Ochrana obchodního tajemství se změní. Nový zákon má pomoci hlavně menším firmám

Obchodní tajemství nyní řeší hlavně civilní právo

Obchodní tajemství a jeho ochranu řeší v současnosti především předpisy civilního práva. Základem právní úpravy je definice obchodního tajemství v § 504 občanského zákoníku, podle které tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Na tuto definici navazuje zvláštní skutková podstata porušení obchodního tajemství v rámci nekalé soutěže v § 2985 občanského zákoníku. Na tato dvě ustanovení pak odkazují ustanovení dalších zákonů chránící obchodní tajemství. Zvláštní procesní ochranu obchodního tajemství pak obsahuje zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství. Vyloučení veřejnosti z jednání v občanském soudním řízení v zájmu ochrany obchodního tajemství, resp. obsah uveřejněných soudních rozhodnutí, jsou obsaženy v § 116 a 155 občanského soudního řádu.

Stávající úprava má řadu nedostatků

Stávající úprava má však řadu omezení a nedostatků. Například dosavadní zařazení porušení obchodního tajemství do právní úpravy nekalé soutěže má za následek omezení ochrany obchodního tajemství nutností naplnit všechny podmínky tzv. generální klauzule nekalé soutěže obsažené v § 2976 občanského zákoníku. Mezi ně patří i podmínka jednání v hospodářském styku, k porušení obchodního tajemství však může docházet i mimo něj.

Procesní úprava v občanském soudním řádu dostatečně návodně nezdůrazňuje specifika ochrany obchodního tajemství v občanském soudním řízení a možnost využití některých institutů na jeho ochranu. Zejména jde o konkrétní úpravu vyloučení veřejnosti, podrobnosti týkající se nahlížení do spisu a uveřejnění rozsudku.

Hmotněprávní úprava porušení obchodního tajemství v § 2985 občanského zákoníku zase počítá pouze s neoprávněným zpřístupněním nebo využitím obchodního tajemství a nezahrnuje výslovně samotné neoprávněné získání. Ačkoli lze uvedené zřejmě dovodit výkladem, právní úprava by měla být pro adresáty práva jednoznačná a dostatečně návodná, aby mohli právní ochrany obchodního tajemství snáze využívat. Na druhou stranu právní úprava neobsahuje výslovné výjimky z ochrany pro případy legitimního nakládání s obchodním tajemstvím, což může legitimně jednající osoby odrazovat a potenciálně podporovat zneužívání ochrany obchodního tajemství. Jako problematickou lze hodnotit také neexistenci přímé definice výrobku porušujícího obchodní tajemství v občanském zákoníku, vysvětluje ministerstvo spravedlnosti.

Obchodní tajemství bude řešeno samostatně

Všechny tyto nedostatky snižují reálnou využitelnost právní úpravy vlastníky (či jinými oprávněnými osobami) obchodního tajemství, zejména malými a středními podniky. Zmíněné problémy by měl nicméně napravit zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany obchodního tajemství a který před několika dny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo spravedlnosti.

Nově se navrhuje částečný návrat ke koncepci využívané před přijetím občanského zákoníku, tedy vynětí jádra úpravy porušení obchodního tajemství z úpravy nekalé soutěže do samostatného oddílu, čímž se zajistí právní ochrana obchodního tajemství i při jeho porušení mimo rámec hospodářského styku. Zároveň se však stanoví, že dojde-li k porušení obchodního tajemství v souvislosti s hospodářskou soutěží, jedná se stále o nekalosoutěžní jednání. Uvedené je významné z pohledu zvláštních právních předpisů, které chrání obecně proti nekalé soutěži, doplňuje se v důvodové zprávě.

Výslovně se stanoví formy porušení obchodní tajemství

Dále by mělo dojít k výslovnému zavedení tří základních forem porušení obchodního tajemství – neoprávněné získání, zpřístupnění a využití – čímž se odstraní dosavadní interpretační nejasnosti. Porušením obchodního tajemství má být také výroba, nabídka nebo uvedení na trh výrobku, jehož podoba, vlastnosti, fungování, výrobní proces nebo marketing ve značné míře neoprávněně těží z obchodního tajemství (výrobek porušující obchodní tajemství), a dovoz, vývoz či skladování výrobku porušujícího obchodní tajemství za účelem jeho výroby, nabídky nebo uvedení na trh, pokud jednající věděl o neoprávněném využití obchodního tajemství nebo o něm vědět měl a mohl.

Návrh dále specifikuje, kdy se získání obchodního tajemství považuje za neoprávněné. Ve všech případech je nutná absence souhlasu držitele obchodního tajemství (typicky vlastníka, ale může se jednat i jen o držitele). Jádrem je neoprávněné získání přístupu k věci či jinému nosiči nacházejícímu se v řádné držbě oprávněné osoby (držitele obchodního tajemství), případně její přisvojení či okopírování. Přitom je podmínkou, aby z této věci či nosiče bylo možné obchodní tajemství zjistit. To zahrnuje jak případy, kdy je obchodní tajemství v takové věci či nosiči přímo obsaženo (například informace o konkrétním dodavateli uvedená na obchodní listině), tak případy, kdy je obchodní tajemství možné z věci či nosiče pouze odvodit další činností či s pomocí dalších dostupných informací. Mezi těmito případy nicméně nemusí vždy existovat ostrá hranice, upozorňuje důvodová zpráva.

Další ustanovení určují, že aby mohlo být zpřístupnění obchodního tajemství jiné osobě nebo jeho využití pro sebe nebo pro jiného považováno za neoprávněné, musí nastat jeden ze tří případů. Zřejmě nejčastějším případem bude situace, kdy jednající již získal obchodní tajemství neoprávněně. Dalším případem je porušení povinnosti plynoucí ze závazku k mlčenlivosti. Zde se jedná nejen o samotnou povinnost mlčenlivosti o obchodním tajemství, ale i případné doprovodné povinnosti, směřující k lepší ochraně obchodního tajemství. Předmětná dohoda o mlčenlivosti pak není zatížena žádným požadavkem na právní formu, může být uzavřena i konkludentně (například přijetí listiny zřetelně označené jako obsahující důvěrné informace). Třetím případem je jednání v rozporu s existující povinností nezpřístupnit obchodní tajemství jiné osobě (zpravidla zákonnou povinností k mlčenlivosti) nebo povinností omezit či zabránit využití obchodního tajemství, konkretizuje důvodová zpráva.

Změní se i procesní úprava

Navrhuje se i přesnější transpozice definice výrobku porušujícího obchodní tajemství. Pro zajištění ochrany práv legitimních uživatelů obchodního tajemství se pak výslovně upravují situace, které buďto nemají být považovány za porušení obchodního tajemství, nebo ve kterých nemá držitel obchodního tajemství právo na jeho ochranu. V neposlední řadě by mělo dojít i ke změně procesní úpravy ochrany obchodního tajemství, a to jak v zákoně o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, tak v občanském soudním řádu.

Pokud zákon projde celým legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti na začátku roku 2027.