Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Stávka pražských dopraváků: Kdo je tady rukojmí?

Autor: 244086
Jana Bohutínská

Podnikatelé, obyvatelé Prahy i turisté nyní žijí v nejistotě, zda je nepostihne plánovaná stávka pražského dopravního podniku. Lidsky se snad dá postoj odborářů pochopit, obecně však vzbuzuje spíš rozpaky.

Pokud se dnes do půlnoci krizový štáb nedohodne s odboráři Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP), stanou se podnikatelé i zaměstnanci a další obyvatelé Prahy, turisté… rukojmími. Odboráři tentokrát nebojují s managementem firmy, ale našli většího viníka: za špatnou finanční situaci podniku může magistrát, jediný akcionář. Nejde jen o to, aby pražský magistrát přisypal do firmy další peníze, konkrétně podle původních požadavků necelé dvě miliardy korun. Odborářům jde také o to, aby nebylo na pět stovek zaměstnanců propuštěných díky dalšímu využití outsourcingu. Za těmi, kdo požadují stávku, stojí údajně přes 90 procent zaměstnanců, postavila se za ně také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS; Největší odborová centrála ČMKOS se plně staví za požadavky pražských dopraváků, kteří jsou rozhodnuti hájit je případně i stáv­kou. Podle ČMKOS jde o oprávněnou akci, protože nelze připustit, aby zaměstnanci doplatili na nezodpovědné jednání magistrátu, který si objednal objem služeb a nechce je uhradit, tvrdí ČMKOS na svém webu.). Odboráři moc dobře vědí, jak silnou mají v rukou zbraň: i několikahodinová stávka by ochromila celé hlavní město a přilehlé oblasti, natož stávka vícedenní. Čtěte více: Odborová organizace: Pomocník nebo nepřítel podnikatele?

ČMKOS přitom také odmítá, že by se cestující stali rukojmími: Rukojmími se nemají stát v případě stávky pražští cestující. Naopak by se jimi stali zaměstnanci, kdyby se nehájili, a problém by byl přenesen do neuváženého propouštění a snižování mezd. Třicet jedna odborových svazů sdružených v rámci ČMKOS vyjadřuje jednoznačnou   podporu odborářům DPP v jejich oprávněném úsilí se bránit, tvrdí. Přísně vzato situace cestujících, kteří na stávku doplatí, pochopitelně definici rukojmí nenaplní – nebudou osobami zadržovanými jinou osobou (to ostatně nehrozí ani zaměstnancům DPP). Život jim taková stávka však omezí výrazně, nehledě na finančně vyčíslitelné škody. Pražský magistrát se tak díky DPP dostal do zapeklité situace: nejen, že ho za viníka označují odboráři, v případě stávky by na něj vinu hodili ještě rozzuření cestující.

Snižování počtu zaměstnanců není nic nového pod sluncem

Ale odhlédněme nyní od jedné části sporu, kterou je požadované navýšení úhrady služeb magistrátem, a zaměřme se na propouštění.

Vývoj počtu zaměstnanců, průměrné mzdy a celkových mzdových nákladů DPP v letech 2005 – 2008
Rok 2005 2006 2007 2008
Počet zaměstnanců 12 653 12 599 11 888 11 518
Průměrná měsíční mzda 22 510 Kč 23 625 Kč 24 429 Kč 26 458 Kč*
Celkové mzdové náklady za rok 3 455 053 000 Kč 3 592 961 000 Kč 3 699 329 000 Kč 3 773 023 000 Kč
Průměrná mzda v ČR dle Českého statistického úřadu 18 344 Kč 19 546 Kč 20 957 Kč 22 691 Kč

Zdroj: Výroční zprávy DPP, zveřejněné na www.dpp.cz; * přitom například v roce 2008 měla téměř polovina zaměstnanců střední vzdělání bez maturity.

Z tabulky je evidentní, že snižování počtu zaměstnanců je v DPP průběžný mnohaletý proces, takže záměr rozloučit se s dalšími zaměstnanci není nic nečekaného. Mezi léty 2006 a 2007 odešlo 711 lidí, z roku 2007 na rok 2008 odešlo 370 lidí. Kontinuálně také roste průměrná mzda v DPP, která značně přesahuje průměrnou mzdu uváděnou pro jednotlivé roky Českým statistickým úřadem. Ačkoliv DPP snižuje počet zaměstnanců, rostou mu mzdové náklady. Transformace a optimalizace podle Výroční zprávy za rok 2008 probíhá v DPP od roku 2004. Úspory, které DPP přineslo propuštění zaměstnanců od roku 2004 do konce roku 2008 dosáhly dle této Výroční zprávy cca 700 milionů korun. Dopravní podnik v tomto textu deklaruje, že transformace a optimalizace má pomoci vybudovat z DPP fungující a efektivní mechanismus. Chytneme-li firmu za slovo: Když se má DPP stát fungujícím a efektivním mechanismem, znamená to, že zatím je mechanismem nefunkčním a neefektivním? Pak má jistě transformace, jejíž součástí jsou i zásahy do počtu zaměstnanců, smysl. Čtěte více: Víte, jak náročné je být zaměstnavatelem?

Anketa

Máte ve své společnosti zkušenost s odborovou organizací?

Z tohoto pohledu to tedy vypadá, že odboráři jen využili příležitost a začali kopat kolem sebe, ačkoliv zeštíhlující proces je nezvratný. Funguje tak ostatně každá firma: když jí teče do bot, musí zhubnout až na kost a bez ohledu na to, jestli „teče krev”, zda se to jejím zaměstnancům líbí nebo ne. O práci totiž samozřejmě nechce přijít nikdy nikdo, a to zvlášť v době, kdy je díky ekonomické recesi hledání nového pracovního místa složitější. Lidsky tedy je možné vyhrožování stávkou pochopit. Čtěte více: Recept na přežití krize bez výrazných personálních změn?

Otazníky

Uvažujeme-li o zeštíhlení a úsporách, jsou tu určité otazníky, které vyvolávají například „hurá akce” typu Opencard nebo nejprve zrušených, po letech zase (alespoň podle plánu) obnovovaných turniketů v metru. Nic totiž není zadarmo. Celkové náklady na projekt Opencard dosáhly od května 2006 výše cca 734 milionů Kč. Tato částka zohledňuje rozpočtové položky všech zainteresovaných subjektů, tedy Magistrátu hlavního města Prahy, Dopravního podniku, Městské knihovny nebo Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy, informuje business server Podnikatel.cz Martin Opatrný, tiskový mluvčí Opencard. To je příkladně více jak třetina toho, co nyní požadovali odboráři a ne o moc méně, než jim magistrát po dlouhých jednáních přislíbil – totiž 900 milionů korun. Spravedlivě musím sice uznat, že uživatelsky je po vychytání much Opencard poměrně vyhovující. Nic to ale nemění na tom, že právě třeba zavedení Opencard byl drahý imageový krok (abychom to doma měli jako v cizině), který měl přijít až poté, co bude DPP fungující a zdravou společností. Nehledě na to, že systém Opencard stále řeší Úřad pro ochranu osobních údajů.