Přestože se v souvislosti s připravovanou elektronickou evidencí tržeb (EET) nejčastěji hovoří o chorvatském modelu, pro názorný příklad nemusíme už několik měsíců chodit tak daleko. Od dubna letošního roku totiž zavedli virtuální registrační pokladny (VRP) na sousedním Slovensku. Slovenský systém se sice v lecčems liší, v řadě věcí je však stejný jako plánovaná česká EET. Na podrobnosti jsme se zeptali slovenské finanční správy a také slovenských podnikatelských asociací.
Čtěte také: Vyčíslení nákladů a přínosů #EET kulhá na obě nohy, stojí na odhadech z odhadů
Registrační pokladny s fiskální pamětí fungují už řadu let
Slovenské VRP mají několik mezer.
Zatímco v Česku se teprve řeší, v jaké přesné podobě bude EET zavedena, řada slovenských podnikatelů už musí několik let využívat registrační pokladny. Základní princip registračních pokladen spočívá v tom, že tržby podnikatelských subjektů jsou evidovány prostřednictvím pokladny s fiskální pamětí. Všechny uskutečněné transakce subjektu se zaznamenávají právě do této paměti. Kontrola ze strany orgánů finanční správy probíhá na místě, kontrolou údajů ve fiskální paměti a kontrolou plnění povinnosti ze strany podnikatelského subjektu, který má povinnost vydat o provedené transakci doklad. Registrační pokladny musí mít obchodníci a poskytovatelé vybraných služeb, včetně restaurací. Mnoho typů podnikatelů ale mělo výjimku a do letošního roku pokladny mít nemuseli.
Od 1. dubna letošního roku však na Slovensku došlo ke spuštění tzv. virtuálních registračních pokladen, které nefungují offline jako běžné registrační pokladny, nýbrž na bázi online evidence. De facto tedy stejný systém, který plánuje zavést Andrej Babiš. Se zavedením VRP navíc souviselo rozšíření okruhů služeb a činností, při kterých je povinnost používat registrační pokladnu obecně. Do seznamu povinných profesí tak přibyli nově lékaři, cestovní kanceláře, taxikáři nebo třeba hotely. Slovenská finanční správa odhaduje, že jde přibližně o 35 až 40 tisíc podnikatelů.
Čtěte také: Že kvůli #EET zkrachovalo 50 tisíc OSVČ? Nesmysl, říká chorvatský šéf financí
VRP je možnost, nikoli povinnost
Všichni tito podnikatelé, kteří musí nově tržby evidovat, si však mohou vybrat, zda si pořídí klasickou registrační pokladnu s fiskální pamětí nebo VRP. Výhodou VRP jsou nižší pořizovací náklady. Jediné, co si podnikatelé musí pořídit, pokud to již neměli, je elektronické zařízení umožňující přístup do rozhraní VRP a tiskárnu na doklady. Nemáme informace o tom, že by měli podnikatelé nějaké zvýšené finanční a časové náklady. K VRP byly nadstandardně zpracované příručky, které jsou k dispozici na stránkách finanční správy zadarmo, FS poskytla také školení podnikatelům, kteří o to projevili zájem,
uvedla serveru Podnikatel.cz Patrícia Macíková, mluvčí slovenské finanční správy. Zavedení VRP jsme podporovali, jde o lacinější alternativu vůči klasickým registračním pokladnám. Jejich používaní je dobrovolné a obchodník se může svobodně rozhodnout, zda VRP využije nebo zvolí jiné řešení,
potvrdil Róbert Kičina, výkonný riaditeľ Podnikateľské aliancie Slovenska.
Systém VRP navíc mohou zvolit i profese, které spadaly pod evidenci tržeb již dříve. Podmínkou však je, aby podnikatelé vydávali měsíčně maximálně 1000 účtenek. Systém VRP ale budou moct tito podnikatelé využívat až od roku 2016. Zároveň by se od roku 2016 měl zvýšit maximální měsíční počet účtenek, který může podnikatel vydat.
Vadily hlavně nové činnosti, kterých se evidence dotkla
Vzhledem k tomu, že registrační pokladny se na Slovensku už nějaký ten rok využívají, se samotným spuštěním VRP neměli podnikatelé problémy. Více než VRP jim však vadilo, že se systém rozšířil o další druhy činností. Po prvotní nespokojenosti, kterou se nepodařilo zastavit, přišlo konkrétní rozhodovaní, zda používat virtuální anebo běžnou registrační pokladnu. Virtuální vycházela z hlediska nákladů na provoz levněji, protože registrační pokladny čekají ještě v budoucnosti technické změny na online systém,
dodala serveru Podnikatel.cz Jaroslava Lukačovičová, poradkyně Združenia podnikateľov Slovenska.
Do těchto dní tak eviduje slovenská finanční správa takřka 17 000 registrací na virtuální registrační pokladnu. Přes VRP bylo doteď vydáno více jak 320 tisíc platných dokladů. Mobilní aplikaci si pak stáhlo přibližně 6000 uživatelů. Podle finanční správy sice nenastaly při spuštění VRP žádné problémy, realita však byla dle některých podnikatelů odlišná a na počátku docházelo k výpadkům systému. Nefunkčnost informačního systému byla způsobena jak přechodem na nový systém, tak obdobím, kdy byla VRP spuštěna. Šlo totiž o nejnáročnější období podávaní daňových přiznání,
vysvětlila Lukačovičová.
Čtěte také: O evidenci tržeb aneb Jak se podvádí v restauratérství
Mezery mohou Čechům sloužit jako memento
Dodnes má navíc systém VRP několik mezer, které mohou sloužit jako memento při vytváření české EET. Předně jde o problémy časového charakteru, kdy finanční správa nestíhá dodržovat lhůtu pro registraci do VRP, a dokonce hned po spuštění raději prodloužila o 15 dní platnost dosavadních pravidel. Problémy u VRP též vznikají při samotném fyzickém nahrávání dokladů. Podnikatel totiž musí mít nahrané v seznamu položek všechno zboží a služby, které poskytuje, a to včetně cen. To je nevýhoda oproti běžným pokladnám, kde se zadá jen druh zboží anebo služby a cenu je možné doplnit podle potřeby aktuálně v čase vydávání dokladu.
Zákon navíc umožňuje vydat na jedno prodejní místo pouze jednu virtuální registrační pokladnu a nejde se přihlásit na jeden účet současně ze dvou zařízení. Pokud existuje na místě více pokladen, mají prodejci smůlu a dva doklady naráz nevydají. Jedna pokladna se musí nejprve odhlásit, aby se druhá mohla připojit. Stejně tak je komplikací pro některé podnikatele skutečnost, že na každé prodejní místo s VRP je samostatný login a heslo. Majitel více prodejních míst tak nemá v systému jednoduchý přehled o všech tržbách.
