém, jelikož firmu ze dne na den zlikvidují. Daňoví poradci navíc upozorňují, že se ze zajišťovacích příkazů stal standardní prostředek a jsou užívány i tam, kde nejde o daňový podvod, ale jedná se o spor o právo. Řeším nyní např. situaci, kdy byl vydán zajišťovací příkaz jednomu článku obchodního řetězce, ve kterém se neztratila ani koruna daně. Pouze správce daně tomu řetězci nerozumí. Přesto byl klient nucen ukončit činnost a nyní se brání jak odvoláním, tak žalobami. To je úplně čítankový příklad toho, kdy použití zajišťovacího příkazu není vůbec namístě, uvedl Tomáš Hajdušek, který volá po tom, aby se kontrola nad vydáváním zajišťovacích příkazů přenesla pod soudy, a to ještě před jejich vydáním.

Tuto možnost zmínil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz i Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu, který ale nastínil i další alternativu. Další cestou, kterou se lze vydat, je i pro dosud nesplatné daně zřizovat zástavní práva k existujícímu majetku podnikatele, bez toho, abychom museli nejprve vydat univerzální a i jinak než zástavou exekvovatelné zajišťovací příkazy, dodal Šimka.

Podle Šimky se dá navíc již v současnosti používat zajišťovací příkaz mírněji. Já myslím, že finanční správa není hloupá a vnímá, že je třeba citlivosti. A předpokládám, že do budoucna bude pečlivě vážit, jestli zajišťovací příkaz, který vydá, také ihned naplno exekučně vymůže. Myslím, že častěji než dnes, a i naše judikatura šla tímto směrem, se po dobu sporu zajišťovací příkaz nebude plně provádět. To znamená, že majetky se pouze zajistí, aby nezmizely, a prodají se až případně poté, co bude potvrzeno soudem, že daňová správa má na doměřenou daň opravdu právo, doplnil Šimka.

Daně x

Navzdory všem přešlapům a problémům se ale odborníci shodují, že zajišťovací příkazy mají v českém právním řádu své místo a že je třeba mít tento prostředek k dispozici pro případ, kdy se zjevně jedná o daňový podvod a jakékoliv otálení by mohlo zhatit jeho zabránění nebo nevratný odliv zkrácené daně. Co možná ale bude třeba do budoucna promyslet oproti současnému stavu, pokud se začnou objevovat trochu jiné kauzy než doposud, je, zda ty zajišťovací příkazy někdy nedělají více škody než užitku, uzavřel Šimka.

Čtěte více: Pokud je finanční správa náročná na firmy, musí být i na sebe, říká soudce Šimka

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).