Na první pohled sice možná snížení DPH o 20 % (3 z 15) vypadá výrazně, ve skutečnosti však jde při celkové útratě za potraviny i při plném promítnutí do ceny o marginální částku. V průměru na jedince by šlo o několik desetikorun měsíčně.
Ceny potravin vzrostou, ministrům se to nelíbí
Když v týdnu obchodníci oznámili, že kvůli zvýšení cen od dodavatelů nakonec potraviny navzdory snížení DPH zdraží, způsobili tím velké haló, a to i ve vládě. Ministr zemědělství Marek Výborný si do médií postěžoval, že obchodníci mlží a ke zdražení nemají důvod. Podobně se na sociální síti X vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura, který nevidí žádný rozumný důvod kromě zájmu obchodních řetězců udržet si vysoké zisky. Co se nákladů na dopravu týče, ceny PHM trendově od léta klesají a mýtné je relativně bagatelní položka. Argument „zdražení“ práce na dohodu netřeba vůbec komentovat, změny totiž budou platit až od poloviny příštího roku. Budeme to na vládě tento týden řešit,
dodal Stanjura.
Při snižování DPH o 3 p.b. jsme od šéfa @SOCR_CR slýchali ujištění, že se nižší daň plně promítne do pultových cen pro zákazníky. Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s @ProuzaTomas vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o 10 %.… pic.twitter.com/EMd28N69Vl
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) 5. prosince 2023
Od drobného snížení DPH nelze čekat zázraky
Na jednu stranu lze částečně rozhořčení politiků chápat, jelikož obchody veřejně slibovaly, jak nižší DPH půjde na cenách poznat. Na druhou stranu však jde o naivitu, protože změna DPH o 3 p. b. je z pohledu celkové ceny opravdu drobnost a jakékoli jiné navýšení na straně nákladů ji může lehce vymazat. Obchod například kupuje od dodavatele máslo například za 30 Kč a sám jej nyní zákazníkům prodává za 58 Kč s 15% DPH (50 Kč bez DPH). Pokud DPH klesne o 3 p. b. na 12 %, obchodník plně snížení DPH do ceny promítne, bude nová cena s 12% DPH 56 Kč. Klesne tak tedy o pouhé dvě koruny.
Když ale zároveň dodavatel zdraží obchodu máslo o 10 % na 33 Kč, půjde o nárůst nákupní ceny o 3 Kč. Pokud tuto cenu bude chtít obchodník opět plně přenést na zákazníka, celkově se cena zvýší o 1 Kč. Jak vidno na příkladu, skutečnost, že DPH klesne o několik procentních bodů, může snadno převýšit nárůst cen od dodavatelů. V daném příkladu jsme navíc nijak nepočítali s případným nárůstem nákladů obchodů, který může ceny ještě dále navýšit. Navíc snížení DPH z 15 na 12 % je opravdu minimální a běžných položek spotřebního koše je spotřebitel skoro nepozná. U položky, která nyní stojí s DPH 115 Kč, by plné započtení nižší DPH cenu položky snížilo pouze o 3 Kč na 112 Kč.
I při promítnutí do ceny by šlo o desetikoruny měsíčně
Zvenku samozřejmě nevidíme do smluv mezi obchody a dodavateli či to, jak se jim ve skutečnosti zvyšují další náklady. Nevíme, zda si avizovaným zvýšením cen jen zachovávají plánovanou marži či zisk, či celou situaci přibarvují a marži/zisk si zvyšují. V kontextu snižování DPH a očekávání dopadů to nicméně není podstatné. Nejzásadnější na celé věci je totiž jiná skutečnost, kterou naznačuje i výše uvedený příklad. Snížení DPH o 3 p. b. je prostě tak malé, že i při plném promítnutí do ceny (za předpokladu, že jak nákupní cena, tak ostatní náklady nevzrostou) by šlo v průměru o úsporu několika desetikorun za potraviny na člověka měsíčně.
Podle dat Českého statistického úřadu činila útrata jedné osoby v domácnosti za potraviny za rok v průměru 32 022 Kč ročně, tedy 2669 Kč měsíčně, a to při 15% DPH. Pokud by DPH byla 12 %, byla by útrata ročně 31 187 Kč, tedy 2599 Kč měsíčně. Ročně by tedy spotřebitel ušetřil 845 Kč a měsíčně 70 Kč. Jde tak jen o pár desítek korun měsíčně.
Část této úspory by navíc ukrojily nealkoholické nápoje, na něž se naopak DPH zvýší z 15 na 21 %. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 za ně jeden Čech v domácnosti utratil při 15% 3137 Kč ročně, při 21% DPH by šlo o 3301 Kč. Roční rozdíl by tak činil 164 Kč a měsíční 14 Kč. Při sečtení by pak úspora za jídlo a pití při změně DPH činila v roce 2022 měsíčně pro spotřebitele 56 Kč.
Problém je jinde
Samozřejmě platí, že „každá koruna dobrá“ a „halíře dělají talíře“, ale v reálu by šlo o tak malou úsporu, že by ji spotřebitelé v podstatě ani nezaznamenali. Vláda však zřejmě na základě mediálních tvrzení obchodů typu „poznáte to“ nabyla přesvědčení, že ceny klesnou výrazně. Kdyby si ale na vládě spočítali, co v reálu znamená snížení DPH o 3 p. b., možná by sami sobě ušetřili spoustu starostí.
Problém českého trhu s potravinami totiž spočívá v jiných věcech než ve výši DPH, například oligopolní struktura trhu podporovaná různými dotacemi. Pomoc by mohl i vyšší dovoz ze zahraničí, kde jsou ceny levnější, ale administrativní bariéry tomu staví legislativa.
Ještěže neprošel podíl českých potravin
Není to mimochodem tak dávno, co tu někteří politici skoro prosadili, aby obchody musely prodávat určité množství zboží české produkce. Kdyby k tomu opravdu došlo, dost možná by se spotřebitelé nyní nedoplatili. Do těchto věcí se však vládě zjevně nechce říznout. Pořád ale zbývá ještě jedna alternativa, jak potraviny mohou zlevni. A to tím, že klesne poptávka. Jak ukazují poklesy tržeb v maloobchodě v posledních měsících, dost možná k tomu již brzy dojde. Nejen v maloobchodě totiž tržby tento rok neustále klesají.
