Hlavní navigace

V Česku se rozšiřuje busking. Budete překvapeni, co to vlastně je

7. 5. 2018
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Že jste o buskingu ještě neslyšeli? Určitě jste se s ním ale setkali, ve městech je ho plno. Jen jste netušili, že se to tak jmenuje.

Busking je anglické slovo pro pouliční umění, mezi které patří hudební, divadelní nebo artistická produkce. 

Tyto aktivity jsou vykonávány na veřejně přístupných místech s cílem získat peníze od kolemjdoucích. Ani zdaleka se však nejedná o žebrání, jde o mnohem víc a není to vždy jednoduché, jak vysvětluje Michal Halačka, žonglér, který svůj koníček posunul na profesionální dráhu a založil neziskovou školu umění: Busking je svoboda. Je to zlepšování v technické úrovni, práci s diváky, pohybu na jevišti. Ale i prodejních dovedností. Člověk musí diváka zaujmout, zabavit, přesvědčit ho, aby vydržel do konce show, a ještě v něm vyvolat pocit uznání. Busking má tradici už po staletí a jako buskeři začínali třeba Edith Piaf nebo Bob Dylan. I v dnešní době nás však dokáže vytrhnout z každodenního shonu, říká Jan Gregar, ředitel festivalu Praha žije hudbou, který se konává v červnu v Praze.

S buskingem jsou kromě svobody spojené také volné možnosti. Umělec může cestovat, poznávat nová místa i lidi a pro kolemjdoucí se jedná o úžasné oživení každodenního života. Často se vystupuje například v různých turistických centrech, kde jsou lidi naladění na zážitky. Když celý den koukáte na nehybné památky, často dost podobné, tak potom rozptýlení v podobě zajímavého představení na ulici přijde vhod, doplňuje Michal Halačka. S tím se ztotožňuje také Jan Gregar, který dodává: Když vám někdo z běžné cesty do práce udělá divadelní nebo hudební show, tak kdo by se zlobil, že?

Psali jsme: Jejich povoláním je barber, jejich zákazníkem je hipster. Co tedy nabízejí?

Pravidla se musí dodržovat všude

Ohledně míst k vystupování je však potřeba alespoň malá příprava: zjistit, kdy a kde mohou umělci vystupovat, jaká jsou omezení a podobně. Občas je také nutné zajistit si povolení nebo zaplatit nějaké poplatky. Michal Halačka k tomu dodává: Busking je i o relaxu a nevázanosti, takže proč se tím stresovat. Nic horšího, než že člověk dostane nějakou malou pokutu, se stejně nestane. Například v Praze platí vyhláška vztahující se k buskingu od roku 2016 a mezi její základní pravidla patří hraní od 9 do 21 hodin na stanovených místech a zabírání prostoru o maximální ploše 1,5 m2. V současné době je to v Praze pro buskery poměrně složité. Nejasné formulace ve vyhlášce také často vedou k nedorozuměním – například zakázány jsou „dechové nástroje vydávající vysoké tóny“ – což se dá vyložit opravdu různě, komentuje Jan Gregar.

V Plzni se každoročně koná Pilsen Busking Fest, kde mají definovaný takzvaný buskerský kodex. Mezi některá pravidla patří, že si buskeři nesmějí vynucovat pozornost posluchačů a musí jim dát vždy na výběr, zda se chtějí zastavit a poslouchat, nebo ne. Dále je důležitý respekt mezi ostatními buskery – jeden umělec by na daném místě neměl být více než dvě hodiny, mít dostatečně široký repertoár a vystupovat na takovém místě, aby se projekce jednotlivých buskerů nepřekrývaly. Nejdůležitější v celé věci je respekt a vzájemná ohleduplnost. Je to klíč k tomu, aby se podařilo mít město živé a zároveň nenarušit život rezidentů, dodává Gregar. Dodržování těchto etických pravidel slouží k šíření dobrého jména buskingu obecně. 

WT100 SEO

Dále čtěte: Cestu výrobků z vesnice na olympiádu a Mont Blanc popsal designér z mmcité

Jen o penězích to není

Ač se to tak může na první pohled zdát, tak busking není byznys jako takový. Je to kombinace umění, životního stylu, exhibicionismu a zájmu o veřejný prostor. A když to někdo dělá proto, že jsou jeho hlavním motivem peníze, takzvaně chodí „holit“, tak je to hrozně znát a stojí to za nic, vysvětluje Dalibor Zíta z komunitní stránky pro všechny pouliční umělce s názvem Busking – pouliční umění. Samozřejmě záleží, jak si to každý udělá a jak k tomu přistupuje. I ten, kdo se do toho pustí naplno a chápe to jako svůj životní styl, se tím dokáže uživit. Některé lidi zkrátka jen baví ta svoboda a ulice víc než divadelní nebo koncertní jeviště. Ti nejlepší umělci si na ulici vydělají o dost víc než v případě, že by byli v klasické práci. Ale uznávám, není to pro každého a to je na tom to super. Každý dnes můžeme dělat to, co nás baví, a být v tom sakra dobří, uzavírá Halačka.

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).