Je jedním z pěti českých živnostníků, kteří se zabývají oční protetikou. Svou práci by neměnil i přesto, že ani on nemá na růžích ustláno. Jak se podniká v úzce specializovaných oborech? Prozrazuje 34-tiletý Ronald Szarvas, výrobce očních protéz.
Na úvod je nutné zmínit, že samostatný obor oční protetika se v České republice nestuduje. Člověk, který se chce začít výrobou očních protéz zaobírat, musí ale mít zdravotnické vzdělání. A k tomu potřebnou dávku zručnosti a výtvarného talentu.
Ronald Szarvas vystudoval obor zubní technik na střední zdravotnické škole a nastoupil do laboratoře. Jak sám říká, u této práce vydržel tři roky, ale nikdy ho neuspokojovala. Udělal prý chybu, když v laboratoři strávil celé tři roky. Na druhou stranu, právě tam se seznámil s materiálem, ze kterého se oční protézy zhotovují, a také s metodami jeho zpracování.
Živnostníkem na doporučení
Na dráhu živnostníka přivedl Ronalda jeho bratr, majitel obchodu s oční optikou. Bratr mi dal echo, že Všeobecná zdravotní pojišťovna potřebuje pokrýt středočeský region a Prahu, kde tehdy o svého smluvního očního protetika přišla. Já sice s tímto oborem neměl žádné zkušenosti, ale měl jsem všechny předpoklady. Byla to svým způsobem ta příslovečná hozená rukavice, která čekala na to, kdo ji zvedne,
říká na úvod Ronald Szarvas.
Ronald Szarvas podniká ve velmi specializovaném oboru. A dívá se na něj mnoha očima.
Ronald tehdy bydlel v Jizerských horách a po odchodu ze zubní laboratoře se živil řemeslnými pracemi. Baví ho práce se dřevem, podílel se na restaurování starých chalup, výrobě dveří, pokládání podlah a dalších souvisejících činností. A do toho všeho se začal vzdělávat ve zcela novém oboru. Absolvoval školení na různých pracovištích u nás i v zahraničí, včetně The National Artificial Eye Service v Blackpoolu v Anglii. Oční protézy slouží k tomu, aby lidé na první pohled nebyli schopni rozeznat, že se jedná o protézu a ne skutečné oko. Práce na nich je proto velice náročná a musí být propracovány do posledního detailu. Ronald Szarvas pracoval na své technice rok a půl. Po práci jsem si sedl a maloval, míchání barev je na výrobě očních protéz to nejdůležitější. Odstíny oka se u lidí liší stejně jako má každý z nás jiné otisky prstů. Trvalo to skutečně dlouho a ze začátku jsem postupoval metodou pokus – omyl. První zákazníci přicházeli opakovaně a vlastně jsem na nich svou práci testoval. Ti, kdo na to přistoupili, měli pak moje první oční protézy zdarma,
vzpomíná na začátky Ronald Szarvas.
Během tohoto zaučování si začal zařizovat všechny potřebné náležitosti pro podnikání a komunikoval s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnou. Jako živnostník, který může své výrobky prodávat a stojí si za jejich kvalitou, začal před osmi lety v centrální části Prahy. Mnohem raději by sice zůstal na horách a vyráběl protézy tam, ale Praha je pro jeho klienty přeci jen dostupnější.
Konkurenční boj na malém písečku
V České republice potřebuje oční protézu zhruba jedna tisícina procenta všech obyvatel. Je tedy jasné, že se nejedná o příliš mohutný trh. Proto se na výrobu očních protéz specializovalo pouze pět lidí. Pacienti si mohou vybírat mezi třemi výrobci akrylátových protéz a dvěma, kteří pracují se sklem. Není možné očekávat, že budete mít práci každý den. Například skláři foukají kromě očních protéz i jiné výrobky ze skla. Práce na očních náhradách je pro ně ale vrcholem jejich umění,
vykládá Ronald Szarvas, který sám dál pracuje i se dřevem. Teď už ale především ze záliby. Spoustu času mu pak zabírá i výroba pracovních nástrojů. Oční protetika je totiž tak malý obor, že v něm neexistuje dobrá nabídka výchozích surovin a nutného vybavení. Ronald si proto například vyrábí i kovové čočky, na které následně kreslí duhovky. Když před několika lety jeden z dodavatelů z důvodu nerentability přestal vyrábět i pryskyřici, musel změnit svůj výrobní postup.
Situaci výrobců očních protéz před nedávnem zkomplikovala také změna úhradové vyhlášky. Zatímco dříve měli lidé nárok na výměnu oční protézy jednou za tři roky zcela bezplatně, nově se časová lhůta zkrátila na polovinu, ale pacient musí třetinu ceny protézy zaplatit ze svého. Mnoha lidem se nechce platit a nechávají si protézy na delší dobu. A všeobecné šetření se projevuje i na straně pojišťovny. Znám dokonce i tak paradoxní případy, kdy pacienti musí opakovaně chodit k reviznímu lékaři, aby vůbec dostali od pojišťovny poukázku. Jako kdyby oko mohlo dorůst. To je skutečně velmi zvláštní přístup,
říká Ronald Szarvas a dodává: Jednání s pojišťovnou je vůbec kapitola sama pro sebe, někdy mám pocit, že bych vedle sebe při schůzkách potřeboval právníka. Vše je odvislé od jejich rozhodnutí a platných zákonů. Dosud jsem například nevěděl, zda mohu nabízet protézy z lepších materiálů a podobně.
Jedinou vizitkou je vaše práce
Oční protetika je obor, kde není nutné, a vlastně ani možné, účinně si dělat reklamu. Je ale důležité umět za sebe lobovat právě u příslušné zdravotní pojišťovny, a co je nejdůležitější, odvádět kvalitní práci. I v našem oboru samozřejmě existuje konkurenční boj. Lidé během života zkoušejí různé výrobce očních protéz a vy se musíte snažit být nejlepší. Nejde spoléhat jen na to, že vám klienti přijdou od zdravotní pojišťovny. Je nutné věnovat se pacientovi na 100 %. Jde o titěrnou práci, ke spokojenosti zákazníka někdy stačí jen trochu přibrousit výkroj nebo žlábek,
povídá Ronald Szarvas.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Jediné, co české výrobce očních protéz zatím neohrožuje, jsou zahraniční výrobci. Zdravotní pojišťovny od nich zboží neberou, protože má stejnou kvalitu, ale za stejnou číslovkou uvádějící cenu protézy není zkratka Kč nýbrž EUR. Bohužel, limity fungují i obráceně, tedy při vývozu kvalitního, ale lacinějšího českého zboží do světa. Především v západních státech je trh obšancovaný a pojišťovny cizincům nedávají velkou šanci se tam uchytit. Kryjí si vlastní výrobce. Třeba v Německu je jeden oční protetik na každou spolkovou zemi, na Slovensku jsou dva výrobci. To už pak skutečně není prostor pro někoho jiného. Příležitost by byla například v Albánii nebo Makedonii, ale tam je zase tak málo lidí, že se nevyplácí dohoda se zprostředkovateli,
nastiňuje situaci ve svém oboru oční protetik Ronald Szarvas.
O žádné velké expanzi tedy v současnosti není možné mluvit. Ronald Szarvas proto investuje veškeré úsilí do zdokonalení svých výrobků: Kromě běžných očních protéz chci také v blízké budoucnosti začít zhotovovat oční protézy s použitím otisku oční jamky, při kterém je zadní strana oční protézy přizpůsobena tak, že přesně kopíruje povrch oční jamky a tím pádem lépe a pohodlněji sedí a je i lépe zachována její pohyblivost.
