Dohoda o provedení práce: vzor 2024

Pokud plánujete zaměstnat jednoho či více brigádníků, pravděpodobně se vám bude hodit vzor dohody o provedení práce. My jsme pro vás jeden takový pro inspiraci připravili. Tento typ pracovního vztahu je ideálním řešením pro zaměstnavatele, jež poskytují občasnou práci lidem, kteří si potřebují přivydělat. Nejčastěji se tak s brigádami na DPP setkáte u sezónních aktivit, které se provádí jen po určitou část roku, stejně tak se ale tento typ dohody využívá také pro nárazovou či nepravidelnou výpomoc.

Dohoda o provedení práce – vzor ke stažení

Stejně jako každá jiná smlouva musí mít také dohoda o provedení práce vždy písemnou podobu, aby byl pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem platný. Využít k tomuto účelu můžete náš vzor, ale také je možné sepsat vlastní dohodu na základě níže uvedených informací. Náležitosti dohody o provedení práce, které musí být v písemném dokumentu vždy uvedeny, jsou následující:

• název dokumentu,
• identifikace zaměstnavatele (jméno a příjmení nebo název společnosti, IČO, adresa sídla, případně jméno zastupující osoby),
• identifikace zaměstnance (jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, adresa trvalého bydliště),
• druh vykonávané práce,
• místo a doba výkonu práce,
• rozsah práce a výše odměny,
• závěrečná ujednání (např. informace o nakládání s osobními údaji),
• datum a místo podpisu zaměstnance a zaměstnavatele,
• podpis zaměstnance a zaměstnavatele.

Co je dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce neboli DPP je forma pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem založená na písemném ujednání, které tento poměr definuje a upřesňuje. Problematiku DPP upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde jsou stanoveny veškeré podmínky a pravidla spojená s výkonem práce tohoto typu.

Dle § 75 zákoníku práce nesmí rozsah vykonávané činnosti přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. Zároveň je však možný souběh více dohod u jednoho zaměstnavatele, avšak pod podmínkou, že se bude jednat vždy o jiný druh práce. Stejně tak může mít zaměstnanec sjednaných více DPP u různých zaměstnavatelů a obvykle se sjednává dohoda o provedení práce na dobu neurčitou.

Dohoda o provedení práce: zdravotní a sociální pojištění

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění odvádí zaměstnavatel pouze ve chvíli, kdy měsíční výdělek zaměstnance na DPP činí více než 25 % průměrné mzdy (tj. 10 500 Kč zaokrouhleno na 50 Kč dolů) . Pokud ale pracuje na DPP pro více zaměstnavatelů, odvody hradí v případě, že celkový souhrn jeho příjmů z DPP překročí 40 % z částky průměrné mzdy. 

Pakliže je odměna nižší nebo dosahuje zmíněné hranice, a zaměstnanec nepracuje nikde jinde nebo za něj neplatí pojištění stát, má povinnost hradit si zdravotní pojištění sám. V takovém případě se jedná o takzvanou osobu bez zdanitelných příjmů neboli OBZP.

Ve chvíli, kdy dosahuje měsíční hrubá mzda u DPP částky vyšší než je uvedený limit, vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět za pracovníka zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel tak zaplatí 33,7 % a zaměstnanec 11,6 % z hrubé mzdy. 

Dohoda o provedení práce a daně

Zdanění příjmů z dohody o provedení práce se různí podle toho, na jak vysoké výdělky za vykonávanou práci zaměstnanec dosahuje a zda podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Stejně jako je tomu v případě odvodů záloh na pojištění, platí i v rámci daní výše uvedená hranice výdělku, která udává, kolik peněz z odměny pracovníka bude strženo. To, jestli zaměstnanec podepsal u daného zaměstnavatele prohlášení k dani, zase určuje, zda se bude z jeho příjmů odvádět daň srážková, nebo daň zálohová a zda mohou být uplatněny slevy na dani.

DPP s příjmy do 10 500 Kč za měsíc

Pokud si zaměstnanec na dohodu o provedení práce vydělává měsíčně 10 500 korun a méně a zároveň nemá u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, bude mu z odměny strhávána srážková daň ve výši 15 %. Zároveň není v takovém případě možné uplatnit žádnou slevu na dani (ani slevu na poplatníka). Výhodou je, že odvedením srážkové daně jsou pro zaměstnance daňové povinnosti v rámci této dohody vyřešeny a již se nemusí uvádět v daňovém přiznání.

Pakliže výdělek činí méně než 10 500 korun (včetně) a zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani u daného zaměstnavatele, bude za něj odváděna takzvaná zálohová daň. Poplatník může navíc v rámci tohoto zaměstnání uplatnit také odpovídající slevy na dani, jako je sleva na poplatníka, sleva na studenta, daňové zvýhodnění na vyživované děti a podobně. Může tak však učinit jen za předpokladu, že prohlášení k dani nemá už podepsané u jiného zaměstnavatele.

DPP s příjmy nad 10 500 Kč za měsíc

Pakliže si zaměstnanec měsíčně vydělává více než 10 500 korun v rámci dohody o provedení práce, opět je potřeba zohlednit dvě situace, a to zda má, nebo naopak nemá podepsané prohlášení k dani. Tento fakt určuje stejně jako u výdělků do 10 500 korun za měsíc, zda bude poplatník moci využít v daném zaměstnání slevy na dani. Pokud podepsané prohlášení má, tak to možné je, pokud ne, žádné slevy uplatnit nemůže.

V každém případě vždy platí, že má-li zaměstnanec již podepsané prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele, není možné uplatňovat slevy na dani u zaměstnavatele dalšího, a to ani ve chvíli, kdy vydělává v rámci DPP více než 10 500 korun za měsíc. 

Hlavní rozdíl mezi tím, zda odměna za vykonanou práci přesahuje výdělek 10 500 korun za měsíc, nebo jej nedosahuje, spočívá v tom, že u příjmů nad tuto hranici se vždy odvádí 15% zálohová daň. Děje se tak v každém případě bez ohledu na to, zda má, nebo nemá poplatník podepsané v rámci této dohody prohlášení k dani. Srážková daň se u takto vysokých výdělků neuplatňuje.

Pro lepší přehled, jak je to s odvody v rámci DPP, je možné využít následující tabulku:

Ukončení dohody o provedení práce

Co se týká zrušení dohody o provedení práce, jedná se o poměrně jednoduchou záležitost. Jelikož je tento pracovní vztah omezen limitem 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok, je možné, aby tyto hodiny zaměstnanec vyčerpal a dále novou dohodu se zaměstnavatelem již neuzavíral. V případě, že chce zaměstnanec skončit ještě před vyčerpáním stanoveného limitu, může tak učinit několika způsoby:

1. výpověď z dohody o provedení práce – podává se buď odůvodněně, nebo bez udání důvodu a je nutné dodržet zákonem stanovenou výpovědní lhůtu, která trvá 15 dní a začíná běžet ode dne doručení výpovědi zaměstnavateli,
2. dohoda o ukončení dohody o provedení práce – v ideálním případě se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví na konkrétním termínu ukončení poměru. Je potřeba tak učinit písemně a se souhlasem obou stran,
3. okamžité zrušení dohody o provedení práce – je možné uplatnit v momentě, kdy zaměstnavatel ani do 15 dnů po splatnosti nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její část.