Dobrý den,
Vaše otázka se týká problému, na který existují v odborné veřejnosti odlišné názory.
Nepochybně platí ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů (zákon č. 589/1992 Sb.), podle kterého je základem daně u fyzických osob částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Znamená to tedy, že pokud nevedete účetnictví (v tomto případě byste totiž při stanovení základu daně nevycházel z příjmů a výdajů, ale vycházel byste z výsledku hospodaření, tudíž z výnosů a nákladů), příjmy se zahrnují do základu daně v tom období, kdy jste je obdržel. Tedy ve Vašem konkrétním případě se jedná o příjem, který by měl být zdaněn v roce 2018.
Nicméně správně odkazujete na ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého se do základu daně nezahrnují mimo jiné částky, které již byly u téhož poplatníka "zdaněny podle tohoto zákona". Klíčovou otázkou pak je, zda lze toto ustanovení, resp. sousloví "zdaněny podle tohoto zákona" použít jen na případy, kdy se jedná o příjmy zdaněné v souladu se zákonem o daních z příjmů v dřívějších zdaňovacích obdobích (například při úpravě základu daně v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů) nebo také na případy, kdy příjmy byly zdaněny v předcházejících obdobích na základě nesprávného postupu, tedy na základě chyby, kterou zmiňujete.
V této věci již judikoval Nejvyšší správní soud (rozsudek č.j. 9 Afs 16/2007 - 87 ze dne 26. dubna 2007). Skutkové okolnosti daného případu byly mírně odlišné, nicméně Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pokud již byla částka příjmu "daňovým subjektem do daňových příjmů zahrnuta, byť nesprávně, nelze ji znovu podrobit dani s pouhým odkazem na skutečnost, že daňový subjekt zahrnul do zdanitelných příjmů tuto částku nad rámec zákona". Na základě tohoto rozhodnutí se domnívám, že by se bylo možné i ve Vašem případě ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů dovolávat. Nicméně musím upozornit na skutečnost, že se zcela určitě nelze uvedeného ustanovení dovolat v případě, pokud by nesprávné zdanění v předchozím zdaňovacím období nebylo důsledkem chyby, ale bylo důsledkem úmyslu sledovat nesprávným zdaněním v předešlém zdaňovacím období jakékoliv daňové zvýhodnění (na toto upozorňuje i Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí). Pokud by tedy například vlivem zdanění příjmu v nesprávném (dřívějším) zdaňovacím období bylo docíleno toho, že se příjem bude zdaňovat nižší "daňovou sazbou" (například v roce 2017 jste nepodléhal solidárnímu zvýšení daně a v roce 2018 podléháte) nebo vlivem zahrnutí do roku 2017 byste využil možnosti uplatnit vyšší paušální výdaje (neboť v roce 2017 bylo možné narozdíl od roku 2018 uplatnit dvojnásobný limit, resp. strop paušálních výdajů), ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů by podle mého názoru nebylo možné uplatnit.
Pokud byste chtěl postupovat opatrně, doporučil bych Vám podat dodatečné daňové přiznání za rok 2017 a vyloučit dotčený příjem ze základu daně a tento příjem zdanit ve (správném) zdaňovacím období roku 2018.
Přeji Vám hezký den.
S pozdravem
ČLÁNKY DO MAILU