Změna výše životního minima není důležitá jen pro lidi, kteří pobírají sociální dávky. Životní minimum se používá jako jedna z částek pro posuzování nároku a výpočty v několika oblastech sociálního systému.
Člověk, který žije sám a je posuzován jako jednotlivec, má nyní životní minimum 4860 korun měsíčně. Od října to bude 5500 korun, tedy o 640 korun více.
Změní se také částky pro domácnosti
První dospělý člen bude mít nově životní minimum 5000 korun místo současných 4470 korun. U dalšího dospělého se ale částka vydá opačným směrem. Z dosavadních 4040 korun klesne na 3750 korun.
U dětí se částky nemění. Nadále tedy činí 2480 korun u dítěte do šesti let, 3050 korun u dítěte od šesti do 15 let a 3 490 korun u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let.
Proč je životní minimum důležité
Životní minimum samo o sobě není sociální dávkou. Slouží ale jako důležitá hranice při posuzování některých nároků a výpočtech. Uplatňuje se například v systému pomoci v hmotné nouzi, u některých dávek státní sociální podpory a také při výpočtu nové dávky státní sociální pomoci. Vstupuje také do některých dalších oblastí, například do stanovení některých pěstounských dávek.
Změna se proto může u různých lidí projevit odlišně. Vyšší životní minimum automaticky neznamená, že člověk dostane o 640 korun vyšší dávku. Konkrétní nárok nebo částka se dál odvíjí od pravidel dané podpory a situace domácnosti.
Změny se dějí se zpožděním
Nové částky už byly schváleny, změnil se ale termín jejich účinnosti. Původně se měly změny životního minima uplatnit dříve, novela jejich účinnost posunula na 1. října 2026. Podle ministerstva má pozdější termín umožnit spojit změnu s dalšími přepočty a omezit administrativní zátěž i riziko chyb při zpracování dávek.
Pro příjemce podpory tak bude důležité nejen to, o kolik se jednotlivé částky změní, ale také zda právě jejich dávka životní minimum při výpočtu využívá. První změny se proto mohou projevit už při říjnovém přepočtu.
ČLÁNKY DO MAILU