Pohledávky v účetnictví

Pohledávky v účetnictví

Pohledávky se mohou dělit dle různých kritérií. Nejčastěji se však setkáváme s dělením pohledávek na pohledávky krátkodobé a na pohledávky dlouhodobé. To, zda se jedná o krátkodobou nebo dlouhodobou pohledávku, se určí v závislosti na její splatnosti. V případě vedení účetnictví je tak potřeba pohledávky k rozvahovému dni reklasifikovat tak, aby došlo k jejich správnému vykázání v účetních výkazech. K rozvahovému dni se tak musí pohledávky prověřit, a pokud dojde ke změně doby jejich splatnosti z hlediska dlouhodobosti, musí se upravit jejich zaúčtování na příslušné rozvahové účty. To platí i v případě částečného splácení pohledávek nebo splátkových kalendářů.

Pohledávkami se zabývají České účetní standardy (dále jen „ČÚS“), konkrétně potom ČÚS č. 017. Český účetní standard dělí pohledávky v návaznosti na jejich uspořádání v rozvaze. Mimo jiné také obsahově vymezuje, co se pohledávkami rozumí a jak o nich mají účetní jednotky správně účtovat.

V praxi jsou nejčastějším druhem pohledávky z obchodních vztahů, které vznikají za odběrateli nejčastěji z titulu poskytnutí plnění a k jejich úhradě nedojde ihned. Součástí této skupiny pohledávky jsou i poskytnuté zálohy, například na dodání zboží nebo služeb.

Další pohledávky, které jsou ve standardu zmíněny, jsou například pohledávky ve skupině, pohledávky za zaměstnanci, pohledávky za státními institucemi a další pohledávky. Specifickou skupinou je potom daňová odložená pohledávka, která představuje, o kolik korun bude nižší daň z příjmů v budoucnu.

Jak se pohledávky oceňují?

Oceňování pohledávek upravuje zákon o účetnictví, který stanoví, že pohledávky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou. Existují ale i další případy, kdy pohledávka vzniká, například při jejím nabytí za úplatu nebo vkladem. V takovém případě by se pohledávka ocenila pořizovací cenou, a to včetně vedlejších nákladů, které s jejím pořízením souvisí.

Pohledávky mohou vznikat i v jiné než v české měně. Pokud jsou pohledávky vykazovány v cizích měnách, mají účetní jednotky povinnost pohledávky přeceňovat k rozvahovému dni.

Odpis pohledávky

V rámci inventarizace pohledávek a závazků účetní jednotky mimo jiné posuzují, zda a s jakou pravděpodobností budou pohledávky ve sjednanou dobu uhrazeny. Pokud nedojde k úhradě pohledávky ve sjednanou dobu splatnosti, může účetní jednotka pohledávku odepsat. Pozor však na daňové režimy odpisů pohledávek.

Odpis pohledávky je dle zákona o daních z příjmů považován za nedaňový náklad. Je tak na rozhodnutí účetní jednotky, zda pohledávku odepíše. I tak je ale potřeba odepsané pohledávky evidovat na podrozvahových účtech pro případ jejich budoucí úhrady. Existují ale i výjimky, kdy mohou být odpisy pohledávek považovány za daňový náklad.

Aby mohl být odpis pohledávky považován za daňový náklad, musí být splněny podmínky uložené zákonem o daních z příjmů. V zákoně o daních z příjmů je tak definováno několik situací, při kterých může být odpis pohledávky považován za daňový náklad.

Samotný účetní odpis pohledávky se pak provede zápisem na příslušný nákladový účet – konkrétně 546 – účet odpisů pohledávek. Souvztažně s tím dojde ke snížení účtů pohledávek.

Účetní opravné položky k pohledávkám

Zatímco odpis pohledávky vyjadřuje trvalé snížení její hodnoty, opravné položky vyjadřují dočasné snížení hodnoty pohledávky. Při inventarizaci by měla účetní jednotka posoudit, zda není potřeba k pohledávkám vytvořit opravné položky – například v případě, že pochybuje o jejím zaplacení. Pokud by k takové situaci došlo, účetní jednotka vytvoří opravnou položku, kterou dočasně sníží hodnotu pohledávky. Pozor však na to, že opravné položky nelze tvořit na zvýšené hodnoty.

Je zapotřebí rozlišovat účetní a daňové opravné položky. Zatímco účetní opravné položky by měly být upraveny v interních směrnicích účetní jednotky, zákonné opravné položky upravuje zákon o rezervách.

Samotné zaúčtování opravných položek je provedeno zaúčtováním opravné položky na nákladové účty 558 nebo 559, a to v závislosti na tom, o jaký druh opravné položky se jedná. Souvztažně se zaúčtuje na účet 39×. Opravné položky se vykazují v rozvaze ve sloupci korekcí. Sloupec netto pak znázorňuje výši pohledávky poníženou o opravné položky.

Daňové opravné položky k pohledávkám

Zatímco účetní opravné položky upravují účetní předpisy, daňové opravné položky jsou upraveny v zákoně o rezervách. Zákon o rezervách tak opravné položky dělí na tři základní skupiny:

• Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám
• Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení
• Opravné položky k „malým pohledávkám“

Samotný daňový režim opravných položek je však poměrně komplikovaný. Aby bylo možné zákonnou opravnou položku vytvořit, je zapotřebí splnit celou řadu zákonných podmínek.