V České republice je spotřební daň uvalena jen na šumivé víno. Tiché jí nepodléhá, což je předmětem mnoha debat. Jak je to v ostatních zemích OECD a jaké jsou rozdíly ve výši sazeb spotřební daně?
Jak píšou Finance.cz, vliv na konečnou cenu láhve vína pro spotřebitele mají samozřejmě i nepřímé daně, tedy spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Spotřební daň u šumivého vína činí v Česku dlouhodobě 2340 Kč za hektolitr, tedy 23,40 Kč na litr šumivého vína.
Na tiché víno však není spotřební daň uvalena. Sazby daně z vína a meziproduktů jsou uvedeny v § 96 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, v platném znění. Tiché i šumivé víno v Česku podléhá dani z přidané hodnoty, a sice v základní sazbě 21 %.
Měla by podle vás být zavedena spotřební daň na tiché víno?
Zatímco spotřební daň u tichého i šumivého vína není legislativou zavedena hned v několika členských zemích OECD, DPH se odvádí z tichého i šumivého vína ve všech členských zemích OECD.
Nejvyšší sazba DPH u vína je v Maďarsku (27 %), v Dánsku (25 %), v Norsku (25 %), ve Švédsku (25 %), ve Finsku (24 %), v Řecku (24 %), v Irsku (23 %), v Polsku (23 %). Nejnižší sazba DPH je ve Švýcarsku (7,7 %), v Koreji (10 %), v Japonsku (10 %) a v Austrálii (10 %).
Česko není jedinou členskou zemí OECD, kde není spotřební daň uvalena na tiché víno. Dalšími zeměmi jsou např. Rakousko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko či Slovensko.
Česko patří mezi členské země OECD s nejnižší sazbou spotřební daně. Ani u šumivého vína není spotřební daň zavedena ve všech členských zemích OECD, šumivé víno nepodléhá odvodům na spotřební dani např. v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku či v Řecku. Kromě Česka jsou údaje za rok 2022. (Finance.cz)
