Osoby samostatně výdělečně činné, a to i ty v paušálním režimu, se pro úhradu nemocenského pojištění mohou rozhodnout dobrovolně. Pokud pak kvůli úrazu či nemoci nemohou vykonávat svou činnost, mají nárok na nemocenské.
OSVČ tak v případě, že je práce neschopná, neplatí zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíce, v nichž měla po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží.
U záloh na zdravotní pojištění je to stejné. OSVČ není povinna hradit zálohy na zdravotní pojištění, pokud byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopná nebo jí byla nařízena karanténa podle zákona o nemocenském pojištění.
Jak je to u OSVČ v paušálním režimu?
Účast v paušálním režimu přináší OSVČ celou řadu výhod. Tato situace je však jedna z těch, kterou lze považovat za nevýhodnou. Pokud je totiž OSVČ v paušálním režimu, která si hradí dobrovolné nemocenské pojištění, práce neschopná, na výši paušální daně se to nikterak neprojeví.
V případě, že je OSVČ po celý kalendářní měsíc práce neschopná nebo je jí nařízena karanténa, nebude moci využít úlevu neplatit za takový kalendářní měsíc zálohu na pojistné,
potvrzuje Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR. Paušální zálohy bude muset v paušálním režimu platit vždy ve stejné výši. A to platí jak pro sociální pojištění, tak zdravotní pojištění.
Stejně tak je OSVČ, která je účastna paušálního režimu, povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné.
Jediné, co není nutné v době neschopenky hradit, jsou zálohy na nemocenské. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ při nároku na výplatu nemocenské dávky po celý měsíc platit nemusí,
potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení.
