Ministerstvo chce v EET i platby kartou, přestože to Ústavní soud již jednou odmítl

Co všechno se evidovalo během první EET?

U návrhu zákona o evidenci tržeb skončilo minulý týden připomínkové řízení. Ačkoli ještě může dojít ke změnám, počítá ministerstvo s tím, že se od roku 2027 vrátí EET. Podnikatelé tak opět budou muset tržby elektronicky evidovat. Oproti první EET se však změní typ tržeb, které bude nutné hlásit v rámci evidence. 

U EET 1.0 se musely na začátku evidovat platby

• a) v hotovosti,
• b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
• c) šekem,
• d) směnkou,
• e) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).

Nezáleželo přitom, jestli k platbě došlo při osobním kontaktu v provozovně, či třeba z domova při nákupu v e-shopu. V prosinci 2017 pak do nastavení EET zasáhl Ústavní soud, který z evidence vyjmul platby kartou, přes platební brány a další podobné způsoby. Důvodem bylo, že tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné a nebyl tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci.

Přečtěte si také:

V čem se EET 2.0 liší od EET 1.0? Přinášíme velké srovnání

Které tržby se budou evidovat v rámci EET 2.0?

V rámci EET 2.0 má být ale nastavení jiné a evidovat se mají platby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně, a to:

• a) v hotovosti,
• b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků,
• c) prostřednictvím virtuálního aktiva podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
• d) šekem, směnkou nebo cestovním šekem,
• e) prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku, zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů nebo úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, nebo
• f) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až e).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje také platba poplatníkovi, která je uskutečněna započtením kauce nebo obdobné jistoty složené kontaktní platbou.

Kontaktní platbou se pro účely tohoto zákona rozumí také platba, která je uskutečněna v hotovosti nebo jinou formou, která má hmotnou povahu, a není platbou při osobní kontaktu či v provozovně. To neplatí, je-li tato platba zprostředkována jinou osobou, která nejedná v přímém ani nepřímém zastoupení poplatníka, provedením převodu peněžních prostředků na platební účet tohoto poplatníka (tedy například dobírek).

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Podnikatel.cz • cesta k vlastnímu byznysu 🚀 (@podnikatel.cz)

Jak bude definována kontaktní platba

Pro určení kontaktní platby jsou důležité dva znaky:

1. osobní interakce při úhradě nebo
2. transakce uskutečněná v provozovně.

Aby tržba podléhala EET, stačí naplnit jeden ze znaků. Současně se stanoví, že podmínka kontaktní platby je vždy splněna v případě hotovostní a kvazihotovostní platby s výjimkou platby, která je zprostředkována tak, aby poplatníkovi dorazila jako bezhotovostní. Toto pravidlo cílí na obcházení např. v podobě zasílání hotovosti v obálce či skrze prostředníka.

„Osobním kontaktem s poplatníkem“ se pak rozumí kontakt s osobou poplatníka (jde-li o fyzickou osobu), ale též kontakt s jeho personálem, resp. osobami jednajícími jeho jménem a na jeho účet. V souladu s § 430 odst. 2 občanského zákoníku platí, že „podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna“.

Druhý parametr, tedy platba v provozovně, je stanoven z důvodu existence samoobslužných pokladen či dokonce samoobslužných provozoven, kde kritérium osobního kontaktu nemusí být naplněno. I v těchto situacích je ovšem žádoucí, aby na úhradu bylo nazíráno jako na kontaktní platbu. Opačné řešení by vytvářelo nežádoucí stimul pro účelové uzpůsobování metod, jakými lze v dané provozovně platit, eliminací osobního prvku obsluhy. Z pohledu prevence obcházení zákona, jakož i s ohledem na zásadu neutrality takový stimul není žádoucí, vysvětluje se v důvodové zprávě.

K naplnění podmínky je nutná příčinná souvislost mezi objednáním nebo přijetím zboží nebo služeb a platbou uskutečněnou v provozovně: Pokud např. zákazník učiní objednávku přes e-shop pomocí svého mobilního telefonu a současně vydá příkaz k její úhradě, bude skutečnost, že se v té chvíli nachází v nějaké provozovně, relevantní pouze tehdy, pokud takto objednané zboží nebo službu v této provozovně v daném čase, kdy se v provozovně nachází, převezme či zkonzumuje. Objednává-li zboží nebo službu, které s danou provozovnou nesouvisí, nepůjde o kontaktní platbu.

„Platbou uskutečněnou formou, která má hmotnou povahu“ budou například i platby směnkou či šekem, ale také platba pomocí různých žetonů, papírových kupónů či poukázek, které mohou sloužit jako prostředek k zaplacení úzce vymezenému okruhu dodavatelů, v úzce vymezených prostorách či situacích. V EET 2.0 vznik povinnosti evidovat tržbu nemá určovat forma platby (hotovostní/bezhotovostní), ale charakter podnikatelské činnosti, resp. nastavení interakce se zákazníkem. Obecně platí, že k potenciálnímu zatajování tržeb dochází primárně u transakcí, které jsou uskutečněny v rámci osobního kontaktu se zákazníkem. Méně časté se to jeví u transakcí na dálku, dodává se v důvodové zprávě.

Proč chce ministerstvo opět evidovat platby kartou?

Ministerstvo financí tak opět chce evidovat i platby kartou, přestože je už jednou Ústavní soud z evidence vyňal. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že se změnily podmínky a že premisa, že bezhotovostní platby jsou pro úřady dohledatelné, v současné realitě finančního světa již není platná. Podnikatelé v současné době mohou přijímat tržby na jednorázové elektronické peněženky, soukromé Revolut/PayPal účty, kryptoměnové peněženky, zahraniční účty, převody na soukromé účty přes platby QR kódy atd. Pokud by bezhotovostní platby nebyly zahrnuty mezi formální znak pro evidovanou tržbu, mohly by sloužit k obcházení daňové povinnosti a znemožnily by řádnou datovou analytiku Finanční správy České republiky, píše se v důvodové zprávě.

Právě „obhajobě“ evidence bezhotovostních plateb se ministerstvo věnuje v důvodové zprávě na mnoha stránkách. Fenomén globalizace se přitom čím dál více projevuje v nabídce platebních metod, které mají zákazníci k dispozici. Jejich poskytovatelé sídlí v zahraničí a nezřídka i mimo Evropskou unii, kde je mezinárodní spolupráce při získávání informací ještě hůře dostupná. Některé platební brány jsou schopny peněžní prostředky hromadit na „virtuálním účtu“, ze kterého se tržby periodicky posílají na zvolený účet subjektu, což prakticky vylučuje možnost zpětně dohledat jednotlivé tržby, uvádí se v důvodové zprávě.

Komplikaci při dohledatelnosti bezhotovostních plateb způsobuje podle ministerstva též skutečnost, že podnikatel může platby směrovat na libovolný účet, který nemusí být veden ve prospěch jeho osoby. Zkušenost z aplikační praxe ukazuje, že nezřídka jsou finanční prostředky směřovány na bankovní účty např. rodinných příslušníků. Správce daně pak musí při vyhledávací a kontrolní činnosti provádět šetření nejen u daňového subjektu, ale i u rodinných příslušníků nebo jiných osob, pokud se je vůbec podaří identifikovat, doplňuje důvodová zpráva.

Ačkoli je argumentace ministerstva k nutnosti evidovat kontaktní bezhotovostní platby poměrně obsáhlá, obsahuje několik nemalých argumentačních děr. Není například jasné, proč ministerstvo nechce evidovat „bezkontaktní“ platby (třeba v e-shopu kartou), protože výše uvedená rizika platí i u nich. Přitom například u plateb skrze některé platební brány ministerstvo samo zmiňuje, že jednotlivé tržby jsou u nich prakticky nedohledatelné. Přesto platbu na dálku prostřednictvím platební brány evidovat nebude nutné.

Přečtěte si také:

Výjimka z EET je nejmenším OSVČ k ničemu, hodí se ale podvodníkům

Ústavní soud platby kartou opět z EET vyhodí, varují některé organizace

Zůstává tak otázkou, zda evidence plateb kartou a spol. obstojí u Ústavního soudu, pokud u něj zákon opět skončí. Ústavní soud zároveň potvrdil, že bezhotovostní transakce jsou ze své podstaty transparentní a dohledatelné, což z nich činí nízkorizikový typ transakcí z hlediska daňových úniků. V této souvislosti upozorňujeme na riziko, že Ústavní soud setrvá i v případě EET 2.0 na své původní pozici, že všechny bezhotovostní transakce mají být ze speciální evidence tržeb vyňaty. Technologická neutralita neznamená, že systém nemůže zohledňovat rozdílné vlastnosti jednotlivých platebních metod, zejména jejich míru auditovatelnosti a existující digitální stopu, upozornila v připomínkách například Hospodářská komora ČR.

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) je dokonce přesvědčené, že v případě, že bude předmětné ustanovení napadeno návrhem na zrušení pro rozpor s ústavním pořádkem k Ústavnímu soudu (což je vzhledem k aktuální politické situaci velmi pravděpodobné), tak Ústavní soud rozhodne o zrušení předmětného ustanovení. Předkladatel v návrhu nevymezil žádnou konkrétní skupinu bezhotovostních plateb, ale naopak zahrnul do evidence všechny bezhotovostní převody peněžních prostředků, které splňují definici kontaktní platby. Tím postupuje v rozporu s citovaným nálezem ÚS. (…) Nic na tom nemůže změnit ani rozsáhlá polemika předkladatele se závěry Ústavního soudu v důvodové zprávě, uzavřelo SMS ČR.