Hlavní navigace

Paradox zvýšení minimální mzdy: Některým zaměstnancům sníží jejich reálné příjmy

20. 12. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Zvýšení minimální mzdy má podle vlády snížit šedou ekonomiku a legalizovat část výdělků, které dostávají někteří zaměstnanci. Pro dotyčné zaměstnance to však paradoxně znamená zhoršení.

Jestliže zaměstnavatel nebude ochoten zvyšovat své reálné mzdové náklady, část příjmů jim sice legalizuje, až zbylou část příjmů, kterou jim platí tzv. na ruku, sníží. Tito zaměstnanci tak reálně dostanou méně než v současnosti.

Co se dozvíte v článku
  1. Minimální mzda bude 18 900 Kč
  2. Zvyšování minimální mzdy má vliv na nezaměstnanost, tvrdí studie
  3. Zvyšování minimální mzdy nemá vliv na nezaměstnanost, tvrdí druhá
  4. Zvýšení minimální mzdy legalizuje část výdělků, říká vláda
  5. Legalizace výdělků znamená pro některé snížení příjmů

Minimální mzda bude 18 900 Kč

Vláda schválila, že se minimální mzda v příštím roce zvýší ze stávajících 17 300 Kč na 18 900 Kč. Hodinová sazba tedy stoupne ze 103,80 Kč na 112,50 Kč. To představuje růst o 9,2 %. Kromě zvýšení minimální mzdy vzrostou i některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací, a to následovně:

  • v 1. skupině prací navýšení o 1 600 Kč, tj. o 9,2 %,
  • ve 2. skupině prací navýšení o 1 600 Kč, tj. o 8,9 %,
  • ve 3. skupině prací navýšení o 1 600 Kč, tj. o 8,1 %,
  • v 8. skupině prací navýšení o 3 200 Kč, tj, o 9,2 %.

Do pěti let je podle MPSV cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Schválené zvýšení minimální mzdy od roku 2024 by mělo podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy znamenat poměr 41,1 %. Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok, dodal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Jurečka navrhuje u minimální mzdy „poloautomat“, stále má částečně záležet na vládě Přečtěte si také:

Jurečka navrhuje u minimální mzdy „poloautomat“, stále má částečně záležet na vládě

Zvyšování minimální mzdy má vliv na nezaměstnanost, tvrdí studie

Základní ekonomické modely sice tvrdí, že zvyšování minimální mzdy (ceteris paribus) zvyšuje nezaměstnanost u nejméně výdělečných, empirické studie ovšem ukazují, že realita je poněkud složitější a dopady nejsou tak jednoznačné. Například studie pro Asociaci samostatných odborů, kterou v roce 2015 zpracovala Vysoká škola ekonomická (VŠE), ukázala, že minimální mzda měla statisticky významný vliv na zaměstnanost v České republice v letech 1996–2015.

Výsledky analýzy vlivu minimální mzdy na zaměstnanost v České republice autoři shrnuli takto:

  • zvýšení minimální mzdy se projevilo ve sledovaném období nejdříve poklesem počtu odpracovaných hodin v ekonomice, teprve poté následovalo přizpůsobení trhu práce z hlediska počtu osob,
  • zvýšení minimální mzdy se projevilo ve větší intenzitě v kategorii zaměstnanců ve srovnání se širší kategorií zaměstnaných osob,
  • zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobilo ve sledovaném období pokles počtu odpracovaných hodin o 0,6 % u zaměstnanců a o 0,4 % v kategorii zaměstnaných osob,
  • zvýšení minimální mzdy o 100 Kč způsobilo ve sledovaném období pokles počtu zaměstnanců o 0,4 % a pokles počtu zaměstnaných osob o 0,2 %.

Studie rovněž ukázala, že k poklesu zaměstnanosti kvůli zvýšení minimální mzdy vždy dochází až se zpožděním, a to až po 4 čtvrtletích od úpravy minimální mzdy.

Zvyšování minimální mzdy nemá vliv na nezaměstnanost, tvrdí druhá

Studie jiných ekonomů z VŠE však zase před několika lety konstatovala, že vliv zvyšování minimální mzdy na míru nezaměstnanosti v ČR se v letech 2006–2018 prokázal jako statisticky nevýznamný. Podle tvůrců studie lze argumentovat, že za dlouhé období stagnace minimální mzdy se vytvořila dostatečně velká rezerva pro růst minimální mzdy a její vliv na trhu práce je tak zanedbatelný, kdy zaměstnanci, pracující za minimální mzdu, tvoří jen malý podíl pracovní síly. 

Dále nebyla vyvrácena hypotéza o negativním vlivu tempa růstu HDP na nezaměstnanost a hypotéza o pozitivním vlivu podpory v nezaměstnanosti na tuto vysvětlovanou proměnnou. Zvyšování minimální mzdy v období 2011–2018 má pozitivní vliv na míru nezaměstnanosti žen na trhu práce, v souladu s neoklasickým přístupem, a je tak konzistentní se studií Fialové a Mysíkové (2009) či Addisona a Ozturka (2012). Příčinou může být rychlejší tempo růstu minimální mzdy než mezd mediánových, ke kterému došlo mezi lety 2012–2015, píše se ve studii.

Zvýšení minimální mzdy legalizuje část výdělků, říká vláda

Zatímco studie se rozchází v celkovém hodnocení, určité skupině zaměstnanců zvýšení minimální mzdy opravdu škodí, jelikož jim paradoxně snižuje reálný čistý příjem. Jak totiž poznamenávají experti, v ČR dostává sice formálně minimální mzdu zhruba 128 tisíc lidí, v reálu ale řada z nich dostává peníze i na ruku.

Z pohledu státu, jak ostatně říká i zpráva RIA k nařízení o minimální mzdě pro rok 2024, se tak zvýšení minimální mzdy projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny v rámci šedé ekonomiky, čímž se zvýší daňové příjmy. Jinými slovy, část, kterou zaměstnanec dostává oficiálně, se zvýší (a tím tak vzrostou i odvody), část, kterou dostává na ruku, se sníží. To zvyšuje např. základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo popřípadě podpor v nezaměstnanosti, ev. příznivě ovlivní šanci zaměstnanců na získání bankovní půjčky, doplňuje se ve zprávě RIA.

Legalizace výdělků znamená pro některé snížení příjmů

Jenže je k tomu nutno dodat i B. Pokud přijmeme předpoklad, který má i ministerstvo, že zaměstnavatelé budou více platit oficiálně a méně na ruku, pro dané zaměstnance to bude znamenat snížení reálného čistého příjmu. Ukažme si to na příkladu. Aktuálně zaměstnavatel platí zaměstnanci minimální mzdu 17 300 Kč, což pro zaměstnance znamená čistou mzdu 15 371 Kč. Zaměstnavatel má pak mzdové náklady 23 148 Kč. Zároveň zaměstnavatel dává zaměstnanci 5000 Kč na ruku. Zaměstnanec tedy nyní reálně dostává čistého 20 371 Kč a zaměstnavatele naopak reálně stojí 28 148 Kč.

školení květen 24 - novinky

Pokud se minimální mzda zvýší na 18 900 Kč, dostane zaměstnanec čistého 16 555 Kč. Pro zaměstnavatele to bude znamenat mzdový náklad 25 289 Kč. Pokud ale zaměstnavatel nechce nebo nemůže zvýšit celkové reálné náklady a zaměstnanec ho bude i nadále stát 28 148 Kč, zaměstnanci dá na ruku už jen 2859 Kč. Reálně tak zaměstnanec dostane 19 414 Kč, tedy skoro o tisíc korun méně. Nezřídka navíc lidé, kteří dostávají peníze na ruku, mají exekuce. Zvýšení oficiální mzdy jim tak zvýší exekuční srážky a reálně jim tak zbyde ještě méně. Podobně má zvýšení vykazované mzdy dopad i do systému sociálních dávek.

Zvýšení minimální mzdy tedy v českých kulisách mnohdy vede k tomu, že těm, kteří ji pobírají, sníží reálné příjmy. Aby nedošlo k mýlce, to není kritika samotného nárůstu minimální mzdy, jelikož z pohledu státu je samozřejmě správné, aby byla šedá ekonomika co nejmenší a je i spravedlivé, aby lidé platili daně, jak dle zákona mají. Jen je dobré připomenout, co snížení šedé ekonomiky znamená, tedy pokles reálných příjmů vybraných subjektů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).