Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Ze dna na vrchol a zase dolů. Tak šel čas s Baby Office

Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Zdeněk Vesecký

Přepálený start může být příčinou rychlého konce. Málem se o tom přesvědčily také podnikatelky, které rozjely projekt podporující aktivní rodiče.

Letos na jaře oslavily čtvrté výročí provozu. Jak to všechno začalo a co za 4 roky fungování parta podnikatelek zažila?

Všechno to začalo v roce 2011, kdy se zakladatelka Baby Office Hana Krejčí dostala do klasického střetu kariéry s životem matky. Práce v rodinné firmě ji bavila, ale šla jen těžko skloubit dohromady s péčí o dvouletou dceru. Tehdy ji zaujal výchovný model venezuelského kmene Yequanů založený na neustálém kontaktu matek s dětmi i během pracovních povinností. Jde o takzvaný koncept kontinua, který chtěla v českých podmínkách uvést do praxe jiná žena. Hana z toho byla nadšená a chtěla se do projektu okamžitě zapojit. Jak to tak ale bývá, nakonec zůstalo jen u plánů. A ty Hančinu situaci neřešily. Okolnosti ji proto donutily k tomu, že nakonec takové centrum pro matky a děti vybudovala sama. Tedy vlastně se svou novou společnicí Pavlínou Bandrowskou. I tu projekt zaujal a původně se u Hanky ucházela o zaměstnaneckou pozici.

Plány na coworkingové centrum pro rodiče a jejich malé děti vypadaly skvěle a setkaly se s velkou odezvou ze strany žen i odborné a podnikatelské veřejnosti. V roce 2012 jsme s naším záměrem uspěly v regionálním kole podnikatelské soutěže a měly odevšad velkou podporu. Vypadalo to, že náš plán je bezchybný a nic mu nebrání v úspěchu. Investovaly jsme skoro 1,5 milionu korun, nadšeně otevřely naše první působiště v krásném prostředí rodinného domku v Michli a čekaly na klienty. Jenže ti do coworkingu s miniškolkou, kavárnou a masérnou nepřicházeli, vzpomíná na euforický start zakladatelka Baby Office Hana Krejčí. Ukázalo se, že lidem se sice nápad líbí, ale když je služba připravená a oni za ni mají začít platit, tak se jí z různých důvodů vyhýbají.

Projekt, což ostatně jeho zakladatelky tak trochu tušily ještě před samotnou realizací, po finanční stránce nefungoval. Naštěstí měl díky podnikatelské soutěži a aktuálnímu tématu, který řešil, velkou mediální podporu a nějaké klienty přeci jen přilákal. Nebylo jich ale tolik, aby to pokrylo nutné náklady a ještě vydělalo na živobytí. Po čtvrt roce nebyl Baby Office ani na desetině plánovaných příjmů. Zakladatelkám se proto ulevilo, když jim byla přidělena dotace. Vypadalo to, že s podporou v podobě 3,5 milionu korun a další publicitou už to půjde hladce a porodní bolesti začínající firmy budou během dotovaného období překonány. 

V tom jsme se hodně spletly. Dvouletý dotační program nás paradoxně úplně vyčerpal. Poznaly jsme, jak jsou dotace nepružné a těžkopádné. Nedovolují vám třeba míchat dotované a nedotované aktivity. Došlo tedy k tomu, že jsme musely duplicitně investovat do vybavení, které jsme už měly z doby, kdy nám ještě dotace nebyla přidělená a my začínaly čistě komerčně. Byly to z našeho pohledu zbytečné výdaje. Velká část financí proto brzy vzala za své, říká Hana Krejčí s tím, že projekt byl na začátku a potřeboval pružně reagovat na potřeby klientů. Právě kvůli dotaci to ale nešlo. Finanční podpora byla pevně navázaná na předem schválené plány a nedala se využít na nic jiného. Financovat se proto muselo i to, co se v praxi ukázalo jako naprosto zbytečné a nevyhovující. Energie podnikatelek musela být namířena k tomu, aby splnily to, co se po nich chtělo, místo toho, aby se věnovaly zdravému rozvoji byznysu.

Děti z dotované části projektu nesměly sedět na stejných židlích jako děti z komerční části. Dokonce ani nesměly být pohromadě. Byly jsme tím přístupem a obrovskou byrokracií zklamané, ale stále jsme věřily, že rodiče, kteří naše služby vyzkouší v dotované části a budou s nimi spokojení, pak plynule přejdou a budou je dál využívat komerčně. To se bohužel nestalo. Z 250 lidí, kteří prošli dotačním programem a vyčerpali svůj počet hodin, který dotace nabízela, se jich našimi klienty stalo maximálně 10, říká Pavlína Bandrowská s tím, že platící klientela přicházela úplně jinými cestami. 

Coworkingové centrum jako takové prakticky nefungovalo, vytížená byla jen miniškolka. Ukázalo se, že dotační systém je svým způsobem nezdravý. Děti potřebují ke svému rozvoji pravidelný režim a kontinuitu. Jenže rodiče využívající dotovanou část služeb na to oproti těm, kteří si naše služby platili ze svého, nedbali. Pochopili jsme, že dotované aktivity svádí k tomu, je v případě nutnosti rychle využít a nepřemýšlet o jejich dlouhodobém prospěchu, popisuje Hana Krejčí. Dodnes je přesvědčená, že až dotační období skončí, trhu to prospěje. Dotovaných aktivit je tolik, že je problém sehnat do coworkingové sdílené kanceláře komerční klienty. A to i při cenách, které má Baby Office upravené tak, aby si je mohly dovolit zaplatit i maminky na mateřské.

Sociální podnik a ekonomický profit jdou obtížně dohromady

Původní myšlenka konceptu kontinuo se pod tlakem okolností vytratila a z Baby Office se stal sociální podnik. Firma se dostala do hluboké ztráty. Obě společnice ale i přes nepříznivé podmínky neztrácely naději. Měly například radost z toho, že mohou být prospěšné, když zaměstnávají lidi z úřadu práce. Musíme přiznat, že jsme se dopustily řady selhání. Hlavně já, která přišla ze zaměstnaneckého prostředí a jsem ve firmě dodnes považovaná za odborářku. Na zaměstnance z úřadu práce jsme pobíraly příspěvky. Ty ale po čase skončily a moje sociální myšlení mi nedovolilo ty lidi zase propustit. Bylo mi jich líto. Byla jsem hodně naivní a musela se od Hanky naučit uvažovat byznysově. Nějakou dobu trvalo, než jsme se jedna druhé přiblížily a dokázaly ze svých rozdílných přístupů těžit to pozitivní, přiznává Pavlína Bandrowská. Přiznat si, že projekt není samostatně ekonomicky udržitelný projekt a je potřeba rychle změnit strategii, bylo těžké. Když se to ale podařilo, podnikatelkám se hodně ulevilo.

V průběhu času musel Baby Office z organizačních a finančních důvodů opustit své zázemí domku v Michli a přestěhoval se do Krče. To ale neznamenalo konec rozvoje. Ke coworkingovému centru a miniškolce se vzdělávacími kurzy přidaly zakladatelky firmy další aktivity. Těmi jsou poskytování služeb mobilních dětských koutků na akcích pro veřejnost a pořádání eventů pro děti a celé rodiny. Částečně poučené z předchozích nezdarů a konečně osvobozené od úředního dotačního šimla se Hanka s Pavlínou nechtěly vzdát svého původního konceptu centra, které bude nabízet veškeré služby pro děti a rodiče. Nakonec se ale přeci jen ukázalo, že čeho je moc, toho je příliš. Zakladatelky firmy se musely smířit s tím, že coworking a miniškolka jsou možná schopné pokrýt náklady, ale nepřináší zisk, který by umožnil propagaci projektu a pokryl minulé ztráty. Vše proto dospělo do stavu, kdy jsou jednotlivé aktivity samostatné a fungují zcela nezávisle na ostatních.

Tento sytém se za stávajících podmínek ukázal být tím nejlepším možným řešením. Z našich zaměstnankyň se staly kolegyně podnikatelky. Vzaly jsme do týmu další podnikavé ženy. Ivana Kollárová provozuje miniškolku a Petra Koťátková se realizuje v coworkingu a pořádání akcí. My dvě už se na miniškolce a kurzech vůbec nepodílíme. Já s Pavlínou se věnujeme mobilním dětským koutkům a firemním soukromým eventům. Ty soukromé také pomalu předáváme dalším podnikavým ženám. Baby Office všechny tyhle služby a aktivity sdružuje pod jednu značku, říká Hana Krejčí a Pavlína Brandowská dodává: Je to dost podobné modelu, který je běžný v řadě salonů, které společně provozují kadeřnice, manikérky a kosmetičky. Má to své výhody, protože sdílíme náklady na pronájem prostorů, propagaci a navzájem si doporučujeme klientelu.

Hanka má díky tomuto modelu pořád trochu pocit, že původně zamýšlené centrum s komplexními službami a zázemím přeci jen existuje. Doba navíc vzniku takových center přeje. Hančině nejstarší dceři je 19 let a má docela jiné představy o propojení profesního a rodinného života než její matka. Ona je z generace, která nebude s dítětem tři roky doma. Nevydrží to ani rok a bude se chtít vrátit do práce. A protože částečných úvazků a možností profesního růstu žen je hodně málo, jsem přesvědčená, že naše chvíle ještě přijde. Coworkingová centra se zázemím pro děti budou nutností a zároveň úlevou pro rodiče. Odpadnou jim třeba problémy s logistikou a budou moct být svým dětem pořád na blízku. Přesně podle konceptu kontinuo, který staví na tom, že dítě zapojujete do své práce, říká Hanka Krejčí.

Hitem jsou mobilní dětské koutky

V současnosti se jednotlivým projektům pod vedením nových majitelek daří. A spokojené jsou i Hanka s Pavlínou, které se naplno věnují mobilním dětským koutkům. Ty původně vznikly jen jako propagační doplněk značky Baby Office, ale ukázalo se, že mají díky ekonomickému vývoji mnohem větší potenciál. Jezdíme s nimi všude tam, kde se předpokládá účast rodičů s dětmi. Najdete nás především na veletrzích, výstavách, kulturních a sportovních akcích, ale i na vzdělávacích akcích pro ženy. Rodiče si tak mohou akce užít bez dětí, ale zároveň je mají pořád s sebou. Programy upravujeme podle žánru každé akce. Například na veletrhu Profesia Days si s dětmi hrajeme na různá povolání, inspirujeme je k přemýšlení o tom, co jejich rodiče dělají a co by jednou chtěly dělat ony. Na Interbeauty zase tvoříme masky, malujeme na obličej, holčičky si můžou pohrát s líčením a tak dále, vysvětluje Pavlína Bandrowská s tím, že služba je vítaná a pro návštěvníky akce přínosná a užitečná.

Ani začátek fungování mobilních dětských koutků ale nebyl snadný, pořadatelé se bránili dalším výdajům. Často bylo potřeba hledat sponzory a bez finančního přispění to leckdy nejde ani dnes. I u dětských koutků jsme se rozhodly změnit strategii a namísto původní ceny, která byla „zdarma za propagaci“, jsme zavedly „udržitelné ceny“. Ty pokrývají naše náklady a přináší přiměřený zisk, říká Hana Krejčí. V posledních letech jsou mobilní dětské koutky hodně žádané i na firemních a soukromých akcích. Tento segment zákazníků se rozrůstá natolik, že se o ně musí starat další spolupracovníci. Hanka s Pavlínou se zaměřují na další rozvoj. Jejich snem je pořádání vlastních dětských akcí, nejen zajišťování programu v rolích subdodavatele, a také pořízení skutečně mobilního dětského koutku na kolečkách. Doba nám přeje. Firmy začínají znovu pořádat dětské dny, Mikulášské a tak dále. Musíme toho využít, než zase přijde nějaká krize, říká s úsměvem Hana Krejčí.

Ačkoli jsou poučené z dotačního martyria, čas od času uvažují o vstupu investora. Vlastně dělají vše pro to, aby mohly nějakého oslovit. Prý jim tato zatím imaginární představa pomáhá ve stabilizaci firmy a lepším plánování. Pokud by totiž někdo do projektu skutečně chtěl investovat, musí v něm vidět smysluplnost a dobré fungování. Cesta těchto podnikatelek, které dodnes splácí dluhy z minulosti, nebyla a není snadná. Shodují se ale na tom, že zkušenosti z Baby Office je profesně i lidsky hodně posunuly. Jsme mnohem zodpovědnější, uvědomujeme si různé souvislosti, které člověku běžně nedochází. A také jsme pokornější. Víme, kolik úsilí stojí něco vybudovat a že rozběhnutí firmy ničím neurychlíte. Je potřeba si všechno tvrdě odpracovat, říká Pavlína Bandrowská.

Hanka s Pavlínou se také dál drží i původních cílů. V Baby Office vytváří příležitosti pro rodiče malých dětí a na příkladu dobré praxe ukazují, že se vyplatí přizpůsobovat jejich potřebám a propojovat svět byznysu se světem maminek nebo tatínků na rodičovské dovolené.