Kolem minimální mzdy panuje řada mýtů, zvýšení na 9000 Kč nepomůže ani neuškodí

Vzhledem k výši minimální mzdy a jejímu navrhovanému zvýšení se dá konstatovat, že zaměstnanců ani zaměstnavatelů se změny prakticky nedotknou. (KOMENTÁŘ)

Vláda se na včerejším jednání tripartity dohodla, že od příštího roku zvýší minimální mzdu o 500 korun na 9000 korun. Zastánci minimální mzdy se radují, že si zaměstnanci polepší a že nezaměstnaní budou mít větší motivaci pracovat. Odpůrci minimální mzdy zase tvrdí, že její zvýšení jen způsobí nárůst nezaměstnanosti, jelikož se nejméně kvalifikované zaměstnance nevyplatí zaměstnávat. Realita české ekonomiky je však taková, že zvýšení minimální mzdy na 9000 korun se zaměstnavatelů prakticky nedotkne a zaměstnancům nepomůže ani neuškodí. Zvýšení minimální mzdy se jen na pár týdnů stane vděčným tématem pro politiky a média. Jak navíc ukázal už včerejší den, bude ohledně minimální mzdy zaznívat řada mýtů a zkreslených informací.

Čtěte také: Vláda souhlasí se zvýšením minimální mzdy o 500 korun

Minimální mzda je tak nízká, že nic neřeší

Ilustrační obrázek
Autor: http://www.isifa.com/, podle licence: Rights Managed

Zvýšení minimální mzdy nepomůže ani neuškodí

Vzhledem k tomu, že různé ekonomické teorie se k minimální mzdě staví různým způsobem, budou argumenty poplatné ekonomickým školám, které dotyčný vyznává. Často ale dotyční zapomínají, že ekonomické modely a realita se od sebe značně liší. Jak například ukazují empirická data z České republiky, zvyšování rozdílu minimální mzdy od životního minima či samotné zvyšování minimální mzdy má prakticky nulový dopad na nezaměstnanost. Důvod je prostý, výše minimální mzdy je v ČR jednoduše natolik nízká, že její zvyšování o pár set korun prakticky nic neovlivní. Vůči průměrné mzdě činí nyní její poměr přibližně na úrovni 32 % a vůči mediánu mezd na 38 %.

Minimální mzdu pobírají dle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jednotky procent zaměstnanců, tedy okolo 100 tisíc zaměstnanců. Jenže zde už se realita mírně liší. Na papíře sice minimální mzdu pobírá 100 tisíc lidí, ve skutečnosti jich ale je o mnoho méně. Standardní praxí, aplikovanou hlavně ve stravovacích zařízeních, je papírové vyplácení minimální mzdy a následný doplatek tzv. “na ruku”. Pokud nebudou chtít tyto zaměstnavatelé pracovníkům reálně přidat, jednoduše jim uberou peníze, které jim dávají mimo oficiální pracovní poměr.

Samozřejmě existují podniky, kde se vyplácí opravdu jen minimální mzda a může se stát, že se několik pracovníků stane nezaměstnatelnými. Vzhledem k aktuální i nové výši minimální mzdy a navrhovanému zvýšení o 500 korun se však nedá očekávat, že by došlo k nějakému výraznějšímu propouštění. Podniky se musí prakticky každoročně vyrovnávat s výkyvy cen energií a poptávky po svém zboží a zvýšení nákladů na zaměstnance o několik stovek korun nemá na jejich fungování větší vliv. To kromě jiného potvrzují i postoje zaměstnavatelských svazů, které na zvýšení minimální mzdy kývly. Tvrzení ekonomického experta ODS Jana Skopečka, že o práci kvůli zvýšení minimální mzdy může přijít 50 tisíc zaměstnanců, je antiutopické a čistě politické vyjádření.

EBF16

Jde to i bez minimální mzdy

V rámci korektnosti se ale sluší také dodat a doplnit některé informace k vyjádření Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí. Ta totiž uvedla, že nižší minimální mzdu má v Evropské unii jen Bulharsko, Rumunsko a Litva. To je samozřejmě pravda, nicméně paní ministryně zapomněl dodat, že ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku, Maltě a Kypru není minimální mzda obecně žádným zákonem stanovena. Především ve Skandinávii ale mají odbory silnou roli a určitou míru minimální mzdy zpravidla stanoví kolektivní smlouvy. V Německu a Rakousku zase existují pro některé profese minimální tarify. Pouhé srovnání minimální (ale též průměrné) mzdy v absolutním vyjádření navíc nemá valný význam. Ve všech zemích Evropy je rozdílná cenová hladina a v některých kategoriích zboží a služeb dokonce několikanásobná. Pro relevantní srovnání bychom tak museli vzít paritu kupní síly jednotlivých zemí.

Řešit v současnosti důsledky zvyšování minimální mzdy nemá smysl, jelikož budou minimální. Bavit se detailně o dopadech minimální mzdy na zaměstnance a zaměstnavatele bude mít význam, až poroste významnějším způsobem. K Lucembursku, kde činí poměr minimální a průměrné mzdy okolo 50 % máme stále ještě daleko.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2014 14:23

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+