Hlavní navigace

Proč bylo zakleknutí na FAU nezákonné? Celníci „odflákli“ odůvodnění zajišťováků

Daniel Morávek

Jedním z důvodů, proč soud definitivně zrušil zajišťováky na firmu FAU ve výši 343 milionů korun, bylo, že celníci jejich vydání dostatečně nezdůvodnili.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ačkoli se pak sice Celní správa ČR vytasila u soudů s podrobnou argumentací, proč zajišťovací příkazy vydala, přišla s ní už „s křížkem po funuse“. Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) musí být detailní argumentace ve prospěch vydání zajišťovacích příkazů obsažena v těchto zajišťovacích příkazech, případně nejpozději v rozhodnutích o odvolání. Soud dále celníkům vytkl, že nezvážili obezřetnější, méně razantní postup, který by více šetřil práva daňového subjektu.

Další případy zajišťovacích příkazů:

Zajišťováky musí úřady detailně zdůvodnit

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Generálního ředitelství cel a potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým byly zrušeny zajišťovací příkazy proti firmě FAU ve výši 343 milionů korun. Ty vydali celníci na podzim roku 2016 kvůli tomu, že měli obavy o budoucí dobytnost daně, jelikož byla firma zapojena do karuselového podvodu. V důsledku zajišťováků ale skončila firma v konkurzu.

Společnost se následně bránila žalobou a před rokem jí dal za pravdu Krajský soudu v Ostravě, který zajišťovací příkazy zrušil. Podle soudu totiž nebyly splněny zákonem dané důvody pro tak masivní zajištění.

Jak připomněl krajský soud, správci daně se musí při vydání a přezkoumávání zajišťovacího příkazu zaměřit nejen na to, zda daňový subjekt bude schopen uhradit mu stanovené daně ihned, ale i na to, zda jeho případnou svízelnou ekonomickou situaci nelze překlenout povolením splátek či posečkání daně, případně zda k rozptýlení obavy o budoucí nedobytnost daně nepostačuje zřízení zástavního práva, třebas i na celý závod daňového subjektu. K takové úvaze musí správci daně přistoupit ex offo a zkoumat přitom konkrétní poměry daňového subjektu, počítaje v to i hodnotu veškerého jeho majetku vč. závodu, cash-flow, dosud nerealizované nakontrahované obchody, doplnil soud.

Podle soudu ovšem takovým požadavkům napadená rozhodnutí ani zajišťovací příkazy nedostály. Jediná úvaha, kterou celníci v zajišťovacích příkazech a následném zamítnutí odvolání uvedli, je, že firma je ihned schopná zaplatit max. 35 mil. Kč a že tu jsou pohledávky ve výši dosud nestanovených – přezkoumávanými zajišťovacími příkazy zajišťovaných – spotřebních daní a ve výši jeho ručitelského závazku za jinou společnost (Verami) ve výši přes 200 mil. Kč.

Není tak zohledněno vůbec, že tu ke dni vydání zajišťovacích příkazů byla žádost žalobce o posečkání ručitelského závazku za Verami International Company s.r.o., o které v době zajišťovacích příkazů nebylo vůbec rozhodnuto, není ani uvažováno s možností splácení či posečkání zajišťované spotřební daně. Současně není ani uvažováno o celkové hodnotě žalobcova majetku a případném zajištění platby předmětné daně zřízením zástavního práva. Napadená rozhodnutí ani zajišťovací příkazy tak neosvětlují, proč případné posečkání či povolení splátek neumožní žalobci uhradit daň tak, aby nebylo třeba přistupovat k nejzazšímu prostředku – zajišťovacím příkazům, případně proč by obavu z budoucí nedobytnosti daně nerozptýlilo zřízení zástavního práva, upozornil soud a dodal, že nezáleží, že detaily celníci rozvedli k vyjádření k žalobě, protože to je již pozdě.

Firma FAU a Andrej Babiš

Firma FAU je majitelem skladu pohonných hmot v areálu firmy Precheza, kterou vlastní Agrofert a který měl se společností FAU spory. Na konci srpna roku 2017 se objevila nahrávka, ve které bývalý ministr financí a šéf ANO a nynější premiér Andrej Babiš hovoří o tom, že na firmu „ti naši klekli“. Že by své podřízené orgány úkoloval, Babiš následně odmítl. Firma se každopádně v říjnu 2016 dostala po zásahu úřadů do insolvence.

Spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho společně s dalšími 15 lidmi obvinila před rokem policie z daňového úniku. Podle kriminalistů způsobili karuselovými podvody škodu ve výši 250 milionů korun.

NSS potvrdil nezákonnost zajišťováků

Celní správa se však nevzdala a podala kasační stížnost. Ani s tou ale nepochodila. Nejvyšší správní soud totiž potvrdil, že rozhodnutí krajského soudu bylo v pořádku a že chyba byla na straně celníků. Důvodů, proč bylo vydání zajišťováků protiprávní, existovalo podle NSS hned několik.

Ptejte se odborníka v poradně Daně z příjmů a DPH
Ing. Tereza Tirolová
poradkyně pro daně

Soud se předně pozastavil nad tím, jak Celní správa ČR formulovala kasační důvody. Celní správa ČR totiž v kasační stížnosti částečně odkazovala na blíže neurčené pasáže kasační stížnosti podané proti prvnímu rozsudku krajského soudu v této věci. Určitě není úkolem NSS, aby procházel první kasační stížnost a pátral tam po důvodech, které by snad mohly být aplikovány i v nynější věci. Tím by NSS zcela vykročil ze své role „nezávislého třetího“ a postavil by se na stranu jednoho z účastníků řízení, sdělil soud.

NSS pak přitakal krajskému soudu v tom, že uvedené zdůvodnění v zajišťovacích příkazech není dostatečné. Konkrétní důvody nejsou ve správních rozhodnutích nijak blíže vysvětleny, snad jen s výjimkou jedné indicie – nárůstu objemu minerálních olejů uváděných do volného daňového oběhu. Nově vznesená sáhodlouhá argumentace ve prospěch vydání zajišťovacích příkazů měla být obsažena v těchto zajišťovacích příkazech, nejpozději v rozhodnutích o odvolání, uvedl NSS.

Soud zároveň dodal, že podrobnou argumentaci zveřejněnou až u soudu nelze akceptovat a už vůbec ne soudně přezkoumávat. NSS dále podotkl, že pojistkou proti svévoli správce daně, který disponuje oprávněním vydat zajišťovací příkaz, je právě přesvědčivé vylíčení důvodů, které jej vedly k použití tohoto nástroje. Správce daně musí v každém případě poctivě vážit důvody svědčící pro a proti vydání zajišťovacího příkazu. Zejména musí zkoumat pravděpodobnost budoucího stanovení daně a z úřední povinnosti hledat a vyhodnocovat skutečnosti, které mohou vyvolávat (nebo naopak vyvracet) odůvodněnou obavu o budoucí nedobytnost dosud nestanovené daně.

Diners Vánoce 2019

Pokud se navíc jedná o firmu s dlouhou daňovou historií, nestačí podle soudu argumentace, že majetek daňového subjektu nebude postačovat k úhradě dosud nestanovené daně. Výše očekávané daňové povinnosti sice v této kauze výrazně přesahuje odhadovanou výši majetku daňového subjektu, avšak žalobkyně jako daňová ručitelka požádala o posečkání s úhradou DPH, což celní orgány vůbec nezohlednily, upozornil soud.

Závěrem soud shrnul, že pokud správce daně nenašel žádný silný důvod, který by jednoznačně svědčil pro obavu z budoucí nedobytnosti daně, měl zvážit obezřetnější, méně razantní postup, který by více šetřil práva daňového subjektu. Měl bedlivě zvážit, zda by kýženého cíle správy daní nešlo dosáhnout prostřednictvím jiného – méně invazivního – nástroje, jímž by bylo možné nově vzniklou situaci daňového subjektu vyřešit, a který by tak výrazně neochromil faktickou podnikatelskou činnost. Takový postup totiž odpovídá zásadě přiměřenosti a zdrženlivosti, uzavřel soud.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).