Hlavní navigace

Zrušení karenční doby se má podnikatelům kompenzovat, variant je hned několik

Daniel Morávek

Hnutí ANO a ČSSD se shodly na programovém prohlášení vlády. Pokud by nová vláda vznikla, musí podnikatelé počítat se zrušením karenční doby.

Doba čtení: 4 minuty

Zaměstnancům by tak náhrada mzdy náležela i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Tento krok by ale měl být podnikatelům kompenzován. Možností existuje hned několik.

Karenční doba se osvědčila, tvrdí podnikatelé

Pokud vznikne vláda ČSSD a ANO, kterou podpoří komunisté, musí podnikatelé počítat s tím, že dojde ke zrušení karenční doby. Podnikatelské svazy přitom proti zrušení karenční doby dlouhodobě brojí. Svaz průmyslu je proti zrušení karenční doby, protože by to podstatně zhoršilo potíže řady firem s nedostatkem zaměstnanců. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích, a firmy obtížně plní zakázky, je to velmi neuvážené opatření, komentoval například Jan Rafaj, první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) zase upozorňuje, že karenční lhůta splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců především ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Dřívější zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují podle HK ČR statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod, uvedl Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.

Jak dále doplnil Diro, dle údajů okresních správ sociálního zabezpečení činila v některých letech, např. v letech 2001 až 2003, míra pracovní neschopnosti až 6,8 %. Přirozená míra pracovní neschopnosti se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 až 4,5 %. Pokud by už podle podnikatelských asociací došlo ke zrušení karenční doby, měla by sazba náhrady mzdy činit v prvních třech dnech maximálně 30 % denního vyměřovacího základu. Požadujeme sazbu 25 % v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004, neboť v prvních třech dnech je minimální možnost zaměstnavatele kontrolovat režim práce neschopného pojištěnce a bude docházet k většímu zneužívání tohoto institutu, dodal Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Jak zrušení karenční doby kompenzovat

Hlasy podnikatelů ale podle všeho nebudou vyslyšeny. Domluvené programové prohlášení, které bylo zveřejněno minulý týden a které jinak do velké míry doslova kopíruje stávající prohlášení menšinové vlády ANO, totiž obsahuje slib, že od 1. července 2019 dojde k obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. V prohlášení se nicméně uvádí, že vláda projedná možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.

Variant kompenzace je ve hře hned několik. Jednu z nich tvoří snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3 % na 2,1 %. Tato alternativa se však nezamlouvá zaměstnavatelům, podle kterých nižší pojistné nenahradí zvýšené výdaje zaměstnavatelů na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelům se totiž prodlouží doba poskytování náhrady mzdy za dočasně pracovně neschopné z 11 na 14 dní. Dojde k dalšímu zvýšení nákladů na pracovní sílu, což v důsledku samozřejmě zdraží služby a výrobky zákazníkům, upozornil Miroslav Diro z Hospodářské komory ČR, který odhaduje, že by tato varianta stála podnikatele 5 miliard korun ročně.

Další alternativou je ponechání počtu dní, kdy podnikatel musí vyplácet náhradu mzdy. Zaměstnavatelé by tak neplatili náhradu mzdy od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti, nýbrž od 1. do 11. dne. Možností je rovněž obnovení platby nemocenského pojištění zaměstnancem, a to ve výši 0,6 %, a zároveň snížení pojistného zaměstnavatelům na 1,8 %. Tato varianta penalizuje zaměstnavatele i zdravé zaměstnance. V podstatě zanikne smysl benefitu poskytovaného některými zaměstnavateli jako náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Naopak bude třeba zvažovat, zda se mají vytvářet nové benefity pro zdravé zaměstnance, kteří zavedením nové povinnosti placeného pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % přijdou o část svého čistého výdělku, vysvětlil Miroslav Diro.

WT 100 tip v článku hlavy

Základem je e-neschopenka, shodují se podnikatelé

Podnikatelské svazy se každopádně shodují, že ať už vyhraje jakákoli varianta, mělo by k případnému zrušení karenční doby dojít až po plošném zavedení e-neschopenky, která by omezila zneužívání nemocenského. Podstatou e-neschopenky má být to, že se zavede elektronické rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti. Elektronizace má jednak snížit rozsah administrativy spojené s procesem dočasné pracovní neschopnosti, jednak bude možné online údaje využívat všemi oprávněnými subjekty. To znamená, že například zaměstnavatel si z evidence ČSSZ ověří, zda dočasná pracovní neschopnost jeho zaměstnance stále trvá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však nyní navrhuje zrušení legislativního podkladu stávajícího projektu e-neschopenky a simultánní zahájení prací na její nové podobě s termínem účinnosti 1. 1. 2021. Pokud by ale vláda chtěla dodržet slib z chystaného programového prohlášení, museli by se podnikatelé zřejmě smířit s tím, že zrušení karenční doby by minimálně v prvních letech e-neschopenky neprovázely.