Náhrada mzdy i za první tři dny nemoci

Aktuálně projednávaný návrh novely zákona by mohl zrušit karenční dobu. Návrh s řadou formálních nedostatků má své klady i zápory.

Zaměstnanci by mohli mít od příštího roku placené první tři dny pracovní neschopnosti. Návrh novely zákona je prozatím neúplný. Změna má svá pro i proti. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se neschodují. 

První tři dny náhrady mzdy – současnost

Náhradu mzdy poskytovanou zaměstnavatelem v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti upravuje ustanovení § 192 zákoníku práce. Náleží od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti za pracovní dny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat či mzda nekrátí. Za první tři pracovní dny nemoci se ovšem v současné době náhrada mzdy neposkytuje. Současně se ale neposkytuje nejvýše za 24 neodpracovaných hodin v rámci rozepsaných směn. Toto opatření je výhodné pro zaměstnance v delších směnách. Zaměstnanců pracujících v „klasických“ osmihodinových směnách se nijak nedotýká (8 hodin x 3 směny = 24 hodin). Výjimkou je situace nařízené karantény. Zde žádná karenční lhůta stanovena není a zaměstnancům náleží náhrada mzdy i za první tři dny pracovní neschopnosti.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

První tři dny náhrady mzdy – budoucnost?

To by se ale mohlo v brzké době změnit. Je připravena novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 393. Momentálně ve fázi prvního čtení. Od roku 2009 je účinná novela zákona o nemocenském pojištění, podle níž nemocenská přísluší zaměstnancům vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákoníkem práce je proto stanoveno proplácení náhrady mzdy za ušlý příjem zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatelem. S výjimkou let 2011 až 2013, kdy zaměstnavatel platil náhradu mzdy v době prvních 21 dnů nemoci.

Neproplácení náhrady mzdy v době prvních tří dnů karenční lhůty (maximálně 24 hodin) je sice přínosné pro zaměstnavatele, ale nepříjemné pro zaměstnance. Jeho finanční zajištění v době nemoci je tím výrazně nižší. Podle důvodové zprávy k novele zákona pak může činit potíže zejména zaměstnancům s nízkými příjmy a zaměstnancům sociálně slabým. Z důvodů odstranění této nespravedlnosti je navržena zmíněná novela zákoníku práce, jejíž cílem je zrušit institut „karenční doby“.

Novela se moc nepovedla

Vláda novelu zákoníku práce poprvé projednala v únoru 2015. V podstatě ji ve svém stanovisku podporuje, ovšem upozornila na zásadní nedostatky návrhu. Prvním vážným nedostatkem je zaměření výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Ale co vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávných celků nebo státní zaměstnanci? Těch by se změna v podstatě nedotkla, a to by znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Zrušení karenční doby proto není možné řešit izolovaně jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat.

Za druhé je tu skutečnost, že zrušení karenční doby se musí promítnout i do dalších souvisejících právních předpisů a s tím předložený návrh novely prozatím nepočítá. Zejména jde o zákon o daních z příjmů, zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění.

Zástupci zaměstnavatelů jsou proti

Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s tímto návrhem podle vyjádření předsedy představenstva Bedřicha Dandy nesouhlasí. Podle jeho názoru vývoj ukázal, že značně klesla nemocnost zejména v oblasti krátkodobých nemocí. Obdobně záporné stanovisko zaujímá i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle generální ředitelky asociace Evy Svobodové bylo cílem zavedení karenční doby omezení zneužívání systému. Je obtížné uvěřit, že čeští zaměstnanci jsou dvakrát častěji nemocní, než je tomu jinde v Evropě. Efekt se dostavil. V Evropské unii a Švýcarsku je toto opatření zcela běžné, Finsko má dokonce karenční dobu 9 dní. 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v ČR například dosáhnou na nemocenské nejdříve 15. den nemoci, a to pouze v případě, že si platí nepovinnou část sociálního pojištění. Poukazujeme zároveň na nález Ústavního soudu, který říká, že karenční doba v délce 3 dnů nevystavuje zaměstnance hrozbě poklesu standardu k vedení důstojného života. Řada malých a středních podniků má v rámci benefitů zavedeny tzv. sick-days, cca 1–3 dny ročně, které si mohou zaměstnanci během roku zcela bez problémů vybrat. Je třeba zdůraznit, že za zaměstnance je navíc samozřejmě odváděno v průběhu karenční doby plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele, vysvětluje Eva Svobodová. Dodává, že odpovědnost za svůj zdravotní stav by měl nést i zaměstnanec. Navíc zaměstnavatel má omezené nástroje kontroly nemocných zaměstnanců. Odvodové břemeno a další povinnosti zaměstnavatele jsou již nyní na hraně mezinárodní konkurenceschopnosti. Proto nelze návrh na zrušení karenční doby akceptovat, stejně jako jakoukoli novou variantu řešení, která by dále zatížila zaměstnavatele.

widgety

Odboráři jsou pro

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) po celou dobu od zavedení institutu třídenní karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, případně plat či jiný příjem, do zákoníku práce a navazujících právních předpisů, usilovala o jeho zrušení. Upozorňovala přitom na skutečnost, že zaměstnanci s nízkými příjmy (zejména zaměstnanci sociálně slabí, matky – samoživitelky a invalidé) jsou zavedením této úpravy výrazně poškozeni. Uvedl pro server Podnikatel.cz Vít Samek místopředseda ČMKOS. 

Místopředseda rovněž poukázal na skutečnost, kdy zaměstnanci často, zejména ze sociálních důvodů, při vědomí toho, že neobdrží v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ani část své minimální mzdy, riskují zdraví nejen své, ale v případech přenosných nemocí i svých spoluzaměstnanců. Onemocnění přecházejí jen proto, aby nevystavili svoji rodinu a děti hmotné nouzi. Tento stav vede na pracovištích až k ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nemocní zaměstnanci nejen, že nakazí v práci další zaměstnance přenosnými nemocemi, ale jsou vystaveni i zvýšenému riziku pracovního úrazu. ČMKOS proto podporuje záměr zrušit karenční dobu a podporuje realizaci tohoto kroku tak, aby byla nabídnuta zaměstnavatelům určitá kompenzace zmírňující dopady zrušení karenční doby na jejich hospodaření. Tyto dopady je třeba analyzovat a zvážit varianty možných řešení tak, aby návrh na zrušení karenční doby získal tripartitní podporu, která by vedla k přijetí příslušné právní úpravy Parlamentem ČR, uzavřel Vít Samek. 

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+